Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Fialův slib „německých mezd“ by mohl vést k bankrotu Česka
Lukáš Kovanda 18. listopadu 2024Premiér Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že Češi do několika let budou mít mzdy srovnatelné s těmi…
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
- ČLÁNEK
Vysoká inflace ničí německý blahobyt. Řadu Němců zasáhne chudoba
Tak vysoký růst cen nezažili Němci od sjednocení země v roce 1990. Inflace ničí německý blahobyt a je doprovázena ekonomickou recesí.
Německo bylo vždy považováno v rámci Evropy za bohatou zemi, ve které panuje vysoká životní úroveň. Také pro štědrý sociální systém byla vyhledávána uprchlíky z celého světa. To se ale v posledních měsících mění a problémy přiznává i německá střední třída.
Ulrich Schneider, výkonný ředitel sdružení Paritätische Gesamtverband, které zastřešuje sociální organizace v Německu, varoval ve své Zprávě o chudobě 2022 (Poverty Report 2022), že německé společnosti hrozí výrazné problémy v sociální soudržnosti.
Od sjednocení Německa po pádu železné opony nebylo v největší evropské ekonomice tolik lidí postiženo chudobou, jako je tomu nyní.
Každý pátý Němec je chudý
Loni jejich počet činil 13,8 milionu, což znamená 17 procent z celkové německé populace. Schneider tvrdí, že počet chudých Němců nikdy nerostl tak rychle, jako v pandemických letech 2020 a 2021.
A současný růst cen energií, pohonných hmot a potravin situaci dále zhorší. Nejvíce jsou ohroženy chudobou děti a starší lidé. I mezi zaměstnanými roste počet lidí, kteří musí šetřit na jídle. Vysoké účty za energie, které řadě lidí přijdou letos na podzim, zasáhnou i část střední třídy, varoval Schneider.
Každý čtvrtý Němec tvrdí, že je těžce zasažen inflací a vysokými cenami, řada lidí si musí odepřít dovolenou, nové oblečení nebo omezuje nákup potravin, vyplývá z průzkumu Nadace Hanse Böcklera, jež má blízko k odborovému hnutí.
Smrtící inflace
Inflace v Německu v červnu činila 7,6 procenta (v květnu to bylo dokonce 7,9 procenta), což je na německé poměry neobyčejně vysoké číslo a je nejvyšší od spojení východní a západní části země v roce 1990. Ceny energií rostly meziročně o 38 procent, ceny potravin o 12,7 procenta.
GRAF: Vývoj inflace v Německu
Od roku 1990 do června 2022, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Ekonomové se obávají, že inflace povede k recesi a nakonec i k růstu nezaměstnanosti. Problémy mohou ohrozit i střední třídu, jež je pilířem stability v zemi.
V Německu se nyní debatuje o tom, do jaké míry má zasahovat stát a pomáhat lidem překonat obtížné měsíce. Připomíná se situace v roce 1973, kdy došlo k ropné krizi. V té době ale nedošlo k tak velkému narušení globální ekonomiky, jako je tomu nyní.
Přijdou těžké časy
Navíc už v minulých letech došlo k silnému zadlužení státu kvůli dopadům pandemie covidu a k narušení dodavatelských řetězců.
Vicekancléř a ministr průmyslu a energetiky Robert Habeck varuje Němce před těžkými časy, kterým ještě není konec. Ekonom DekaBank Ulricht Kater tvrdí, že vnímaná inflace je v současnosti osmnáct procent. Negativní očekávání samozřejmě dále brzdí hospodářský růst.
Krátce k historii plynovodu Nord Stream 1 |
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Jeho délka dosahuje 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky. (Zdroj: ČTK) |
Prognózy pro tento rok se stále snižují, letos by měl činit růst HDP 1,5 procenta a to pouze v případě, že Kreml úplně nezastaví dodávky zemního plynu do Německa. Německá vláda, ale i zástupci průmyslu, se už připravují na scénář, že Vladimir Putin po odstávce plynovodu Nord Stream 1 dodávky fosilní suroviny neobnoví.
Plyn (zatím) teče
K tomu zatím nedošlo, neboť po pravidelné desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 začal ve čtvrtek ráno 21. července tímto potrubím opět proudit ruský plyn do Evropské unie. Sice zatím zhruba na 30 procentech kapacity potrubí, ale pořád lepší, než kdyby Kreml plyn nepustil vůbec.
Vypnutí Nord Streamu 1 by znamenalo zásadní problémy pro německý průmysl, zejména chemický a farmaceutický sektor. Odbory zase varují před hromadným propouštěním. Šéf Bavorského podnikatelského svazu Bertram Brossardt dokonce tvrdí, že by recese vedla ke ztrátě 5,6 milionu pracovních míst.
Přerušení dodávek plynu z Ruska každopádně způsobí další nárůst cen energií. Ředitel Spolkové agentury pro sítě Klaus Müller vyjádřil už obavy, že by koncoví spotřebitelé mohli na podzim platit až trojnásobnou cenu.
GRAF: Cena zemního plynu ve virtuálním obchodním místě TTF
Za posledních 12 měsíců k 22. červenci 2022, v eur za MWh.
Zdroj: ICE Endex
Tlak na růst mezd
Kancléř Olaf Scholz z SPD už vyjádřil obavy, že vysoká inflace povede k vyššímu tlaku odborových svazů na růst mezd. To by v konečném důsledku vyvolalo smrtící spirálu dalšího zdražování, protože by růst mezd zvýšil výrobní náklady firem.
Tradičně silné odbory v Německu ale odmítají požadavek, že se vzdají kolektivního vyjednávání o pravidelném navyšování mezd se zaměstnavateli.
