Mohlo by vás také zajímat
Itálie jako „ekonomický tygr“ zastínila Německo. Růst ekonomiky je ale tažen zadlužením a dotacemi
František Novák 12. dubna 2024Italská ekonomika roste vyšším tempem než německá. Její růst je ale spojen s vysokými dotacemi a rostoucím vládním dluhem.
Telepatie v praxi? Pacient s čipem od Neuralinku již dokáže hrát šachy
Libor Akrman 26. března 2024Americká společnost Neuralink, kterou založil Elon Musk, zveřejnila video pacienta s implantovaným čipem v mozku, jak dokáže hrát šachy. Devětadvacetiletý…
Čtyři důvody, proč ECB zůstává podle Saxo Bank v klidu a odkládá snižování sazeb
Althea Spinozzi 29. února 2024ECB se na základě současného hodnocení podle své prezidentky Christine Lagardeové domnívá, že hlavní úrokové sazby jsou na úrovních, které…
Observatoř na Mount Everestu se rozpadá. Vědci shánějí peníze
Vědecká stanice nedaleko základního tábora pro výstup na nejvyšší horu světa se začíná rozpadat. Pyramidu, která se začala stavět už v roce 1986, ohrožuje dlouhodobý nedostatek peněz.
Vědecká stanice, jež leží ve výšce 5050 metrů nad mořem, je klíčová pro výzkum klimatických změn a sledování biologické diverzity. V minulých letech patřila mezi nejvíce vytěžované vědecké lokality na světě, přesto ji hrozí zánik, protože se do ní už dlouhé roky neinvestují žádné finanční prostředky. Prakticky se rozpadá, varují vědci.
Mezinárodní laboratoř a observatoř je od roku 2014 bez pravidelných financí. Spravuje jí společně italská rada pro výzkum klimatu Ev-K2-CNR a Nepálská akademie pro vědu a techniku (NAST). Od roku 1990 se zde uskutečnilo 520 vědeckých misí a vystřídalo 220 výzkumníků ze 143 vědeckých institucí.
Nedostatek financí už vedl k tomu, že musela být řada vědeckých projektů v posledních osmi letech omezena. Odešli místní nepálští vědci a zastavila se rovněž údržba třípatrové pyramidy ze skla, hliníku a oceli. Původně byla observatoř postavena jako soběstačná budova a v době vzniku byla vybavená nejmodernějšími technologiemi. Pro napájení využívala výhradně solární panely.
FOTO: Italská observatoř v roce 2010
Zdroj:Superikonoskop/CC BY-SA 3.0
„Už je to skoro osm let, co financování skončilo. Mnoho kusů laboratorního vybavení se stalo zcela nepoužitelné,“ vysvětlil manažer zařízení a nyní také jediný údržbář Kaji Bista. Každé ráno objíždí meteorologické stanice v okolí a sleduje data ze senzorů. Pro časopis Scientific American přiznal, že jeho práce je především osamělá.
Umístění laboratoře je přitom zásadní pro výzkum změny klimatu. Je ve vysoké nadmořské výšce a tři tisíce kilometrů od rovníku (Praha je pro srovnání od rovníku vzdálena 5500 kilometrů). Pro vědce bylo odlehlé místo rovněž zajímavé pro studium znečištění ovzduší na Zemi.
Nepálská ekonomika |
Horská země je jednou z nejméně rozvinutých zemí světa a do značné míry závisí na zahraniční pomoci. Hlavním odvětvím ekonomiky je zemědělství, zaměstnává přes 70 procent obyvatel a tvoří třetinu HDP. Vzhledem k tomu, že je Nepál domovem nejvyšších hor světa, roste na významu cestovní ruch. Přestože nepálská ekonomika v posledních letech roste, v zemi panuje sociální nestabilita a slabé jsou i vládní instituce. Hrubý domácí produkt na hlavu činil v roce 2021 1050 USD, což odpovídá 8 procentům světového průměru. |
Od roku 2014 se sice vědci skládají alespoň na základní plat a údržbu pro Bistu, laboratoř samotná i její vybavení ale chátrají.
