Stát odtajnil první informace o zálohách na plechovky či petky. Za každou zaplatíme čtyři až pět korun

Snížit množství odpadu a zredukovat jeho odhazování do krajiny. Tomu má pomoci plán ministerstva životního prostředí na zavedení zálohového systému. V tomto týdnu představil jeho koncepci ministr resortu Petr Hladík.

„O zálohování petek a plechovek se diskutuje velmi dlouho. Jsem rád, že konečně neřešíme, zda zálohovat, nebo ne, ale řešíme jak. Díky tomu bychom měli být schopni do pěti let od zavedení systému vysbírat 90 % plastových lahví a plechovek, čímž také splníme naše evropské závazky,“ prohlásil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při představení tezí.

Podle propočtů ministerstva mohli Češi recyklovat přes 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek. Jen v roce 2022 se u nás vyprodukovalo 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek.

Kus za čtyři až pět korun

Plechovky a PET lahve tak čeká proces, jaký dnes spotřebitelé dělají s lahvemi od piva. Zákazník při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro PET lahve, tak pro plechovky. Záloha se mu vrátí při vrácení prázdné neporušené lahve.

„Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší čtyři až pět korun. Při vracení nápojových obalů je nebude nutné nijak vymývat. Důležité je, že se vrátí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ vysvětluje Hladík.

Zálohy se mají týkat všech nealkoholických nápojů a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu. Bez záloh pak budou obaly od mléka, mléčných výrobků, drogerie a také nápojů nad 15 procent alkoholu. Do systému zároveň nebudou spadat obaly od olejů či sirupů. Co se týká velikosti obalů, záloh se dočkají objemy 0,1 až 3 litry.

Zálohy se také budou týkat jen v Česku vyrobených plechovek a petek, což zajistí právě čárový kód.

Povinných 11 tisíc míst

Zatímco u spotřebitelů bude povinnost zálohu zaplatit, nicméně vrácení bude dobrovolné, většina prodejců bude muset plech i plast povinně vykupovat.

„Povinnost pořídit si automat na vrácení obalů či jiným způsobem obaly vybírat budou mít prodejny nad 50 metrů čtverečních, stejně tak i čerpací stanice. A zapojit se budou muset i obce nad 300 obyvatel, kde není žádná jiná provozovna, jež by zpětný výkup obalů zajistila. Dohromady jde o přibližně 11 tisíc sběrných míst,“ uvedl Hladík.

Povinnost vznikne i online prodejcům, kteří zpětný odběr provedou při dodávce zboží zákazníkovi. Zároveň pro Peak.cz dodal, že tato povinnost bude uzákoněna, takže z tohoto titulu by byl prodejce při jejím nesplnění sankciován.

Ministr dodal, že kromě povinných míst budou jistě vznikat i dobrovolné sběrny. Půjde o prodejny menšího rozsahu, ale i další subjekty. Jednotlivé subjekty si mohou nicméně zvolit, zda budou zpětné odkupy realizovat automatizovaně, poloautomatizovaně, či ručně.

„Mohou to být kiosky, trafiky, bufety, školy. A myslím, že sběrná místa budou samy budovat i obce. Všichni, kdo budou zálohované obaly vykupovat, dostanou manipulační poplatek, který se bude vypočítávat z nákladů všech povinně zapojených subjektů,“ doplnil pro Peak.cz Hladík. Z analýz ministerstva vyplývá, že by výše manipulačního poplatku činila zhruba jednu korunu na jednu PET lahev či plechovku.

VÍCE K TÉMATU:

Hliník zvlášť, kelímky zvlášť… Budoucnost třídění odpadu v Česku ukazuje nová linka v Brně

Češi už testují zálohování PET lahví a plechovek. První reakce jsou pozitivní

Nastává doba hliníková? Díky „dokonalé“ recyklaci má tento kov budoucnost nejen v Humpolci

V gesci operátora

Zálohový systém nových obalů bude mít na starosti tzv. operátor. Jeho úkolem bude vytvořit, spravovat, koordinovat a financovat celý zálohový systém. Zároveň bude jeho povinností zajistit plnění stanovených cílů. Na bedrech operátora bude rovněž i osvěta a zajištění informací pro spotřebitele.

Operátor bude odběrným místům vyplácet manipulační poplatek, který jim pokryje investiční a provozní náklady spojené se sběrem, úpravou prostor či nákupem automatů.

Česko se v tomto směru inspirovalo Slovenskem, které zavedlo systém nedávno a stalo se tak 13. zemí s tímto systémem v Evropě. Operátora založí subjekty pokrývající minimálně 80 procent zálohovaných plastových nápojů i plechovek. V tendru ho vybere ministerstvo, které jej zároveň bude i kontrolovat.

Systém by podle ministerstva neměl – hlavně stát – přijít v podstatě na žádné investice, protože mu přitečou finance z několika zdrojů. První představují poplatky od výrobců, další pak výnosy z prodeje vysbíraného obalového odpadu a z nevrácených záloh.

Podle analýzy, kterou si nechal vypracovat Svaz obchodu a cestovního ruchu, bude spuštění systému zálohování stát zhruba 5,2 miliardy korun a dalších 1,3 miliardy ročně bude stát provoz systému. Analýza uvedla, že hlavní tíhu vybudování a provozu systému na zálohování obalů ponesou obchody.

Stávající třídění zůstane

Zavedení zálohového systému nesmí nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce ani narušit trh s vytříděnými surovinami.

„Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa, jednak budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.

Zálohový systém však připraví obce o část příjmů, protože v kontejnerech na plasty a kovy bude méně materiálu, který by mohly zpeněžit. Získají 15 procent příjmů z nevrácených záloh.

„Vznikem zálohového systému se obcím sice sníží množství hlavně plastových obalů ve žlutých popelnicích, zároveň ale budou moci optimalizovat sběr z hlediska svozu, což jim může provoz zlevnit,“ dodal Hladík.

Čtrnáctý v Evropě

Legislativa, která systém zálohování zavede, má podle Hladíka vzniknout letos. Hladík odhaduje, že nejdříve by systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025. Česko by se tak stalo 14. státem Evropy, kde zálohování plastu a plechu funguje.

MAPA: Kde v Evropě už funguje zálohový systém

Zdroj: MŽP

Na úrovni vlády resort také diskutuje, jakými způsoby zvýhodnit výrobky z recyklátu. Česko navíc nedisponuje provozem, který by uměl recyklovat hliníkové plechovky, zatímco petky ano. I o tom se snaží Hladíkův úřad jednat na vládní úrovni. „Bavíme se o tom, jak podpořit investice do recyklačních kapacit,“ řekl Peak.cz.

Prioritou pro MŽP je předcházení vzniku všech odpadů, tedy i jednorázových nápojových obalů. Tomu odpovídá také Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040 (Cirkulární Česko 2040).