Solární boom zasáhl i Česko. Do roku 2030 má mít slunce sílu Temelína

I přes neblahé zkušenosti z éry „solárních baronů,“ kteří si na zakládání solárních parků před rokem 2010 dokázali vyjednat štedrou podporu státu na 20 až 25 let dopředu, zažívá Česko opět solární boom.

Tuzemské daňové poplatníky přitom vyšla celá nepovedená „sluníčková akce“ na stovky miliard korun. Není divu, že je nyní podpora fotovoltaiky velmi ožehavým politickým tématem.

Ale i přes menší podporu státu, než jaká panuje v okolních zemích Evropské unie (EU), loni v Česku vzniklo devět tisíc nových elektráren, uvedla Solární asociace. Podle údajů na jejích stránkách činil ke konci roku 2020 počet fotovoltaických elektráren (FVE) 41,6 tisíc. Spolu s těmi loňskými by tak počet měl přesáhnout 50 tisíc zdrojů.

Nejrychleji rostoucí sektor zelené energie v EU

Z fotovoltaiky se stal nejrychleji rostoucí sektor obnovitelných zdrojů v celé EU. Mnoho zákazníků si totiž chce v době vysokých cen elektřiny vyrábět doma energii vlastní.

Výrazně se také snížila doba návratnosti investic. Jen v Česku by do roku 2030 mohla fotovoltaika vyrobit stejně elektřiny jako jeden blok v jaderné elektrárně Temelín. Oba bloky dohromady loni vyrobily 15,86 terawatthodiny (TWh).

„Od růstu cen v druhé polovině loňského roku je zájem o nové instalace rekordní u domácností i firem. Loni bylo do Nové zelené úsporám podáno dvakrát tolik žádostí než v roce 2020 a letos jsme stejný počet pokořili už v polovině roku,“ potvrdil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Většina z nových „elektráren“ připadá na menší fotovoltaické instalace na rodinných domech.

GRAF: Energetický mix v ČR
Za posledních 9 let.

Zdroj: evropavdatech.cz/OTE

Zástupci solárního sektoru ale zdůrazňují, že snižování závislosti na spalování zemního plynu nepůjde bez přispění výstavby velkých solárních parků.

„Ministerstvo průmyslu postupně zvyšuje alokaci letošní výzvy na podporu pořízení solární elektrárny s nebo bez baterií. V květnu byly podány zhruba čtyři tisíce žádostí, v druhé polovině září to bylo již více než osm tisíc žádostí,“ doplnil Sedlák.

Stejný trend je podle něj možné zaznamenat i v dalších zemích Evropské unie (EU).

Minimální podíl na energetickém mixu

V Česku má zatím fotovoltaika marginální podíl na energetickém mixu.

V roce 2021 se od ledna do září solární elektrárny podílely na výrobě 3,4 procenty. Letos už podíl stoupnul na 3,8 procenta. Pokud má podíl „solárů“ vyrovnat výrobu elektřiny paroplynových elektráren, jež tvoří 7,3 procenta mixu, musí se produkce elektřiny ze slunce zdvojnásobit.

V Česku si politici často stěžují na to, že geografická poloha země neumožňuje využívat obnovitelné zdroje energií v takové míře jako jiné státy. Ty jižnější mají lepší podmínky pro produkci solární energie, ty severnější s přístupem k moři zase budují offshore větrné parky.

Sousední Německo nicméně na milion obyvatel vyrábí téměř trojnásobné množství elektřiny z fotovoltaických systémů než Česko.

GRAF: Kolik se vyrábí elektřiny z fotovoltaiky v zemích EU
V přepočtu na milion obyvatel (v GWh)

Zdroj:Eurostat/Statista

Zaplní panely brownfieldy?

„V rámci České republiky jsou z pohledu osvitu podmínky pro instalaci fotovoltaických elektráren (FVE) téměř po celém území totožné. Záleží tak zejména na orientaci jednotlivých panelů,“ zdůraznil Zdeněk Hruška, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy, provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

Ideální pro budování nových solárních parků jsou území brownfieldů, nebo území po těžbě uhlí, která se mají rekultivovat. Jen Karlovarský a Ústecký kraj mají potenciál instalovat 180 megawattů fotovoltaiky.

Hruška z ČEPS odhaduje, že podle progresivního scénáře bude do roku 2030 v Česku dosaženo instalovaných 10 000 až 12 000 megawattů ze solárních elektráren. Roční výroba elektřiny by pak mohla přesáhnout produkci jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín.

Vyšší nároky na infrastrukturu

K tomu je ovšem třeba dobudovat dostatek kapacit pro přenosovou a distribuční soustavu. Pro zajištění stability sítě a její flexibility je nutné budovat i bateriová úložiště pro akumulaci energií.

Solární byznys si slibuje další rozvoj fotovoltaiky od novely energetického zákona, která je od září v meziresortním připomínkovém řízení, . Zjednoduší se podmínky pro nové solární elektrárny, respektive obnovitelné zdroje obecně.

„Každý, kdo dnes provozuje zdroj elektřiny o výkonu vyšším než 10 kilowattů, má povinnost žádat o licenci na provoz a stává se tak výrobcem. Upravený energetický zákon limit zvýší na 50 kilowattů,“ upřesnila analytička portálu datové žurnalistiky Evropa v datech Kateřina Novotná.

Pro instalaci solárních panelů o maximálním výkonu 50 kilowattů navíc nebude nutné žádat o stavební povolení. Nový energetický i stavební zákon by měl zjednodušit rovněž výstavbu větších solárních parků.

Zastánci rozvoje fotovoltaiky připomínají i to, že v sousedním Rakousku fungují projekty komunitní energetiky. Fotovoltaické systémy mohou „sdílet“ například lidé v panelových domech se sousedy. Evropská legislativa ostatně v tomto ohledu už počítá s takzvanými energetickými společenstvími.