Mohlo by vás také zajímat
V Evropě roste silný hráč ve výrobě tofu s kořeny na Slovensku
Veronika Kudrnová 16. října 2024Společnost The New Originals Company GmbH, vídeňský podnik stojící za značkou tofu a rostlinných pomazánek Lunter, výrazně rozšířila své působení…
Více než desetina Česka je zabetonovaná. Proč se vyplatí investovat do půdy?
Vladimír Brůna 26. srpna 2024Orné půdy už nikdy nebude více, vždy jen méně. Proč se vyplatí investovat do půdy? Třeba i proto, že orná…
Více máku než dříve. Čeští zemědělci hledají cesty, jak přežít nadprodukci i vliv predátorského Ruska
Lukáš Musil 15. července 2024Čeští zemědělci hledají cesty, jak nedoplatit na nízké ceny obilí. Letos proto vyseli nejvíce máku za poslední roky a mírně…
- ČLÁNEK
Španělsko zaplavila prasata. Vesničané protestují proti obřím vepřínům
Země proslavená koridou a vínem se stala největším evropským producentem vepřového masa. Problémy to přináší hlavně vesnickým komunitám, které musí žít v blízkosti obřích prasečáků. Kromě zápachu si stěžují i na kontaminaci vody.
Španělský venkov se dlouhodobě vylidňuje, dobře placené práce je málo, mladí se stěhují do měst. I proto se v roce 2006 vesnička Balsa de Ves v centrálním regionu Kastilie-La Mancha rozhodla k radikálnímu kroku a souhlasila s vybudováním obřího vepřína.
Původní záměr nabídnout místním pracovní příležitost však moc nezabral, k udržení mladých to nevedlo. Příklad vesničky Balsa de Ves však není ojedinělý. Zatímco trend ubývání obyvatel na venkově stále pokračuje, počty prasat naopak rostou. A k tomu přibývají negativní vlivy: zápach, kontaminace vody dusičnany, výrazný nárůst nákladní dopravy.
GRAF: Největší chovy prasat
Podle zemí v milionech, data k dubnu 2022.
Zdroj: Statista
Prasečí invaze: Ročně sto tisíc selat
Starostka vesničky Balsa de Ves Natividad Pérez Garcíaová britskému deníku The Guardian vysvětlila, že místní škola tu zavřela už před čtyřmi dekádami, malý hotýlek v roce 2008. Lidé se stěhují pryč, počet prasat ale stoupá. Pérez Garcíaová dokonce hovoří o prasečí invazi. V několika budovách velkokapacitního „prasečáku“ je umístěno 3900 prasnic, která ročně porodí sto tisíc selat.
V zemi, kde žije 47 milionů lidí, se v roce 2021 porazilo 58 milionů prasat, pro srovnání v Česku se v roce 2021 porazilo 2,3 milionu prasat. Za posledních 10 let to je nárůst o 40 procent a království na Pyrenejském poloostrově v produkci vepřového přeskočilo i Německo.
Zástupci masného průmyslu přitom v roce 2006 slibovali, že vybudování velkokapacitního vepřína přitáhne do vesničky nové obyvatele. „Tvrdili, že nám budou okolní vesnice závidět,“ vzpomíná starostka na dobu, kdy místní rada rozhodovala o schválení nové investice na okraji středověké vesnice.
Loni tu oficiálně žilo pouhých 126 obyvatel, před lety to bylo přes dvě stovky. Od začátku provozu vepřína došlo k poklesu počtu obyvatel o 40 procent.
Je to noční můra
Za poslední dekádu se přitom 90 procent španělských vesnic, kde žije méně než tisíc obyvatel, vylidnilo. Sázka na velkokapacitní vepřín byla chybou, uznává s odstupem starostka. „Byl to začátek noční můry,“ říká.
V okolí až do vzdálenosti tří kilometrů je neustále cítit zápach, starousedlíky rozčiluje i nepřetržitý proud kamionů, které odvážejí selata.
