Proč končí tolik emitentů dluhopisů v insolvenci a tak brzy?

Z dat naší analýzy vyplývá, že v insolvenčním řízení skončilo celkem 57 společností ze sledovaných 594 emitentů. To je zhruba každý desátý, který vydal dluhopisy v období leden 2013 až  srpen 2022. Tento poměr úpadců mezi emitenty považuji za velmi vysoký.

Potvrzuje, že podnikový dluhopis je vysoce rizikový investiční produkt z pohledu investora. Vysoké procento emitentů navíc není schopno ve splatnosti uhradit nejen slíbené úroky, ale ani vrátit nominál prodaných dluhopisů.

V posledních letech pozoruji postupný nárůst počtu emitentů v insolvenci (od tří v roce 2018 až po 17 loni). Zároveň očekávám, že růst bude pokračovat nejen letos, ale i v dalších letech.

Problémoví emitenti končí v úpadku brzy

Naše studie potvrdila, že problémoví emitenti končí v úpadku poměrně brzy (polovina z nich do tří let). Vzhledem k tomu, že většina dluhopisů byla emitována se splatností 2-3 let, tento závěr poukazuje na to, že emitent nebyl schopen splatit ani nominál své první emise a dostal se do úpadku.

Musíme si uvědomit, že emise patří k nejnákladnějším z pohledu dluhové služby emitenta. Úroky nad 10 procent není jednoduché splatit v průběhu 2 až 3 let.

Rovněž vydání emise je velmi nákladné, zejména jste-li malý emitent s podlimitní emisí – náklady na propagaci, tipařské provize za prodej dluhopisů, vypracování prospektu, právní služby, atd.  Takže pokud není obchodní záměr životaschopný, pro nezkušeného emitenta se může stát noční můrou jej naplnit.

Jak jsme popsali ve studii, důvodů, proč docházelo k úpadkům emitentů, bylo několik. Kromě nerealistických obchodních plánů a manažerského selhání, bylo významným důvodem rovněž nekalé chování ovládajících osob emitenta. Zjistili jsme, že mnoho z nich vydalo své dluhopisy již s úmyslem nesplatit a získané prostředky vyvést ze společnosti a využít na osobní potřebu.

VÍCE K TÉMATU:

Analýza o ztracených miliardách: některé podnikové dluhopisy byly od počátku podvod

AKAT: Po „prašivých“ dluhopisech čelí investoři nástrahám kvazifondů

Investiční skandál za 1,5 miliardy. Proč se daří fondům typu Ondřeje Janaty?

Emitenti podlimitních emisí končí v insolvenci častěji

Za podlimitní emise se považují emise do 1 milionu eur. V roce 2012 ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou (ČNB) změnou legislativy rozvolnili podmínky pro emisi dluhopisů, kdy zanikla povinnost nechat ČNB schválit podmínky pro podlimitní dluhopisy.

Vydání malých podlimitních emisí se tak stalo absolutně neregulovanou, prakticky nehlídanou a velmi rizikovou částí investičního trhu. Do platnosti novely zákona (květen 2020) nemusel mít podlimitní dluhopis přiděleno tzv. ISIN (identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, pozn. red.). Neexistovala ani povinnost nabídku těchto cenných papírů kamkoliv hlásit.

Trh těchto podlimitních, vysoce rizikových podnikových dluhopisů se tak za poslední roky nekontrolovaně rozrostl. Fakt, že v insolvenci končili častěji emitenti podlimitních než nadlimitních emisí (12 vs. 7 procent), poukazuje na to, že podlimitní emise vydávali mnohem rizikovější emitenti s horší bonitou.

Pro tyto společnosti se emise stala často poslední možností, jak získat externí financování. Často se jednalo o firmy, kterým by pravděpodobně žádná banka nebo renomovaná instituce neposkytla podnikatelský úvěr.

Dvě pětiny nepublikovaly své výkazy

Posledním, asi nejvíce překvapivým zjištěním, na které bych chtěl upozornit bylo, že až 40 procent emitentů vůbec nepublikovalo své finanční výkazy za období, které předcházelo datu první emise, ve sbírce listin.

Tento závěr poskytuje tristní obrázek o transparentnosti emitentů a o naivitě investorů, kteří vkládali své prostředky do společností, o kterých nemuseli mít dostatečné informace.

Z veřejných dat není zřejmé, na jakém základě se investoři rozhodovali. Z konkrétních případů, které jsme šetřili, je ale zřejmé, že do investování je přesvědčilo kromě vlastní chamtivosti zejména „doporučení“ různých zprostředkovatelů.

A také agresivní prodej ze strany „investičních poradců.“  Tyto osoby, motivované na prodeji vysokými provizemi, tak považujeme za součást problému boomu vysoce rizikových dluhopisů vydaných nedůvěryhodnými a nevýkonnými emitenty.