Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
Ruská stínová flotila s LNG stále lépe maskuje svou činnost
František Novák 4. listopadu 2024Rusko se snaží obejít západní sankce tím, že pro export zemního plynu ve stále větší míře využívá neoficiální flotilu tankerů…
- KOMENTÁŘ
O zvláštnostech cen polední kávy v Londýně aneb o vlastnosti komodit
Pro trhy s běžnými finančními instrumenty, jako jsou měny či sazby, nejsou raketové nárůsty cen zcela běžné. Oproti tomu u komodit se to stává velmi často. Zásadní rozdíl tkví v tom, že komodity prostě a jednoduše existují. A jak to tedy ovlivňuje cenu londýnské kávy?
Cena elektřiny ve Velké Británii nedávno vyletěla do rekordních výšin. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
Jaká může být cena za polední kávu v Londýně? Někdy až neuvěřitelně vysoká!
Jak upozornil Javier Blas z agentury Bloomberg, polední cena elektřiny 20. července v Londýně vyletěla na bezmála 10 tisíc liber za megawatthodinu (!) (pro srovnání – dosavadní letošní průměr je asi 180 liber/MWh).
Zvláštní komodity
Podobné zvláštnosti se na komoditních trzích občas stávají a v poslední době je to bohužel až nepříjemně často.
Pro trhy s běžnými finančními instrumenty, jako jsou měny či sazby, nejsou zase tak běžné. Zásadní rozdíl tkví v tom, že komodity prostě a jednoduše skutečně existují.
Zatímco například centrální bance nic fyzického nebrání „tisknout“ svou domácí měnu hlava nehlava, tak v případě komodit je situace o poznání komplikovanější. Jak konečně vidíme i v Evropě – nový plyn, ropu či elektřinu nelze jen tak vytvořit z ničeho.
Podobnost s maržemi pumpařů?
Pokud se děje něco podobného jako v případě cen elektřiny v Británii, tak je vhodné identifikovat, kde asi v systému se nachází tzv. úzké hrdlo. Jinak řečeno, je sice zřejmé, že elektřiny bylo v Londýně málo, a proto byla drahá, ale otázkou je proč.
Hledat odpověď na takovou otázku je podstatné, zejména pokud chceme situaci nějak ovlivnit.
To jsme viděli například v (pseudo)kauze marží českých pumpařů. Zde byla / je nejužším hrdlem kapacita rafinérií, a to globálně. Ta se projevuje „zvláštně“ drahým benzínem oproti cenám ropy. A strop na marže na pumpách by v takové situaci býval asi úplně nepomohl.
Málo drátů
V případě cen elektřiny, tedy prakticky neskladovatelné komodity, bývá úzkým hrdlem často přenosová soustava.
A to se projevuje tak, že přesun elektřiny z místa s relativním nadbytkem (Skotsko) do míst s akutním nedostatkem (Londýn) není možný. Jednoduše proto, že mezi oběma oblastmi nevede „dost silných drátů“.
Proto bylo například 20. července do Británie nutné dovézt extrémně drahou elektřinu přes moře z Belgie. Jedinou alternativou by bylo elektřinu nedodat (blackout).
Ještě dlužíme odpověď na první otázku. Jen energie (velkoobchodní cena) nutná k připravení odpolední kávy mohla 20. července vyjít třeba i na 15 korun. A to by možná jednomu zkazilo i chuť…