Potřebujeme 30 let
Pro vědce je klíčové, aby měli údaje o počasí zaznamenávány minimálně třicet let v řadě, aby dokázali zmapovat změny klimatu.
„V roce 2024 budeme mít na meteorologických stanicích data za třicet let. Příštích několik let je pro nás velmi zásadních,“ vysvětlil neplacený člen technického personálu pyramidy Gian Pietro Verza. Stanice je přitom nejdéle fungující meteorologickou stanicí v Himaláji a nasbíraná data jsou zásadní po hodnocení klimatických změn na „střeše světa“.
Vědci varují, že není vyřešeno dlouhodobé financování „italské pyramidy“, která se začala stavět už v roce 1986. V té době Američané začali tvrdit, že hora K2 je nejvyšší na světě a geografové chtěli přesně změřit oba vrcholy. Realizaci projektu prosadili Italové – kartograf Ardito Desio a horolezec Agostino da Polenza. Měřili nejvyšší vrcholy v té době nejmodernější technologií – satelitním GPS.
Podpořit výzkum v řadě oborů
Bylo prokázáno, že Mount Everest je skutečně nejvyšší horou světa. Observatoř na této hoře měla posílit výzkumné aktivity v oborech geologie, geografie, meteorologie, lékařství, hydrologie, zoologie i botaniky. „Italové upravili misi, aby zřídili výzkumné zařízení světové úrovně,“ vysvětlil meteorolog z Tribhuvanovy univerzity v Nepálu Dibas Shrestha.
Výjimečnost observatoře a vědecké laboratoře byl v jejím umístění. Extrémní nedostupnost byla cenná pro pozorování okolní přírody a ekosystémů a hodnocení jejich reakcí na změny klimatu, případně na znečištění, které působí lidé. Těch je v okolí Mount Everestu stále více, z „adrenalinového“ turistického ruchu se v této lokalitě stal už významný byznys.
Vědci v této lokalitě mohli provádět vědecké projekty, které by byly v okolí zemských pólů, zejména na Antarktidě, mnohem více finančně náročné. „Observatoř mohla být považována za referenční místo pro globální modelování a generování dat,“ zdůraznil klimatolog z nepálské Mid-West University Sudeep Thakuri.
VÍCE K TÉMATU:
Ledovce v Alpách se rozpadají. Vědci řeší, jak zabránit dalšímu neštěstí
Nobelisté vzkazují politikům: musíme naléhavě řešit klimatickou krizi
Sucho, teplejší klima i narušené dodavatelské řetězce. To vše vyhání cenu kávy na maxima
Fidelity International: Změna klimatu může ovlivnit inflační tlaky
Verza doplnil, že italská instituce CNR přerušila své financování zřejmě kvůli tomu, že se změnily výdajové priority a musela začít šetřit. I proto se vědecká činnost na Everestu fakticky zastavila. Chyběly peníze na skladování vzorků a jejich odesílání do Evropy. Nepálská strana zase nemá pro vlastní výzkum dostatečné prostředky a pro provoz mezinárodní observatoře už vůbec ne.
Americký glaciolog Paul Mayewski z univerzity v Maine nicméně varuje, že by byla velká škoda potenciál už vybudované vědecké základny „dát k ledu“. Zejména v době, kdy se zrychluje oteplování a tání ledovců nejen v Himaláji, ale i v dalších velehorách, jako jsou Alpy. Vědci potřebují co nejvíce dat a hodnocení, aby mohli změny klimatu lépe modelovat i pro nížiny.
Navíc i pochopení tání ledovců v nejvyšším pohoří světa je zásadní pro dvě miliardy lidí, kteří jsou závislí na pitné vodě z těchto velehor. Čím přesnější popis změn bude, tím lépe se budou moci zejména chudší regiony pod horami na důsledky změn připravit.
Poslední zaměstnanec observatoře Bista je nicméně v předpovědích dalšího osudu pyramidy na Everestu opatrný. Pokud se nenajde dlouhodobé financování, bude to znamenat „tragický konec“ jednoho z nejstarších vysokohorských výzkumných zařízení v Himaláji.