Mohlo by vás také zajímat
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
Trump v čele USA znamená větší stabilitu pro finanční trhy
Kryštof Míšek 7. listopadu 2024Uplynulé týdny se nesly v nejistotě z výsledků voleb a jejich možného dopadu na ekonomiku a finanční trhy. Zejména protekcionistická…
- ČLÁNEK
Německo potřebuje migranty na práci. Část z nich se ale obává nového německého rasismu
Vzestup popularity Alternativy pro Německo (AfD) může odrazovat zahraniční kvalifikované odborníky, aby se vypravili za prací do největší evropské ekonomiky.
Posilování populistického uskupení Alternativa pro Německo (AfD) znepokojuje nejen ostatní zavedené politické síly v Německu, ale má dopad i na zahraniční pracovníky. Především ty, kteří uvažovali, že by přijali práci v nejsilnější ekonomice Evropské unie. Ta je v celosvětovém srovnání podle výše HDP na čtvrtém místě za giganty, jako jsou Spojené státy, Čína a Japonsko.
Vláda v Berlíně se přitom několik posledních let snaží kvalifikovanou pracovní sílu do země přilákat, protože německému trhu práce se nedostávají stovky tisíc lidí. Politický vzestup AfD ale může část uchazečů od stěhování za prací do největší země EU odradit. AfD se totiž dříve silně profilovalo jako protiimigrační a protiislámské sdružení.
Vzestup Alternativy jako důkaz rasismu?
V zahraničí vnímají volební úspěchy a stoupající preference Alternativy hlavně jako projev sílícího rasismu v německé společnosti. Také spolková vláda v Berlíně stále nenašla recept na to, jak uspokojit voliče „dederony“ ve východní části Německa, na území bývalé Německé demokratické republiky.
GRAF: Atraktivita zemí pro přilákání pracovních talentů
Žebříček pro rok 2023.
Zdroj: OECD
Kritika nekontrolovaného přílivu migrantů do Německa, kteří zčásti pocházejí z muslimských zemí Blízkého východu a Afriky, oslovuje na východě země stále více voličů. Z velké části za to může také rozháraná vládní koalice vedená nevýrazným kancléřem z SPD Olafem Scholzem.
Multikulti už není sexy
Němečtí ekonomové a podnikatelé se ale obávají hlavně poškození pověsti Německa. Podle nich už stát nebude tak „multikulti“ a přátelský k zahraničním pracovníkům.
„Největším rizikem podnikání ve východním Německu je AfD. Strana, která chce uzavřít zemi a podporuje xenofobní klišé, je jako písek v soukolí ekonomiky,“ varoval dokonce ministr financí Christian Lindner z liberální FDP.
Němci přitom „novou krev“ potřebují, tamní populace totiž výrazně stárne. Už nyní chybí nejen řemeslníci všeho druhu, ale i učitelé, policisté, lékaři, sestry, pečovatelé či technické profese včetně specialistů na IT.
Německý kabinet sice přijal novou legislativu, která odstraňuje byrokratické překážky pro uchazeče o práci, politický vzestup Alternativy ale může tyto snahy pohřbít.
Indové pozorně sledují změnu nálad v Německu
Web německé televize Deutsche Welle nedávno upozornil, že si volebních úspěchů AfD všímají v zahraničí. Jako příklad uvedl Indii, která vychovává řadu nadaných specialistů v IT sektoru. Indická média píšou o stoupajícím rasismu v německé společnosti.
Ulrich Kober z think tanku Bertelsmannovy nadace, jež se zaměřuje na sociální soudržnost v německé společnosti, doufá, že rozhodnutí o migraci za prací ovlivňuje řada faktorů. Poslední úspěchy AfD podle něj nemusí nutně znamenat, že si potenciální odborníci stěhování do Německa rozmyslí.
Nicméně potvrdil, že právě do indických deníků se zprávy o německé islamofobii a úspěších AfD dostaly. „Když jsou v Německu na vzestupu krajně pravicové skupiny nebo když krajně pravicoví politici získávají úřady, je to v cizích zemích zpravodajský problém,“ vysvětlil.
Německo, které je zatíženo nacistickou minulostí, je v zahraničí kvůli rasistickým projevům velmi bedlivě pozorováno.
Vítězství Sesselmanna v Durynsku
Celosvětový mediální zájem způsobil volební úspěch kandidáta AfD Roberta Sesselmanna. Ten se jako první kandidát protiimigrační strany, obviňované také z obdivu k fašismu a nacismu, stal šéfem zemské rady. Vyhrál v durynském okresu Sonneberg u hranic s Bavorskem, kde žije přes 50 tisíc obyvatel.
Zděšení vyvolal zejména fakt, že vyhrál ve druhém kole proti kandidátovi CDU, kterého podpořily i vládní strany SPD, Zelení a FDP. Navíc v celoněmeckých průzkumech se Alternativě daří držet druhé místo za CDU.
VÍCE K TÉMATU:
Vyvěste vlajky, zpívejte hymnu. CDU se snaží zažehnout německou hrdost
Německá posedlost umělými palivy není nová. Na e-paliva sázel už Hitler
Horší než konsolidační balíček vlády? Evropská migrační dohoda může státní kase dost zavařit
Indický IT manažer Šivam Mehrotra, který posledních pět let pracoval pro německou firmu v Braniborsku a radí ostatním přistěhovalcům, jak se orientovat v německé byrokracii, zdůraznil, že si Indové, kteří plánují stěhování za prací do Evropy, posunu v německé politice všímají.
Osobně se ale třiatřicetiletý Mehrotra s rasismem vůči své osobě v Německu nesetkal. Doufá, že i nadále bude moci svoji druhou domovinu považovat za stát, který ctí hodnoty rovnosti a rozmanitosti.
Kober z Bertelsmannovy nadace doplnil, že v rozhodnutí lidí, kam se za prací přestěhují, mají velkou váhu potenciální příjmy, vyhlídky na profesní kariéru a kvalita života v dané zemi.
Dosud bylo Německo na předních příčkách, ale musí konkurovat dalším bohatým zemím, jako jsou Spojené státy, Kanada, Austrálie a Spojené království. Ty mají navíc velkou výhodu v tom, že používají angličtinu, která je pro většinu ekonomických migrantů přijatelnější na zvládnutí pro komunikaci než němčina.
Právě podle průzkumu OECD 38 procent kvalifikovaných pracovníků, kteří chtějí pracovat v Německu, uvádí jako největší překážku jazykovou bariéru. Obavy z diskriminace a rasismu má „jen“ 18 procent.