Mohlo by vás také zajímat
Investiční bilancování: Milion po pěti letech. Někomu zbyla špejle a oči pro pláč, jiný hoduje
Vladimír Brůna 19. prosince 2024Někdo má rád adrenalin klopených zatáček vzhůru a nečekaných propadů kamsi dolů a opětovné stoupání. Jiný zase vsadí na konzervativní…
Investiční výhled na příští rok: Investoři by měli být velice selektivní
Michal Stupavský 10. prosince 2024V průběhu roku 2025 očekávají analytici Conseq Management, že alespoň některé americké a technologické společnosti s velkou tržní kapitalizací možná…
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
Japonci stárnou. Jak investuje tamní největší penzijní fond na světě?
Japonský státní penzijní fond je podle objemu prostředků největším penzijním fondem na světě. Spravuje v přepočtu aktiva za 1,5 bilionu dolarů. Jak funguje?
Země vycházejícího slunce je známá tím, že se její obyvatelé mohou chlubit dlouhověkostí. Pro řadu Japonců je stovka v kolonce věk pouhé číslo. Populace dále stárne a stát musí řešit, jak financovat důchodový systém.
Ostrovní země zároveň spravuje největší penzijní fond na světě, Government Pensions Investment Fund (GPIF). Používá se k výplatě zaměstnaneckého penzijního pojištění a národního důchodu.
Na konci druhého čtvrtletí fiskálního roku 2022 (skončilo v září 2022, pozn. red.) obhospodařoval GPIF prostředky ve výši 192 097 miliard jenů (podle aktuálního kurzu to odpovídá sumě 1,3 bilionu dolarů, respektive přes 33 bilionů korun).
Dlouhodobá návratnost téměř čtyři procenta
A jak se mu daří? Japonský státní penzijní fond se mohl v roce 2021 pochlubit návratností 5,42 procenta. Během dvou kvartálů roku 2022 sice vykázal zápornou výkonnost – minus 2,77 procenta, to ale odráží dění v globální ekonomice, kdy klesaly jak akcie, tak i dluhopisy.
Na konci roku 2021 objem fondem spravovaných aktiv dosáhl hodnoty 196 592 miliard jenů (přes 1,5 bilionu dolarů), během půl roku tedy jeho aktiva poklesla o téměř 4,5 miliardy jenů. Od roku 2006 ale v průměru střadatelům zhodnotil prostředky každý rok o 3,69 procenta.
GRAF: Vývoj celkové hodnoty aktiv GPIF
Od roku 2015 do konce 2. čtvrtletí 2022, v bil. jenů
Zdroj: GPIF
Na rozdíl od zbytku světa však Japonsko nepostihl prudký růst cenové hladiny. Japonská míra inflace je dlouhodobě nízká, v minulých letech dokonce zamířila do negativního teritoria. Jen zřídka překročí tři procenta, nicméně v listopadu činila 3,8 procenta a byla nejvyšší od ledna 1991.
GRAF: Japonská míra inflace
Za posledních 25 let, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Konzervativní investice
Vládní penzijní investiční fond investuje velmi konzervativně, aby minimalizoval investiční rizika a zajistil stabilní výnosy. Zároveň se zaměřuje na dlouhodobé investice.
Investiční strategie je rozdělena podle třídy aktiv, regionů i časového rámce. Fond se zaměřuje na přísné řízení rizik, nicméně se ani nebrání nevyužitým investičním příležitostem. Ty ale tvoří v rámci celého portfolia jen zlomek.
Japonský důchodový systém |
V Japonsku přispívá do důchodového systému každý ve věku 20 až 59 let. Měsíčně to je 16 590 jenů (2765 korun). Kdo 40 let plní odvody, má od 65 let věku nárok na základní penzi ve výši 777 800 jenů ročně (10 803 korun měsíčně). Japonští ekonomové už několik let nabádají vládu, že se systém musí reformovat. Byl postaven na předpokladu, že se lidé dožívají věku mezi 70 až 90 lety. U dnešních nově narozených dětí se ale očekává, že se více než polovina z nich dožije přes sto let. Navíc čtvrtina dnešních šedesátníků by měla žít minimálně dalších 35 let. |
Spolupracuje s řadou mezinárodních investičních hráčů, jako jsou globální investiční banky nebo fondy. Jedná se například o Allianz Global Investors, AXA Invetsments Managers, BlackRock.
Jaká je alokace aktiv? Největší část, přes 27 procent, připadá na domácí dluhopisy, 25 procent objemu prostředků fond drží v zahraničních dluhopisech. Zhruba druhá půlka připadá na akcie – 24 procent na domácí japonské, 24 procent na zahraniční.
Drobný díl prostředků směřuje i do alternativních investic. Konkrétně se jedná o šest desetin procenta. Jde o podíly v soukromých společnostech (private equity), privátní nemovitosti a infrastrukturu.
GPIF nicméně oznámil, že podíl těchto „alternativních“ investic plánuje navýšit až na pět procent objemu prostředků, což by znamenalo v přepočtu 75 miliard dolarů (1,7 bilionu korun).
Pracující důchodci
I přes zmíněnou kladnou výkonnost však jsou důchody Japonců nízké. Vedle GPIF fungují také zaměstnanecké penzijní fondy, díky nimž má většina Japonců zajištěnou v důchodu podstatně vyšší penzi.
Jak se ale prodlužuje naděje na dožití obyvatel, nemusejí lidem peníze naspořené v těchto systémech stačit. Odborníci na důchodový systém proto apelují na Japonce, aby se nebáli rizikovějších investic, jinak jim hrozí, že jim státní důchod nebude stačit na pokrytí životních nákladů.
Japonsko navíc dlouhodobě čelí nepříznivým demografickým trendům. Dále klesá například počet narozených dětí. Těch bylo podle odhadů v roce 2022 méně než 800 000, což je nejnižší údaj od poloviny 19. století, kdy se začaly tyto statistiky vést, napsal deník Financial Times.
Japonský premiér Fumio Kišida po svém nástupu do úřadu v roce 2021 slíbil vznik sociálního a daňového systému, který bude zaměřený na všechny generace včetně seniorů. „Chceme zaplašit obavy lidí ze života do sta let,“ prohlásil tehdy. Zda se mu to podaří, zůstává otázkou.