Vládní koalici drolí také pojištění cizinců i silné zákulisní tlaky

Na jedné straně se odehrává velmi intenzivní vyjednávání vládních špiček o podobě zásadního balíčku úsporných opatření. A v jejich stínu hýbou koalicí i další dvě – na první pohled nenápadné – novely zákonů. O třecí plochy v pětikoalici tak určitě v těchto dnech není nouze.

Ponechme nyní stranou úsporné plány vlády a pojďme k těm stínovým, jimiž jsou novela zákona o azylu a novela zákona o pobytu cizinců. Sledujeme v přímém přenosu opravdu vážný koaliční problém? Posvítili jsme si proto do politického zákulisí. Zde jsou naše zjištění.

Prvotním impulsem byla mohutná reakce na sociálních sítích, ale také ze strany některých aktérů, na náš obsáhlý rozhovor s předsedou představenstva Pojišťovny VZP (dceřiná společnost VZP, pozn. aut.) Robertem Karešem. Hovořili jsme s celou řadou poradců, poslanců a poslankyň, ale i vlivových hráčů.

Čeká veřejné zdravotní pojištění proměna?

Začal se nám skládat velmi zajímavý obrázek, který představuje poměrně zásadní změny ve fungování našeho veřejného zdravotního pojištění.

Pokud jde o návrh zákona o azylu, kterým se budou nyní zaobírat senátoři, tam je situace vcelku jednoduchá. Novela, kterou připravili na ministerstvu vnitra, má za cíl zahrnout děti cizinců ze třetích zemí do 18 let do systému veřejného zdravotního pojištění, a to v režimu osob bez zdanitelných příjmů.

Pojistné by za ně měli odvádět rodiče. Tyto děti by se tak staly součástí českého veřejného zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o klasický legislativní přílepek, zaznívá z řad poslanců Výboru pro zdravotnictví i od některých senátorů, že se jedná o „nesystémový legislativní zmetek“.

Můžeme se ještě stát svědky navrácení tohoto návrhu zákona zpět do sněmovny. Spíše ale lze očekávat, že vládní většina si v rámci zachování integrity prohlasuje jeho postoupení k podpisu prezidentovi Petru Pavlovi.

Babišův monopol jako beranidlo

Z hlediska byznysového zájmu se bezesporu zajímavěji jeví sledování vývoje okolo novely zákona o pobytu cizinců. Na tomto materiálu je zajímavé už to, jak vznikl. Aniž bychom chtěli snižovat právo zákonodárné iniciativy jednotlivých politiků, u klíčových systémových změn jde většinou o vládní návrhy.

Tedy takové návrhy, u kterých se předpokládá, že v Poslanecké sněmovně získají většinu vládních poslanců. Deklaruje se tak síla a odhodlání vládní většiny provádět parametrické změny ve fungování státu. Je to logický a správný postup.

Ovšem v případě novely zákona o pobytu cizinců sledujeme poněkud jiný příběh. Zákonodárná iniciativa vychází v tomto případě od senátorů, konkrétně pak od senátorů za ODS. Na jednání Výboru pro zdravotnictví návrh obhajoval senátor Roman Kraus, toho času stranický garant programového týmu pro zdravotnictví.

O co jde? Návrh senátorů přichází se záměrem zrušit monopol na pojišťování cizinců, který uzákonila navzdory odmítání tehdejší opozice ještě vláda Andreje Babiše. Ta přiřkla tuto výsadní pravomoc právě zmíněné Pojišťovně VZP. Babišova vláda tehdy reagovala na dlouhodobě neutěšený stav, kdy cizinci uzavírali zdravotní pojištění nezbytné k poskytnutí dlouhodobého pobytu na území ČR u komerčních pojišťoven.

Docházelo však k tomu, že některé zdravotní pojišťovny tento systém zneužívaly. Cizince pojišťovaly za nesmyslně nízké částky nebo vůbec neměly uzavřené smlouvy s nemocničními zařízeními. Po takto špatně pojištěných cizincích pak v nemocnicích zůstávaly dluhy. Stát se proto rozhodl jít cestou dočasného pětiletého monopolu, který se nyní senátoři snaží rozbourat.

Otevření dveří pro komerční pojišťovny

Ďábel se nicméně podle řady kritiků skrývá v detailu. Senátní návrh říká, že cizinci z třetích zemí pobývající na území ČR déle než 90 dní bez povolení k trvalému pobytu by měli povinnost pojistit se v rozsahu komplexní zdravotní péče, což by si posléze lékaři nebo nemocnice mohli ověřit v registru.

Zdánlivě logická věc má ale háček. „Změna spočívá v tom, že by vznikla povinnost pojistit se v rozsahu komplexní zdravotní péče. Pokud do systému vpustíme přes zákon o pobytu cizinců komerční pojišťovny, umožňujeme jim hradit péči v plném rozsahu podle úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, což doposud nebylo. V momentě, kdy toto připustíme v zákoně o pobytu cizinců, zřejmě nás čeká další dopis České asociace pojišťoven na Evropskou komisi, proč nemají možnost pojišťovat české občany, protože umějí proplácet zdravotní péči v případě cizinců z třetích zemí,“ upozornil na březnovém zasedání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny poslanec Jan Kuchař (STAN), který patří k nejhlasitějším kritikům z řad vládní koalice.

