Mohlo by vás také zajímat
Trump do Bílého domu; Rohlík v Německu pomůže Amazonu a ČNB i Fed posílají sazby níže aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2024
Libor Akrman 9. listopadu 2024Škody po povodních dosáhnou až 50 mld. Kč; Toyota otevřela v Kolíně obří hub; softwarové společnosti Y Soft pomůže EIB;…
ČNB zase přikoupila zlato; Google Play se musí otevřít a EDF si stěžuje na jaderný supertendr i v Bruselu aneb souhrn ekonomických událostí 41. týdne 2024
Libor Akrman 11. října 2024Čína uvalí clo na brandy z EU; účet pojišťoven za povodně: 2 mld. Kč; příval českých makrodat; CSG kupuje startup…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
- KOMENTÁŘ
Proč je třeba zvýšit „normativní náklady“ na bydlení?
Dosažení vlastního bydlení v Česku trvá nejdéle z celé Evropy (13 ročních hrubých platů, a více než 15 v Praze). A dostupnost samozřejmě výrazně zhoršuje restriktivní měnová politika, kterou se ČNB správně snaží držet inflaci na uzdě. Lze tak očekávat, že poroste zájem o nájemní bydlení, ale s ním logicky budou stoupat i ceny.
Historická data potvrzují, že na navyšování sazeb ze strany ČNB reagují hypotéky velmi rychle. (ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Náklady na bydlení jsou jedním z hlavních tahounů inflace v Česku. Výrazně se zakusují do reálných příjmů a celkové životní úrovně řady domácností.
Nejčastěji skloňované v této souvislosti jsou sice ceny energií, které meziročně zdražují v průměru o více než 50 procent. Velká část nárůstu nákladů na bydlení jde ovšem také na vrub rostoucímu nájemnému.
Nájmy opět v kurzu
Horší dostupnost vlastnického bydlení a vyšší zájem o bydlení nájemní jdou ruku v ruce s ožíváním turistického ruchu, který pravděpodobně část nabídky na trhu vrací zpět ke krátkodobým pronájmům. To vše se promítá do dražších nájmů.
Ty podle posledních dat z ČSÚ zdražují nejrychleji za poslední dekádu (o 5 procent meziročně v průměru) a zvyšují tak pravděpodobnost, že tempo nájemní-inflace může ještě zrychlovat.
Dostupnost vlastnického bydlení v Česku podle posledních statistik z OECD zůstává jednou z nejhorších v Evropě. Poměr ceny nemovitostí k příjmům domácností je na více než tří a půl násobku dlouhodobého průměru, což je nejhorší dostupný evropský výsledek.
GRAF: Vývoj poměru ceny nemovitosti vůči příjmu
Jde o odchylky od dlouhodobého průměru od roku 2000 do roku 2022, ve směrodatných odchylkách.
Zdroj: Patria s použitím OECD
To potvrzují i výsledky studie společnosti Deloitte, které ukazují, že v Česku dosažení vlastního bydlení trvá nejdéle z celé Evropy (13 ročních hrubých platů, a více než 15 v Praze).
A dostupnost samozřejmě výrazně zhoršuje restriktivní měnová politika, kterou se ČNB správně snaží držet inflaci na uzdě.
Ceny nájmů porostou
V takové situaci lze ale těžko předpokládat, že zájem o nájemní bydlení ochladne. Další zdražování nájmů půjde na podzim pravděpodobně ruku v ruce s pokračujícím nárůstem cen energií.
Vláda tak asi bude muset znovu navýšit normativní náklady na bydlení – standardní výdaje na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce. Právě podle nich se určuje maximální velikost příspěvku na bydlení, kterou může domácnost dostat.
Bez valorizace by se při současných cenových trendech příspěvek na bydlení pro nízko-příjmové domácnosti mohl rychle dostat „mimo realitu.“