Ruský rozpočet krvácí. Putin prodává jüany a zvyšuje závislost na Číně

Kreml musí začít kreativně řešit státní finance, protože válka na Ukrajině se prodlužuje a s tím stoupají i výdaje na válčení. Příjmy jsou naopak ovlivněny protiruskými sankcemi.

Jednou ze známek toho, že Putinovi a spol. dochází finanční prostředky, je také to, že musí prodávat rezervy čínské měny jüan, aby Rusko snížilo rozpočtový deficit.

Ten dosáhl za rok 2022 hodnoty 3,3 bilionu rublů (asi bilion korun, respektive 47 miliard dolarů), což znamená 2,3 procenta HDP. O rok dříve byl v přebytku o 0,8 procenta, nicméně v pandemickém roce 2020 vykázal schodek vy výši čtyř procent.

GRAF: Ruské rozpočtové schodky
Od roku 2014, podíl v procentech na HDP.

Zdroj: tradingeconomics.com

Kremlu dělají starosti ceny ruské uralské ropy, která se oficiálně (bez slev) prodává těsně nad 50 dolary za barel. To je výrazně méně, než za kolik se prodávají severomořská ropa Brent nebo americká ropa WTI, jejichž ceny se pohybují o zhruba 30 dolarů za barel výše (viz graf níže).

Loni v březnu to byl dvojnásobek. Přitom pokud cena ruské ropy spadne pod 50 dolarů za barel, mohl by se letos deficit navýšit o dalších 2,5 bilionu rublů a donutit dále rozpouštět rezervu v čínské měně, uvedla agentura Bloomberg.

GRAF: Srovnání cenového vývoje ropy Brent a WTI
Za posledních 12 měsíců k začátku února 2023, v USD.

Zdroj: tradingeconomics.com

Rozpočet je nastaven na ropu za 70 dolarů

Ruský rozpočet pro tento rok počítá, že bude ropa z Uralu v průměru stát 70 dolarů za barel. Cenový strop, který zavedla EU, je přitom nastaven na úroveň 60 dolarů za barel a denně tak Kreml přichází o 170 milionů dolarů, vypočítal finský ekonomický think tank Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA). Jen v prosinci podle Helsinského institutu klesl export ruské ropy o 12 procent.

Zakladatel ruské analytické služby SberIndex Nikolaj Korženěvskij tvrdí, že poslední čísla ukazují, že se ruské státní finance povážlivě zhoršují. „Tento rok by se mohl stát kritickým, pokud nebude možné udržet výdaje bez poškození makroekonomické rovnováhy,“ řekl pro web The Bell.

Politolog Mark Katz z americké Univerzity George Masona ve Virginii varuje před tím, že si Putin nebezpečně zvyšuje ekonomickou závislost na hospodářsky mnohem silnější Číně. Navíc používání čínského jüanu jako rezervní měny tuto závislost dále zesiluje.

Zatím to ale nevypadá, že by Peking hrozil Moskvě sankcemi, aby mohl ovlivnit Putinovu politiku na Ukrajině, zdůraznil Katz pro Deutsche Welle.

Peníze na tři roky války

Agentura Bloomberg s odkazem na propočty analytiků z banky Citygroup navíc uvedla, že při zachování objemu stávajících příjmů z ropy bude Rusko schopno vést válku další tři roky. Cena ropy by musela spadnout na 25 dolarů, aby Rusko své rezervy v jüanech vyčerpalo už tento rok.

Britský ekonom Timothy Ash se domnívá, že největší problém pro Rusko spočívá v tom, že musí prodávat svou ropu s výraznou slevou – o 30 až 40 procent levněji, než jsou běžné tržní ceny.

Navíc kvůli propadu cen zemního plynu by Kreml mohl meziročně přijít o dalších 50 miliard dolarů za vývoz plynu.

Washington a Brusel v rámci sankcí zmrazily celkem 300 miliard dolarů devizových rezerv ruské centrální banky. Přitom v prosinci 2022 mělo Rusko stále v rezervách ekvivalent 571 miliard dolarů. Před začátkem války na Ukrajině to bylo 635 miliard dolarů.

