Ze stavby nových reaktorů v Dukovanech mohou těžit i okolní obce

Energetická stavba století, i tak lze chápat plán na výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. O její realizaci dosud nebylo definitivně rozhodnuto, zatím stále probíhá tendr na dodavatele. Na začátku října by tři uchazeči – francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse – měli podat finální nabídku.

Zároveň je však nutné tuto stavbu, jejíž náklady jistě dosáhnou několika stovek miliard korun, vnímat i v širších obrysech než jen jako nový energetický zdroj. Může totiž také pomoci regionu Vysočiny ke zlepšení infrastruktury, a tím i ke zlepšení života v této lokalitě.

Ostatně podobné závěry zazněly i na nedávném kulatém stolu pořádaném Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) za účasti zástupců státní správy, krajské a místní samosprávy a podnikatelského sektoru.

Dig once

Podle účastníků kulatého stolu by měla být dostavba Dukovan uchopena také jako příležitost pro efektivní rozvoj infrastruktury jako komplexního systému.

„Kvalitní infrastruktura (v širším pojetí – energetická, dopravní a telekomunikační) může zlepšit městská sídla, vesnice a život v místních komunitách. Přinese zlepšení mobility, veřejných služeb i digitální konektivity. Výstavbu a provoz rozšířené elektrárny lze využít ve smyslu přístupu dig once (kopat jednou, pozn. red.) a spojit projekt s dalšími inovacemi infrastrukturních sítí, což přinese úsporu nákladů,“ říká Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

V případě mobility jistě musí dojít k posílení dopravní infrastruktury, ať už silnic, či mostů. Pokud jde o veřejné služby, může stavba přinést renovaci systémů zásobování vodou, odpadů a energií. To bude znamenat zvýšení kvality života tím, že lidem v regionu zajistí spolehlivý přístup k čisté vodě, účinnou likvidaci odpadů i spolehlivé dodávky energie.

Samostatnou kapitolou pak je vylepšování digitální konektivity, kterou si vyžádá jak samotná realizace stavby, tak i její pozdější provoz. „Spojení výkopových prací pro vícero účelů je proto žádoucí a nákladově velmi efektivní. Navzdory těmto faktům jsou ale příklady z praxe v českém prostředí často negativního rázu,“ podotýká Rod.

Dukovany – nejhorší pokrytí

Kraj Vysočina a konkrétně okolí Dukovan mají momentálně jedno z nejhorších pokrytí internetem v Česku.

MAPA: ČR sítěmi elektronických komunikací umožňující přístup v pevném místě

Zdroj: mapainternetu.cz

V okrese Třebíč, kam Dukovany spadají, má připojení v rychlosti přesahující 1 Gbit/s pouze čtyři procenta adresních míst. K rychlosti alespoň 300 Mbit/s má přístup 34 procent adresních míst a zbylá sídla se musí spokojit s připojením pomalejším.

V celém Kraji Vysočina mají více než dvě třetiny domácností rychlost připojení menší než 100 Mb/s, což je způsobeno zejména téměř nejvyšším podílem (54 %) připojení k internetové síti bezdrátově (vzduchem) v rámci všech krajů ČR.

Spolehlivá a hustá síť optických kabelů, potřebná například také k rozvoji 5G sítí, je proto jednou z oblastí, kterou budou muset nejen regiony v okolí Dukovan v budoucnu řešit.

„Včasné a správné nastavení investic do související infrastruktury je jeden z předpokladů úspěchu celého projektu výstavby nových jaderných bloků. Pouze pokud budou místní obyvatelé vnímat to dobré, co jim projekt může přinést, budou stavbu podporovat. Tento citlivý přístup realizuje EDF například při probíhající výstavbě nových reaktorů v britské elektrárně Hinkley Point C, kde se na úrovni regionu projevuje řada sociálních a ekonomických benefitů,“ říká Roman Zdebor, šéf české pobočky EDF, jeden z účastníků kulatého stolu.

Bez úprav legislativy to nepůjde

Diskuse účastníků se pak také stočila na otázku potřeby úprav v legislativě. Podle nich je zcela klíčová nutnost úpravy české legislativy, a to minimálně ve dvou ohledech.

Zaprvé je potřeba vytvořit specifickou legislativní úpravu pro tuto investici (a investice s ní související), která by ji vyňala z komplikované stávající legislativy a vytvořila pro ni specifické, zjednodušené povolovací řízení.

Druhý aspekt se pak týká možné hrozby nedostatku stavebních surovin na území Česka v důsledku surovinové krize. A to nejen pro potřeby stavby, ale také pro zmíněné návazné infrastrukturní projekty.

„Je potřeba rozšířit legislativní vymezení aspektů posuzovaných například v rámci povolovacích procesů pro otevírání nových lomů, aby bylo posuzování komplexnější a zahrnovalo i širší regionální a environmentální souvislosti – typu zatížení životního prostředí při prodlužování dojezdových tras z alternativních zdrojů suroviny,“ podotkl Rod.

Největší investice v historii

Výstavba nových bloků v Dukovanech představuje největší investiční zakázku v dějinách samostatného Česka. Zároveň má potenciál ovlivnit budoucnost (nejen) energetického sektoru až do konce tohoto století.

Podle další studie Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) z října 2021 představuje dopravní infrastruktura velmi důležitý prvek celého projektu.

„Ještě před samotným zahájením výstavby NJZ je nutné uzpůsobit dopravní infrastrukturu přepravě nadrozměrných komponent na místo staveniště. Těmito komponentami se rozumí takové součásti jaderné elektrárny, které z konstrukčních důvodů nelze rozdělit na menší díly a musí být dopraveny z výrobního závodu na staveniště elektrárny v jednom kuse,“ uvedl v ní tehdy Oldřich Sklenář, analytik AMO.

I tuto oblast probírali účastníci diskuse CETA. „S ohledem na předpokládanou dopravní obslužnost by vysokou prioritu mělo mít i zpracování detailní dopadové studie na transportní trasy z Jihomoravského kraje do místa výstavby a rychlé provedení příslušných infrastrukturních úprav na území Jihomoravského kraje,“ konstatoval Rod.