Údajně i proto se výrazně zhoršily jeho vtahy s předsedou strany Vítem Rakušanem, který se snažil svého poslance umravnit, a ten se nedal.

Změní se i celý systém?

Právě vpuštění komerčních pojišťoven do systému komplexní zdravotní péče prostřednictvím cizinců má být podle celé řady kritiků skutečným účelem prosazování této novely.

Podle zdrojů Peak.cz dobře obeznámených s problematikou přicházejí i z řad lidí blízkých vládní koalici aktuálně největší tlaky na bezproblémové přijetí této legislativní změny ze strany vládní ODS.

Zrušení monopolu má pak sloužit jako politické beranidlo pro proražení brány dosavadního systému veřejného zdravotního systému. Za ní se totiž skrývají potenciální desítky miliard korun, na které si mohou posléze sáhnout právě komerční zdravotní pojišťovny.

Jak navíc na konci dubna pro deník Právo řekl vlivný člen sněmovního zdravotního výboru a odborník vládní KDU-ČSL na oblast zdravotnictví Tom Philipp: „Cítím ale atmosféru v koalici, že senátní návrh projde.“ A dále pro Právo uvedl: „Obávám se, že se dostaneme do stejné situace jako předtím. Slušné pojišťovny budou normálně pojišťovat, ale mohou se objevit subjekty, které budou pojišťovat jen naoko.“

Peníze musí zůstat ve zdravotnictví

Poslanec Kuchař je ale vůči novele výrazně kritický. „Tahle nenápadná novela může rozvrátit celý český solidární zdravotní systém, de facto ho privatizovat. Navíc se tak děje bez ohledu na veřejný zájem,“ uvedl pro Peak.cz.

Podle něj potřebujeme udržet peníze ze zdravotního pojištění ve zdravotnictví, nikoli je vyvádět ven skrze zisky soukromých pojišťoven. Primárním a zásadním důsledkem novely by tak podle Kuchaře byl odtok peněz z českého zdravotnictví.

„Stávající systém je nastaven tak, že přebytky z pojištění zůstávají bezpečně v systému a používají se na chod nemocnic, zdravotnické infrastruktury a tak dále a nemizí v kapsách akcionářů či v zahraničí. A to je podle mě třeba zachovat,“ zdůraznil.

„Jsem přesvědčen o tom, že se zdravím se nemá obchodovat. Naše zdravotnictví je založeno na solidaritě, všichni přispíváme do systému a tento systém nese veškeré výdaje ve zdravotnictví na svých bedrech. Systém tedy funguje solidárně, a stát tak je schopen zajistit všem svým občanům zdravotní péči ve stejné kvalitě a také na celém svém území. V případě soukromého zdravotního pojištění bude postupem času nepochybně vznikat tlak na cenu výkonu, případně na některé výhody pojištěnce dané pojišťovny,“ dodal.

Pod taktovkou asociace pojišťoven

Jak už bylo řečeno, mezi hybatele usilující o změnu, což zmínil i poslanec Kuchař, patří také Česká asociace pojišťoven. To potvrdili i další politici a političky, kteří však odmítají hovořit na jméno a být s tématem osobně spojováni.

Z jejich postřehů a výpovědí je však patrné, že klíčovou roli v přesvědčování zákonodárců ve sněmovně sehrává výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Ten má přímo na půdě sněmovny, ale také formou různých SMS zpráv, do kterých měla redakce Peak.cz možnost nahlédnout, přesvědčovat klíčové poslance, aby podpořili právě znění novely zákona tak, jak přišla ze Senátu.

Je to logický tlak, a to z řady důvodů. Jak sama asociace uvádí na svých webových stránkách, jejím posláním „je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy pojišťoven ve vztahu k orgánům státní správy a dalším osobám i ve vztahu k zahraničí“. A tak také činí.

Pojišťovny potřebují zaznamenat úspěch

Vedle toho právě Jan Matoušek údajně potřebuje po řadě dílčích, ale pro obor pojišťovnictví celkem zásadních neúspěchů přijít s velkým vítězstvím. A tím by vpuštění komerčních pojišťoven do systému komplexní zdravotní péče vskutku bylo.

Matoušek dříve působil jako vrchní ředitel kabinetu ministra průmyslu a obchodu, generální sekretář Italsko-české obchodní a průmyslové komory a jako rada Velvyslanectví České republiky v Římě pověřený vedením obchodního úseku.

Od roku 2008 zastával funkci náměstka výkonného ředitele v České bankovní asociaci. Od srpna 2015 šéfuje právě ČAP. V několika posledních letech se výrazně zviditelnil zejména díky kampani Agresivita zabíjí, která si klade za cíl zvýšení bezpečnosti provozu na českých silnicích.

Zdanění rezerv i monopol

Současně však v jeho oboru došlo k několika výrazným změnám, které lze interpretovat jako prohru zájmů komerčních pojišťoven, a tedy i ČAP pod Matouškovým vedením.