GRAF: Ruské devizové rezervy
Za posledních pět let, v mil. USD.

Zdroj: tradingeconomics.com

Putin proto využívá čínské jüany jako hlavní rezervní měnu v reakci na výše uvedené západní sankce. Ruský ministr financí Anton Siluanov zdůraznil, že čínská měna má nejlepší rezervní charakteristiky a přitom má dostatečnou likviditu.

Peking zvyšuje vliv na Moskvu

Západní analytici ale varují, že prodlužování války na Ukrajině bude znamenat pro ruské státní finance stále větší zátěž. Eric Hontz z amerického think tanku CIPE, který má blízko k americké obchodní komoře, se domnívá, že Kreml chce vnutit světovým trhům důkaz, že ruský rubl je stále směnitelný za jinou světovou měnu, v tomto případě čínský jüan.

Pro Peking to ale podle něj znamená, že ohrožuje čínské snahy dosáhnout toho, aby byl jüan široce přijímán pro vypořádání mezinárodních transakcí (zejména za komodity), jako je tomu v případě dolaru nebo eura.

Spoléhání na čínskou měnu ale pro ruskou ekonomiku také znamená zvyšování závislosti na asijské velmoci. Moskva přitom věří, že Peking bude stále více nakupovat ruský zemní plyn i ropu. A tím Kremlu nahradí výpadky exportů na západní trhy.

Obchod mezi oběma zeměmi loni vzrostl o 34,3 procenta na rekordních 1,28 bilionu jüanů (v přepočtu 190 miliard dolarů). Cíl Kremlu je navýšit vzájemný obchod do příštího roku na ekvivalent 200 miliard dolarů.

Rizika pro ruskou ekonomiku

Ruský ekonom Stanislav Mitrachovyč varuje před několika riziky stále větší závislosti na čínské měně. Ruský finanční systém není podle něj na tuto situaci zcela připraven.

Čínská měna je stále regulována komunistickým režimem, což může znamenat, že se Rusko stane rukojmím čínských zájmů. Vláda v Pekingu totiž může jüan vůči západním měnám devalvovat.

Německý diplomat a expert na východní Evropu a Asii Albrecht Rothacher zdůraznil, že rusko-čínské vztahy jsou nyní mnohem důležitější pro Rusko než pro samotnou Čínu, která není v mezinárodní izolaci.

„Čínské a ruské energetické ambice a potřeby se neshodují. Shoda je 10 : 1 z ekonomického a demografického hlediska. Rusku se samozřejmě nelíbí jeho pozice kvazikoloniálního dodavatele surovin na čínský trh, ale jinou možnost nemá,“ podotkl.

Válečná ekonomika jako za Stalina

Americký think tank Center for European Policy Analysis (CEPA) navíc upozornil, že se ruská ekonomika stále více připravuje na dlouhou a vyčerpávající válku. Stává se tak z ní obdoba sovětské ekonomiky „gulagu“ v éře diktátora a masového vraha Stalina.

Nedostatek pracovní síly trápí především podpůrné obory vojenského sektoru, který je zásadní pro další pokračování války na Ukrajině. V Rusku je nedostatek zámečníků, svářečů a soustružníků, napsali ruští investigativní novináři Irina Boroganová a Andrej Soldatov pro CEPA. To znamená, že Rusko nemá dostatek pracovníků pro produkci raket a tanků.

Celkově tento sektor zaměstnává dva miliony Rusů. Nedostatek lidí ve vojensko-průmyslovém komplexu brzy dosáhne 400 tisíc lidí, z toho 120 tisíc lidí s vyšším odborným vzděláním.

Například největší ruský výrobce tanků Uralvagonzavod proto musí najímat stovky nekvalifikovaných trestanců. Jen tak zatím dokáže zajistit kontinuitu výroby.

Ruské věznice, kde se dle odhadů nachází celkově 450 tisíc osob, budou hrát stále důležitější roli. Zatím posloužily hlavně jako zdroj pro doplnění jednotek soukromé žoldnéřské Vagnerovy skupiny. Lze očekávat, že se mohou stát také řešením pro nedostatek sil v ruském průmyslu.