Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
- KOMENTÁŘ
Vyšší moc v podání Gazpromu vyvolává další vlnu obav pro Evropu a hlavně pro Německo
Gazprom vyhlásil zásah vyšší moci znemožňující dodávky zemního plynu do Evropy několika významným odběratelům, mezi nimiž jsou i německé společnosti Uniper a RWE. Podle agenturních zdrojů se omezení vztahuje k dodávkám přes plynovod Nord Stream 1 do Německa. Ten nyní prochází pravidelnou údržbou, která by měla trvat do 21. července, ale už nyní je zřejmé, že bude trvat déle.
Evropa stojí před nutností postupného ukončení odběru plynu z Ruska. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Píše se rok 2018 a americký prezident Donald Trump na půdě OSN hřímá, že se Německo může stát totálně závislé na ruských energetických zdrojích, pokud okamžitě nezmění kurz.
V sále poslouchá německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas, který na Trumpova slova reaguje pobaveným úsměvem.
Píše se rok 2022 a ruský dodavatel plynu Gazprom rozesílá svým hlavním zákazníkům dopisy, v nichž jim píše, že z důvodu „zásahu vyšší moci“ nebude schopen dodávat plyn.
Katastrofa pro Německo?
Pokud k tomu dojde a příští týden, měsíc a čtvrtletí nezačne plyn z důvodu „vyšší moci“ po pravidelné odstávce plynovodu Nord Stream I do Německa opět proudit, tak se naplní Trumpova varování. A pro největší evropskou ekonomiku to bude znamenat vážný problém (a pro nás jakbysmet).
Pokud na tento černý scénář dojde, německá ekonomika se nevyhne těžkému útlumu, který vyvolá racionalizace spotřeby.
Podle Německé asociace pro energetický a vodní průmysl dokáží sice průmyslové a chemické podniky během roku snížit spotřebu plynu o 8 procent, resp. 4 procenta, to však nemůže stačit.
Průmysl sám o sobě reprezentuje 37 procent německé spotřeby plynu. Pokud tedy při zavřených ruských plyno-trubkách Němci upřednostní dodávky pro domácnosti (ze zásobníků či z alternativních zdrojů), na přídělový systém v nějaké podobě dojde.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Rusko tiše závidí. Aljaška se může stát záchranou Západu
Němci bojují s plynovou krizí. Budou spalovat více uhlí a začnou šetřit
Jako bumerang. Plynová krize opět nabírá na obrátkách
Nevyhnutelný pokles
Například Bundesbank v takovém případě odhaduje, že německá ekonomika by oproti základnímu makro-scénáři poklesla o 2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku a v prvním čtvrtletí roku 2023 dokonce o 8 procent!
Pokud by na něco takové došlo a německý HDP by vinou zastavených dodávek plynu skutečně během dvou kvartálů propadl agregovaně třeba o 10 procent, tak by to byl samozřejmě pořádný šok.
GRAF: Vývoj německého HDP
Za posledních 10 let, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
V takovém případě by se dalo očekávat, že se vyrojí řada „mudrolínů“, kteří začnou trousit klišé o tom, že německá ekonomika potkala další černou labuť. Ale tady by Nassim Talleb (autor tohoto konceptu) opravdu hrubě nesouhlasil.
Hospodářský kolaps vyvolaný budovanou dlouhodobou závislostí na nevypočitatelném obchodním partnerovi nemůže být černou labutí. Těmto nepříjemnostem se šlo alespoň částečně vyhnout.
Koneckonců o tom by mohli vyprávět další naši sousedé – Poláci. Ti na německo-ruskou družbu nedali a raději budovali LNG terminál a plynovod do Norska…