Stav šelfových ledovců v Antarktidě dělá již několik let vědcům starosti. Obrovský ledový masiv Thwaites se totiž rozpadá a postupně se rozpouští v moři. Kvůli jeho velikosti se mu začalo přezdívat „ledovec soudného dne“, protože jeho zánik nakonec způsobí zvýšení hladiny oceánů až o 65 centimetrů.
Nyní s průzkumem těžko dostupné oblasti pomáhá speciální robot, který dokáže praskliny v ledové mase lépe prozkoumat. Odborníci si tak mohou udělat lepší představu o tom, jaká je dynamika změn v ledovci. Robot, kterému dali jméno Icefin (ledová ploutev), má tvar obrovské tužky a je dlouhý přes tři metry.
MAPA: Kde se nachází ledovec Thwaites
Zdroj: Thwaites Glacier
Ledovec Thwaites je předmětem zájmu vědců už od roku 2001. Pohybuje se rychlostí dva kilometry za rok. V letech 2009 až 2018 prováděla pravidelné letecké snímky americká NASA v rámci kampaně IceBridge, která monitoruje změny ledovců v Grónsku a na Antarktidě.
Rozpad probíhá velmi rychle
Nově se vědcům díky robotovi Icefin podařilo prozkoumat trhlinu, která měří 587 metrů. Polární oceánografka Britney Schmidtová z Cornellovy univerzity, která se na výzkumu za pomocí robotů podílí, tvrdí, že se ledovec rozpadá velmi rychle a ledová masa odpadává do okolního moře.
Nejnovější průzkum přitom dokazuje, že se ledovec spíše rozpadá, než že by postupně tál, uvedla expertka v časopise Nature. Rozpad pak celkově urychluje zánik celého ledového šelfu. Také programový ředitel Thwaites pro National Science Foundation Paul Cutler potvrdil, že se ledovec rozpadá.
Na mezinárodní výzkum nejširšího ledovce na světě, na kterém se podílejí Spojené státy, Velká Británie, Německo, Švédsko a Jižní Korea, bylo vyčleněno zhruba 50 milionů dolarů. Projekt se kvůli pandemii covidu prodloužil až do roku 2026.
Ledovec má velikost 192 tisíc kilometrů čtverečních a blíží se rozměrům poloostrova Florida nebo ostrova Velké Británie. I proto přitahuje pozornost oceánografů a glaciologů na celém světě. I když dostal bombastickou nálepku „ledovec soudného dne“, jeho kompletní zánik bude trvat podle různých predikcí desítky až stovky let.
GRAF: Harmonogram výzkumu šelfového ledovce Thwaites
Zdroj: Thwaites Glacier
Ledovec odtává zespodu, kde je teplota oceánu okolo dvou stupňů Celsia. Oceánograf Peter Davis z British Antarctic Survey vysvětlil, že se jedná o proces bazálního tání.
„Thwaites je rychle se měnící systém. Proměňuje se mnohem rychleji, než když naše průzkumné práce před pěti lety začínaly, a dokonce i když jsme ho zkoumali v terénu před třemi lety,“ doplnila Erin Pettitová, glacioložka z Oregonské státní univerzity, jež se specializuje na rozpad šelfových ledovců. Očekává, že změny se v příštích letech budou zrychlovat.
Potřebujeme další data
Americký glaciolog Richard Alley z Pennsylvánské státní univerzity oceňuje nový výzkum, který poskytuje další fakta o procesech, které ovlivňují proces zlomů v ledovci. Dobrá zpráva je, že proces tání není tak rychlý, jak se odborníci obávali.
Na druhou stranu to neznamená, že by proces „umírání“ ledovce byl pomalejší, protože bude docházet k rychlejšímu ústupu směrem do moře, varoval Davis z vládní instituce pro výzkum Antarktidy British Antarctic Survey.
Tím, že se zrychluje pohyb ledovce směrem do oceánu, bude docházet k častějším zlomům. Odlomený led pak bude zvyšovat celkovou hladinu oceánů a moří. Navíc robotický průzkum pod vodou probíhal ve východní části ledovce Thwaites, která tvoří stabilnější část. Hlavní část šelfu se rozpadá rychleji.
Eric Rignot z Kalifornské univerzity v Irvine tvrdí, že k dalšímu průzkumu bude potřeba přistát vrtulníkem na hlavní části ledovce. Jedná se ale o obtížný a riskantní úkol, protože ledovec je rozbitý a nachází se na něm mnoho hlubokých trhlin.
Čím podrobněji ale vědci zmapují rozpad ledovce, tím lépe se bude moci lidstvo připravit na jeho úplný kolaps, míní Ted Scambos z americké instituce National Snow and Ice Data Center, která podporuje polární výzkum.
„I za sto let to bude stále velký problém. Ale naše lepší porozumění nám dává určitý čas na to, abychom podnikli kroky ke zpomalení tempa růstu hladiny moře,“ zdůraznil smysl dlouhodobého výzkumu Antarktidy. Vědci například pod ledovcem objevili mořské sasanky, o kterých dosud neměli tušení.