Místní zdroje pitné vody pak mají zvýšenou hladinu dusičnanů, až dvojnásobně překračují unijní normy 50 miligramů na litr. Kontaminace spodních vod souvisí s vyšším výskytem kejdy z živočišné produkce a byla zaznamenána napříč Španělskem v okolí velkých vepřínů. Intenzivní chovy prasat dělají podle kritiků ze Španělska „toaletu Evropy“.
Vůně borovice, nebo raději vůně výkalů?
Studie z roku 2021 uvedla, že ve čtyřech stovkách menších obcí, kde žilo více prasat než lidí, se za poslední dvě dekády snížil počet obyvatel. „Nedává to smysl. Čemu lidé dávají přednost? Vůni borovice, rozmarýnu nebo vůni výkalů?“ klade řečnickou otázku Pérez Garcíaová.
Lidé žijící na španělském venkově tvrdí, že intenzivní prasečí farmy nejsou řešením, jak udržet obyvatele v menších obcích. „Prázdné Španělsko nemůžete naplnit prasaty,“ říká Antonio Escribano, vinař z obce Quintanar del Rey, kde také místní lidé bojují proti plánům na výstavbu velkofarmy pro produkci selat.
Nikdo podle něj nechce žít ve vesnici, kde není možné otevřít kvůli zápachu okno, a která má znečištěnou vodu. Tam, kde už velkofarmy vznikly, se sousedé mezi sebou rozhádali.
Lobbistická skupina InterporcSpain, zastupující zájmy chovatelů prasat a zpracovatelů vepřového masa, ale tvrdí, že produkce vepřového masa vytvoří až 50 tisíc pracovních míst zejména v málo obydlených regionech Španělska. Kritické hlasy starousedlíků ve vesnicích navíc odmítá s argumentem, že všechny nové provozy musí splňovat přísné podmínky, aby získaly od úřadů povolení pro provoz.
Turisté by byli lepší
V Balsa de Ves ale namítají, že by mohli profitovat daleko lépe z turistického ruchu, než z obrovského závodu na produkci selat. „Z turismu bychom mohli žít dobře, máme krásná místa. Kvůli megafarmě to ale nikoho nezajímá,“ stěžuje si Pérez Garcíaová.
Španělsko se v posledních letech stalo největším producentem vepřového masa v Evropě. V pomyslném světovém žebříčku se vyšvihlo na třetí příčku, po Číně a Spojených státech. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se globální produkce vepřového masa stále zvyšuje. Většina produkce masa se ve Španělsku koncentruje do tří regionů – do Katalánska, Aragonie, Kastilie a Leónu.
Kořeny zvyšování produkce vepřového masa ve španělském království souvisí se vstupem země do EU v roce 1986. Začalo tu vznikat více farem, protože klesly náklady na krmivo a pracovní sílu než v jiných částech EU. Aby španělští producenti vepřového zůstali konkurenceschopní vůči svým evropským protějškům, investovali do technologií pro vyšší efektivitu a flexibilitu.
Roste poptávka po sušené šunce
Rostla také domácí poptávka po vepřovém mase. Mezi lety 1985 až 2002 se spotřeba masa na obyvatele zdvojnásobila. Stále oblíbenější je španělská sušená šunka, nejen ve Španělsku, ale také v zahraničí. V posledních letech pak v Číně. Tento trend ještě znásobil dopad prasečí chřipky v asijské zemi v roce 2018.
Během pandemie covidu navíc španělská jatka dokázala udržet tempo produkce masa. V roce 2020 se počet poražených prasat ve Španělsku dokonce zvýšil meziročně o šest procent. Polovina produkce se exportuje, nejvíce do říše středu. Zpráva amerického ministerstva zemědělství ale uvedla, že se poptávka po vepřovém mase v Číně od července 2021 snižuje a pokles by mohl pokračovat. Otázkou tedy je, zda všechny vepříny budou mít do budoucna nadále odbyt.