Nájmy v Evropě jako by se na řadě míst utrhly ze řetězu. Kombinace vysokých cen nemovitostí, vyšších úrokových sazeb a padajících reálných příjmů v hlavních evropských metropolích vedla ke stejnému efektu – výrazně oživil zájem o nájemní bydlení.
Problém je, že nabídka častokrát nedrží krok s výrazným nárůstem poptávky po nájemním bydlení (podpořeným oživením trhu s krátkodobými pronájmy).
Růst nájemného zrychluje
Porovnání dat Eurostatu (HICP – tržní nájemné) ukazuje, že růst nájemného v posledních kvartálech na řadě míst zrychluje. V Německu jsou tak nájmy v průměru o sedm procent vyšší než v předpandemickém roce 2019. V Nizozemsku nebo na severu Evropy je to pak zhruba o deset procent.
Ve střední Evropě byl průměrný růst nájmů podle Eurostatu rychlejší a oproti roku 2019 jsou tak v Česku zhruba o 19 procent vyšší, zatímco v Polsku dokonce o skoro 40 procent.
GRAF: Srovnání vývoje nájemného ve vybraných zemích
Od roku 2017 do července 2023, v procentech (2019 = 100).
Zdroj: Patria/Eurostat
Průměry v západní Evropě ovšem často zkreslují. Pokud se zaměříme na největší metropole, je nedostatek nájemního bydlení v Evropě daleko markantnější. Jen od konce roku 2021 vzrostly nájmy v Berlíně nebo Londýně podle Financial Times zhruba o 20 procent, a v Lisabonu dokonce o 40 procent.
Mladí obětí bydlení?
Pokud by měl tento trend pokračovat, bude to mít pravděpodobně napříč Evropou jednu hlavní oběť – mladou generaci, která se snaží začít bydlet samostatně.
Rychlý růst cen nemovitostí nejprve výrazně zhoršil dostupnost vlastnického bydlení. Pokračující růst nájemného tuto generaci pomalu, ale jistě vytlačuje i z trhu nájemního. Mladí lidé proto mohou být často odsouzeni k výrazně delšímu soužití s rodiči.
V Evropě se to v posledních letech v některých zemích začíná již výrazně projevovat – například v Irsku vzrostl podíl lidí ve věku 25–29 let žijících s rodiči ze 40 procent (v roce 2019) na dnešních 68 procent.
To zatím naštěstí neplatí pro většinu evropských zemí včetně Česka. Evropský průměr zůstává stabilní na 42 procentech a Česko se pohybuje lehce pod ním (34 %). Pokud by však rychlý růst nájmů pokračoval, situace se může změnit i v našich zeměpisných šířkách.
Sociální dopady
Profesor Rodrigo Martinez z londýnské UCL upozorňuje ve Financial Times, že takový trend může mít dalekosáhlé negativní sociální dopady.
Jeho výzkum ukazuje, že pokud mladí lidé zůstávají o několik let déle se svými rodiči, může to mít velmi negativní dopady na start jejich pracovního i soukromého života.
Mohou propásnout „okno příležitosti“, ve kterém se u většiny jejich vrstevníků vytváří klíčové vztahy pro život. A mají pak také podle Martinezova výzkumu zpravidla hůře placené práce, menší šanci skončit v trvalém vztahu, manželství a rodině s vlastními dětmi…