Pád First Republic Bank a trable dalších menších bank v USA: V bankovním sektoru odstartoval dominový efekt

Opětovné vzplanutí obav o americké regionální banky možná překvapilo svým načasováním, ale rozhodně ne trendem samotným. Úleva, která zavládla po záchraně First Republic Bank, měla jen krátké trvání. Nezájem o akcie regionálních bank po uzavření dohody této banky s JP Morgan patrně ještě povzbudil obchodníky spekulující na pokles cen.

Bankovní sektor i nadále trápí strukturální problémy. Mezi ty hlavní patří i fakt, že značnou část portfolia tvoří cenné papíry držené do splatnosti (což může v tuto chvíli znamenat značné ztráty).

Dalším problém také představuje velký podíl nepojištěných vkladů. To jsou všechny vklady přesahující limit 250 000 dolarů pojištěný vládní korporací FDIC (Federal Deposit Insurance Corporation). Situaci ještě komplikují zvýšené náklady na pojištění u FDIC.

GRAF: Srovnání podílů nepojištěných depozit amerických bank
Ke konci roku 2022, v procentech.

Zdroj: S&P, Saxo

Riziko runů na banky

Největší problém pak nastává, když dostatečný počet vkladatelů ztratí důvěru v banky a začne z nich vybírat své prostředky. Takové vybírání vkladů se může proměnit v „sebenaplňující proroctví“ a hromadné výběry mohou způsobit tzv. run na banku.

V konečném důsledku pak přežití bank nezáleží na jejich skutečné síle, ale na tom, nakolik vnímají masy lidí, kteří jim svěřují svoje peníze, bankovní vklady jako bezpečné.

S tím, jak se banky snaží navýšit objem depozit, se zároveň musí vyrovnat s rostoucí konkurencí. Zvyšující se úrokové sazby dělají z dluhopisů, fondů peněžního trhu a dalších investic lukrativnější způsob zhodnocení peněz firem i jednotlivců.

Banky navíc čelí i riziku dalšího zpřísnění regulace.

Hrozba investičních nemovitostí

Tlak na akcie bank zvyšují mimo jiné i jejich vazby na investiční nemovitosti, což může napovědět, které další banky jsou v ohrožení.

I viceprezident Berkshire Hathaway Charlie Munger nedávno na stránkách listu The Financial Times (FT) varoval před nadcházející bouří na americkém trhu s investičními nemovitostmi. Podle něj dojde k propadu jejich cen, přičemž americké banky jsou dle jeho názoru „plné nenávratných půjček.“

Vzhledem ke stále častější možnosti pracovat z domova, případně v nějakém hybridním režimu, je jedním z významných zdrojů rizika segment kancelářských prostor.

Rostoucí ceny půjček navíc komplikují život vlastníkům nemovitostí a ztěžují financování mnoha staveb. Pokud developeři nebudou splácet půjčky, může to být pro zainteresované americké úvěrové instituce velká rána. A to může mít i vcelku rychlý a přímý dopad na poskytování bankovních úvěrů v rámci celé ekonomiky.

GRAF: Rozdělení úvěrových portfolií amerických bank

Zdroj: Bloomberg, Saxo

I Evropa vysílá varovné signály

V těchto dnech byl také zveřejněn průzkum Evropské centrální banky ohledně bankovních úvěrů realizovaných v 1. čtvrtletí 2023. Z něj vyplývá, že úvěrové podmínky bank eurozóny v oblasti půjček a úvěrových rámců pro firmy v tomto čtvrtletí znovu výrazně zpřísnily.

Tempo jejich zpřísňování je nejvyšší od krize veřejného dluhu eurozóny v roce 2011. Banky navíc hlásí i další výrazné čisté zpřísnění úvěrových podmínek u půjček na bydlení.

Za nižší objem nových půjček ale nemůže jen strana nabídky, ale i slabší poptávka. Čistá poptávka firem po úvěrech v 1. čtvrtletí 2023 výrazně poklesla kvůli vysokým úrokovým sazbám. Nadále navíc přetrvává vysoká inflace, zejména v sektoru služeb, a zdá se, že narůstají obavy z ekonomických důsledků nedávného zpřísnění.

GRAF: Změny v poptávce po úvěrech nebo úvěrových linkách a faktory, které je ovlivňují
Jednotlivé sloupečky představují čisté procento, které banky reportují jako nárůst poptávky a rozdělené dle faktorů, které k tomu přispěly.

Zdroj: ECB

Vyhlídky v oblasti likvidity se zhoršují

Za nedávné posílení trhu částečně mohlo náhlé navýšení likvidity. Centrální banky totiž
napumpovaly do ekonomik zhruba 1 bilion dolarů.

Šlo mimo jiné o nový prostředek zajištění likvidity, jehož prostřednictvím Fed zareagoval na krizi Silicon Valley Bank. Dále pak o nákupy japonských vládních dluhopisů ze strany Bank of Japan (BoJ) a o nedostatečně razantní kvantitativní zpřísňování ze strany ECB.

Od konce ledna už americké ministerstvo financí vybralo ze svého účtu u Fedu zhruba 500 miliard dolarů, ale tento zdroj likvidity nyní vysychá, protože na účtu zbývá necelých 100 miliard.

Musíme naopak počítat s rizikem úbytku likvidity, protože se objevují obavy ohledně dluhového stropu a ECB zrychluje kvantitativní zpřísňování. Pravděpodobná je i změna politiky BOJ. Částečnou kompenzaci může zajistit uvolňování ze strany čínské centrální banky, ale to bude patrně omezené a cílené.

Riziko ekonomických důsledků

Regionální banky ve Spojených státech mohou i nadále čelit odlivu vkladů. Níže uvedený
graf ukazuje postupný pokles objemu depozit vyplývající z výsledků za 1. čtvrtletí.

GRAF: Změna v objemu depozit amerických bank
Během 1. kvartálu 2023, v procentech.

Zdroj: Bloomberg, Saxo

Riziko systémové krize tak sice zůstává i nadále nízké, je ale třeba sledovat, které další regionální banky mohou čelit hrozbě runu.

Pravděpodobné je i další zpřísnění úvěrových podmínek, neboť banky budou v nadcházejících měsících ve svých obchodních aktivitách konzervativnější a budou se snažit udržet si kapitál. Fed již informoval o prudkém propadu komerčních úvěrových aktivit v posledních dvou březnových týdnech, a to zejména u menších bank. Totéž naznačuje i ECB.

Větší opatrnost mezi bankami může vést k útlumu obchodních aktivit, a zvýšit tak pravděpodobnost recese. To by ohrozilo zejména firmy, které jsou více závislé na externím financování.