„Kolektivní vyjednávání neprobíhá v kancléřství,“ komentovala snahu premiéra moderovat debatu o zvyšování platů šéfka odborového svazu DGB Yasmin Fahimiová.
Kritický je i prezident Asociace zaměstnavatelů Rainer Dulger. Podle něj se vyjednávání nevedou ani v kancléřství, ani v parlamentu.
Sociální demokraté: Zvyšme důchody i sociální dávky
Mezi vládními poslanci SPD sílí hlasy po tom, aby se kromě zvýšení platů také navýšily důchody i sociální dávky a pomohlo se lidem s nejnižšími příjmy.
Objevují se i další nápady, jako je zřízení fondu pro nejchudší, jenž jim má pomoci platit účty za energie, nebo zakázat firmám, aby odpojovaly neplatičům dodávky plynu a elektřiny.
Základní sociální dávka nyní činí 449 eur a levicoví a zelení poslanci žádají její zvýšení na 600 eur. Hovoří se také o daňových úlevách pro ty, kteří vydělávají méně. V Německu to znamená méně než 4000 eur před zdaněním (98 000 korun) pro lidi, kteří žijí sami, a dvojnásobek pro manželské páry.
Riziko pro německý rozpočet
Šéf liberální strany FDP Christian Lindner, jenž je také ministrem financí, ale tyto nápady považuje za škodlivé pro německý rozpočet. Naopak se obává, že by to mohlo vést k vyšší inflaci.
Spíše prosazuje koncept, že by se limity pro daňová pásma zvyšovaly o míru inflace, aby se poplatníci nedostávali do vyšších skupin, ve kterých je daňová progrese vyšší.
Každopádně vláda má jen omezené možnosti, jak zkrotit míru inflace, kterou nyní táhne hlavně růstem cen energií, které nyní ovlivňuje především válka na Ukrajině a protiruské sankce Západu.
Energetický sektor v problémech
Hrozí navíc to, že energetické firmy budou muset na spotovém trhu nakupovat plyn za vysoké ceny. To by pro ně mohlo znamenat velké finanční problémy, teoreticky by to mohlo vést i k jejich bankrotu. Důvodem je, že řada zákazníků má fixované nižší ceny na několik let dopředu.
Následný dominový efekt by rozkolísal celý energetický sektor, obává se ministr průmyslu Habeck. Ve hře je jak pomoc energetickým společnostem, tak i kompenzace pro koncové spotřebitele.
V rámci EU se hovoří o společném nákupu zemního plynu, což by podle Zelených mohlo vést ke stabilizaci cen. „Dovedl bych si představit společný evropský nákup a jasné určení cen plynu,“ prohlásil poslanec Strany zelených Sven-Christian Kindler. Zelení se nebojí ani zmrazení zisků velkým energetickým korporacím.
VÍCE K TÉMATU:
Rusko tiše závidí. Aljaška se může stát záchranou Západu
Vyšší moc v podání Gazpromu vyvolává další vlnu obav pro Evropu a hlavně pro Německo
Jako bumerang. Plynová krize opět nabírá na obrátkách
Německo si připomnělo Černobyl a média rozvířila spekulace o návratu jádra
Oblíbený recept: Zvyšte daně bohatým
Dalším nápadem je samozřejmě zvýšení daní pro velké firmy a bohaté. To kromě Zelených podporují i vládní sociální demokraté.
Generální tajemník SPD Kevin Kühnert argumentuje tím, že situace se od začátku roku dramaticky změnila a „daň z nadměrného zisku“ by byla spravedlivá. Vyšší zdanění firem i bohatých Němců by mělo financovat opaření pomoci pro nejchudší část společnosti.
„Bohatí a ti, kteří hromadí nadměrné zisky, se budou muset něčeho vzdát. Všichni jsme stát a to také znamená, že každý musí přispívat,“ argumentuje zelená místopředsedkyně německého parlamentu Katrin Göring-Eckhardtová.
Lindner a FDP ale zvyšování daní odmítají, protože by to vedlo k dalšímu oslabení hospodářského výkonu. Navíc už nyní patří Německo mezi země, kde platí firmy vysoké daně. Základní podniková daňová sazba činí 30 procent.
GRAF: Vývoj výše korporátní daně v Německu
Za posledních 25 let, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Vyrovnaný rozpočet je minulostí
Politici SPD ale Lindnerovu stranu tlačí k tomu, aby svůj odmítavý postoj přehodnotil. Nelíbí se jim ani to, že lpí na vyrovnaném německém rozpočtu, jak mu to ukládá legislativa.
Lindner podle nich žije v říši snů a nereaguje na současnou ekonomickou realitu. Koaliční vláda v Berlíně tak čelí stále větším názorovým rozkolům.
Projevuje se to i v názoru na prodloužení provozu jaderných elektráren. Zatímco Zelení i SPD odmítají, aby tři poslední jaderné bloky zůstaly v provozu po skončení tohoto roku, FDP tuto možnost nezavrhuje a přiklání se k názoru opoziční koalice CDU/CSU.
Šance pro Alternativu
Vládní politici se obávají nárůstu obliby populistické Alternativy pro Německo (AfD), pokud dojde k dalšímu zhoršování ekonomické situace.
Spolupředsedkyně strany, ekonomka a podnikatelka Alice Weidelová tvrdí, že desetiprocentní inflace v zemi je pouhým začátkem.
AfD už nyní varuje před tím, že v německé ekonomice dojde k několikadenním výpadkům proudu. Tradiční strany v německém parlamentu se zatím uklidňují tím, že euroskeptická Alternativa je v rozkladu a její politici jsou rozhádaní. V lokálních volbách, které se na jaře konaly v několika spolkových zemích, totiž propadla.