Řeka Rýn tradičně spojuje průmyslové regiony západní Evropy. Od rušného přístavu v Rotterdamu v Nizozemsku, přes německé Porýní, až po průmyslové regiony ve Švýcarsku nebo Francii.
Dopady klimatických změn a sušší léta v Evropě ale znamenají, že tuto řeku po většinu roku nelze jako dopravní tepna použít. Proto v Německu ožívají plány, že je třeba Rýn zásadně prohloubit, aby jej bylo možné i nadále používat pro říční dopravu. A hlavně zásobovat průmyslové podniky, které podél řeky v minulých dekádách vznikly.
Vládní plány německého kabinetu ale ohrožuje odpor řady občanských a neziskových sdružení a organizací.
Uhlí, potraviny i chemikálie
Po Rýnu se ročně přepraví přes 300 milionů tun nákladu – chemikálie, uhlí, obilí nebo automobilové díly. Pokud ale řeka není splavná, jako se to stalo letos v létě, vznikají průmyslu v okolí obrovské náklady navíc.
Rýn představuje více než polovinu veškerého objemu zboží přepraveného po vnitrozemských vodních cestách v rámci EU. V celé unii lodě v roce 2021 přepravily 524 milionů tun zboží.
Německá vláda také navrhuje, aby se zvýšil počet plavidel, které budou přizpůsobeny na nízký stav vody. K tomu navíc počítá, že v některých místech ještě koryto nejdelší německé řeky prohloubí.
Vášně budí zejména plán na úpravu padesátikilometrového úseku Středního Rýna, kde řeka protéká členitým skalnatým údolím mezi městy Bingen a Bonn.
Pokud v Rýně klesne stav vody, znamená to pro lodi, že mohou přepravovat méně nákladu, aby se dostaly do průmyslového jihozápadu Německa. „Pokud si nejste jisti, musíte nakládat mnohem méně,“ vysvětlila Sabine Kramerová z Rýnské správy vodních cest a lodní dopravy (WSA), která zároveň působí jako manažerka projektu prohloubení koryta řeky.
MAPA: Kde se má prohloubit koryto Rýna
Zdroj: WSA Rhein
Počítá se s prohloubením o dvacet centimetrů, aby se hloubka při nízkém stavu zvýšila z 1,9 metru na 2,1 metru.
Kai Kempmann z Výboru pro infrastrukturu a životní prostředí při Ústřední komisi pro plavbu na Rýnu tvrdí, že jde o významnou změnu z hlediska objemu nákladu, každá loď by tak mohla uvést minimálně 200 tun zboží navíc.
Méně lodí, méně emisí
Kramerová argumentuje tím, že úprava povede k tomu, že po Rýnu bude plout méně nákladních lodí a sníží se emise skleníkových plynů. Speciální hydraulické zařízení má zabránit usazování sedimentu, na řadě míst ale bude nutné dno řeky vybagrovat. Celkově bude projekt stát 180 milionů eur a měl by být hotov do roku 2030. Dvě pětiny částky mají směřovat na ochranu životního prostředí.
Spor o Odru |
Nejen Rýn je předmětem sporů. Také Odra, která v délce 187 kilometrů tvoří hranici mezi Německem a Polskem, by se měla podle Varšavy stát více regulovanou řekou, jež by byla otevřená pro lodní dopravu a turistický ruch. Berlín v tomto případě ale prosazuje především ochranu ryb a bagrování říčního dna odmítá. Ochránci přírody dokonce vyzvali Brusel, aby odmítl financovat projekt „modernizace“ řeky. Německo a Polsko přitom v roce 2015 uzavřeli společnou dohodu, že k úpravě řeky dojde. |
Nevládní ekologická organizace BUND se ale obává, že změny poškodí populace ryb a mušlí. „Je to obrovský zásah,“ kritizuje plány předsedkyně organizace v Porýní-Falci Sabine Yacoubová. Varuje, že prohloubení koryta řeky trvale změní břehy a celý říční ekosystém.
Podle ní navíc hrozí, že některé části řeky mohou umělými zásahy úplně vyschnout. Kramerová ale zdůraznila, že veškeré dopady na přírodu úřady berou vážně a měly by být minimální.
Obavy o turismus
Starosta městečka Bacharach Philipp Rahn se nicméně bojí toho, že změna koryta Rýna může ohrozit turistický průmysl. Městský rozpočet je přitom na příjmech z turistů závislý z 90 procent.
Úpravy vodního toku mohou podle starosty narušit místní malebnou krajinu a stav břehů. „Máme veslařský klub. jsme součástí asociace vodních sportů a funguje zde i veřejná pláž. A to vše by už nemohlo existovat,“ není nadšen plány berlínské vlády. Bojí se, že úpravy navždy zničí ráz krajiny i řeku jako takovou.
Úpravy nebudou viditelné
Projekt prohlubování koryta řeky zůstává stále jen ve fázi plánů a diskuzí. Německý ministr dopravy Volker Wissing z liberální FDP nicméně i v důsledku energetické krize vyzval k tomu, aby se celý projekt prohloubení koryta v oblasti Středního Rýna urychlil.
Kramerová kritikům vzkazuje, že úpravy nebudou tak drastické, jak by se na první pohled mohlo zdát a nebudou příliš viditelné. Nicméně je třeba počítat s tím, že období nedostatku vody v řece budou stále častější a tím je ohrožena funkce možnosti levné říční dopravy.
Sabine Yacoubová z organizace BUND je naopak přesvědčena, že se doprava musí přizpůsobit řece a nikoliv naopak. Vody v řekách bude stále méně, což souvisí rovněž s táním alpských ledovců, které evropský veletok napájejí…