Byla to druhá vláda Andreje Babiše, která v létě roku 2019 ve zrychleném připomínkovém řízení schválila v rámci novely daňových zákonů i zdanění části technických rezerv pojišťoven.

Jedná se o rezervy, které pojišťovny ze zákona musí ukládat do svého účetnictví stranou. Ty jsou pak určeny na výplatu budoucích škod způsobených jejich klientům. Pojišťovny tyto peníze zpravidla investovaly na finančních trzích a zvyšovaly tak svůj ekonomický růst.

Pojišťovny tehdy nedokázaly přesvědčit vládu, aby nezdaňovala peníze, které de facto patří jejich klientům a současně zvyšují odolnost pojišťovacích domů. Stojí za zmínku, že tuto novelu se neúspěšně pokusila napadnout u Ústavního soudu skupina poslanců v čele s Markem Bendou z ODS.

Za další neúspěch lze považovat transpozici evropské směrnice o distribuci pojištění (IDD) v podobě nového zákona o distribuci pojištění a zajištění. I zde se český zákonodárce vydal poměrně vysoko nad rámec toho, co ve skutečnosti požadovala Evropská unie. A to navíc v době, kdy si odvětví životního pojištění procházelo obdobím krize důvěry Čechů.

Transpozice přinesla do odvětví výrazný nárůst regulací, který tomuto produktu pojišťoven rozhodně nepomohl.

Nakonec i vznik monopolu

V neposlední řadě lze pak zmínit právě i vznik kritizovaného monopolu, který stát svěřil Pojišťovně VZP. I to představuje důsledek dlouhodobě nekočírovaného chování některých komerčních pojišťoven.

Z povinného pojištění cizinců se tak v mnoha případech stával pouze účelový cár papíru, který umožnil dlouhodobý pobyt na území ČR. Byla tedy jen otázka času, než stát přestane přivírat oči a tuto nekalou praxi ukončí.

A že tak učinil cestou časově omezeného monopolu pro Pojišťovnu VZP, rozhodně nelze chválit. Ale určitě na tom má svůj podíl právě i špatná vyjednávací taktika a neschopnost samoregulace ze strany komerčních pojišťoven sdružených v ČAP.

ODS si jde za svým

Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že ČAP má dobrou motivaci k tomu, aby návrh z pera senátorů za ODS prošel. A ČAP není zdaleka jediná, kdo senátní návrh tlačí kupředu.

Jak v dubnu upozornila MF Dnes, „prosazují to hlavně občanští demokraté. Konkrétně se tomu věnuje bratr šéfa poslanců ODS Filip Benda, jenž působí na ministerstvu financí. Mluví se i o lobbingu bývalého premiéra Petra Nečase, jenž byl v minulosti v čilém kontaktu třeba s Pavlem Sehnalem, majitelem Slavia pojišťovny,“ napsal deník.

Jistě není náhoda, že právě Slavia pojišťovna je významným členem ČAP. Zároveň patří mezi pojišťovny, které se v minulosti podílely na pojišťování cizinců před zavedením monopolu Pojišťovny VZP.

Podle všech dostupných informací to byla právě ČAP, kdo svou stížností spustil zájem Evropské komise o monopolní postavení Pojišťovny VZP v otázce pojišťování cizinců. Taková praxe totiž podle některých právních názorů odporuje evropskému právu a Česká republika se tak vystavuje riziku milionových pokut.

Konzultantské PR

Tlak na změnu zákona se tak jeví jako oprávněný. Je však mimořádně podezřelé, jakou cestou se tak děje. V off-record rozhovorech s poslanci opakovaně zaznělo mimo jiné jméno konzultantské společnosti Euroffice Praha–Brusel.

Ta poskytuje služby v oblasti public affairs. Svou činnost společnost definuje na webu jako „zajišťování komplexní interakce s rozhodovacími procesy v prostředí zákonodárné i výkonné moci v institucích EU, v členských zemích i v České republice“.

Právě tato společnost, v jejímž čele stojí bývalý poslanec ODA Libor Kudláček, má pomáhat k tomu, aby se Evropská unie zajímala o monopol Pojišťovny VZP a stížnosti ČAP nezapadly v byrokratickém molochu v Bruselu.

Z veřejného rejstříku pak lze vyčíst, že v orgánech této konzultantské společnosti před nástupem na pozici ředitele kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) figuroval právě Filip Benda. Výroky zákulisních hráčů spolu s veřejně dostupnými zdroji tak naznačují, že některé vlivné figury nejsilnější vládní strany ODS mohou výrazně tlačit na to, aby pozměňující návrh stranických kolegů ze Senátu v Poslanecké sněmovně prošel, a to ideálně beze změn.

Sveřepé odmítání jakékoliv jiné cesty (např. umožnění pojišťování cizinců ze strany dceřiných firem pojišťoven v systému veřejného zdravotního pojištění, jak to navrhuje poslanec Kuchař) poskytuje dost důvodů k tomu, abychom vývoj předmětného zákona všichni i nadále pečlivě sledovali. Jistě to bude zajímavé pokoukání…