Jako druhý Izrael. Ukrajina chce být soběstačná při produkci zbraní

Ukrajina si klade otázku, jak v sousedství agresivního a nevyzpytatelného Ruska dlouhodobě „přežít“. Pomoci k uhájení ukrajinské nezávislosti má vést silná armáda a podpora obranného průmyslu přímo na území napadeného státu. Má jít o podobný koncept, který zvolil Izrael.

Blízkovýchodní země je totiž obklopena arabskými státy, které celé dekády od jejího vzniku usilují o oslabování či dokonce zánik židovského státu.

I proto vláda v Kyjevě uprostřed války a častého bombardování ukrajinských měst uspořádala velkou konferenci pro obranný průmysl, aby posílila své obranné kapacity. Celkem se konference zúčastnilo na 250 firem z USA, Evropy i Asie. Vlastní zbrojení má dlouhodobě pomoci tomu, aby země nebyla závislá jen na zahraničních dodávkách zbraní.

Napadená země ukazuje, že je připravena na přímé zahraniční investice. A nebrání se ani uzavírání nových zbrojních kontraktů. Do Kyjeva se podařilo dostat několik stovek západních zbrojních společností, které sondují možnosti budoucí spolupráce s ukrajinskými zbrojaři.

Únava z konfliktu?

Ukrajinská vláda se obává, že na Západě může růst únava z prodlužujícího se konfliktu, jež povede k omezení dodávek zbraní.

V tomto duchu už se vyjádřilo sousední Polsko a nově Slovensko už nechce poskytovat zemi další zbraně, protože už prakticky vyprázdnilo své sklady nepotřebné techniky. Nutno podotknout, že v obou zemích nyní na podzim proběhnou (Polsko) či proběhly (Slovensko) volby. A konec dodávek na Ukrajinu je jedním z bodů některých stran, jak se „blýsknout“ před voliči.

„Je to otázka přežití,“ zdůraznil partner společnosti COSA Intelligence Solutions Pavel Verchniatskyj z Kyjeva. Jeho země nemůže „donekonečna“ spoléhat na dobrou vůli západních politiků a dary munice i vojenské techniky. Zejména v době, kdy se v řadě zemí spojenců Ukrajiny budou konat volby a toto téma je pro velkou část voličů citlivé.

Rheinmetall i BAE chtějí vyrábět na Ukrajině

Minimálně už dvě velké zbrojní firmy potvrdily, že hodlají dělat byznys přímo na území Ukrajiny.

Jednak to je německá zbrojovka Rheinmetall, která chce spolupracovat s ukrajinskou státní firmou Ukroboronprom na výrobě tanků a obrněných vozidel.

Rovněž britský koncern BAE Systems oznámil, že v Kyjevě otevírá svou pobočku a sonduje možnosti výroby na Ukrajině s cílem pomoci „revitalizovat“ ukrajinskou průmyslovou výrobu. Hovoří se o výrobě houfnic ráže 105 milimetrů.

VÍCE K TÉMATU:

Trendy ve zbrojení: Ukrajina ovlivňuje dění na trhu, ale evropské zbrojení začalo už před ruskou agresí

Izraelské firmy vycítily příležitost. Dodávají zbraně evropským armádám

Jak vypadá plán amerických stíhaček F-16 pro Ukrajinu. Potřebuje je vůbec?

Už dříve se pak Ukrajina se Švédskem dohodly na výrobě a servisu pásových bojových vozidel CV90, které vyrábí BAE Systems Hägglunds ve Švédsku. BAE Systems je největší evropskou zbrojovkou. Kromě stíhaček, ponorek a válečných lodí vyrábí také tanky Challenger nebo bojová vozidla Bradley.

Zbrojní konferenci a výrobu zbraní na Ukrajině podpořil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo bývalý šéf Google Eric Schmidt.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak oznámil, že některé společné projekty už jsou projednávány se západními partnery a ukrajinský rozpočet počítá s financemi na jejich podporu.

Silný zájem českých zbrojovek

Web Politico připomenul, že se konference zúčastnila i řada zástupců českých zbrojních firem, které mají zájem co nejdříve vyrábět přímo na Ukrajině. Například přístroje pro noční vidění nebo munici.

Ukrajina byla přitom až do napadení Ruskem zásadním výrobcem vojenské techniky. Vyráběla letadla, vrtulníky, i ruční zbraně. Pro ruské námořnictvo i letectvo dodávala motory. Řada továren byla ale během více než rok a půl trvající války zničena.

I proto Zelenskyj a jeho tým očekávají, že jim západní zbrojní firmy pomohou těžký průmysl opět postavit na nohy. To samozřejmě znamená, že samotné firmy budou investovat do obnovy průmyslových kapacit zničené země. Zbraně ve velkém by nicméně měla Ukrajina začít vyrábět ještě dříve než boje s ruskými jednotkami skončí, přeje si Kyjev.

Musíme být soběstační. Jako je Izrael

„Budeme se muset stát Izraelem v Evropě. Soběstačným (ve zbrojní výrobě), ale s pomocí jiných zemí,“ zdůraznil šéf poradenské společnosti Yorktown Solutions Daniel Vajdič, která lobbuje za zájmy Ukrajiny ve Washingtonu. Cílem je uzavírat dohody se západními firmami a budovat společné zbrojní projekty.

Naléhavost změny politiky od dodávek zbraní od západních spojenců k vlastní výrobě přímo na Ukrajině dokazují i poznámky politiků i generálů ze západních zemí. Přiznávají, že jim začínají docházet zásoby nejen munice, ale i celých zbraňových systémů.

Spotřeba zejména dělostřelecké munice na frontě dlouhé tisíc kilometrů je extrémní. „Nemůžeme dál dávat z našich vlastních zásob,“ nechal se slyšet jeden z evropských úředníků na kyjevském bezpečnostním fóru.

Nemůžeme jenom dávat

Evropský zbrojní průmysl není fakticky připraven na vleklý ozbrojený konflikt s Ruskem, i když se snaží Evropská unie koordinovat zbrojní dodávky. Navyšování zbrojní produkce vyžaduje investice i čas.

Téma dalších dodávek zbraní je velmi politicky citlivé, proto jej aktéři zmiňují víceméně pouze anonymně. Otevřeně o změně přístupu k Ukrajině a její vojenské pomoci promluvil francouzský generál Stéphane Mille.

„Po dvou letech (války) potřebujeme další diskusi, protože nemůžeme dávat, dávat, dávat a sledovat, jak se naše zbraňové systémy pro Ukrajinu spotřebovávají,“ řekl ve Washingtonu francouzský náčelník štábu francouzských vzdušných a kosmických sil. Připustil nicméně, že by Francie pomohla s investicemi do zbrojní výroby přímo na Ukrajině.

I když má americké ministerstvo obrany k dispozici dodávky zbraní pro Ukrajinu stále v objemu 5,4 miliardy dolarů, i na druhé straně Atlantiku se množí hlasy, že Amerika začíná mít vyprázdněné sklady a musí také myslet na vlastní obranyschopnost.

Celkem už měla Bidenova administrativa poskytnout Ukrajině pomoc od začátku války ve výši 77 miliard dolarů. Kromě vojenské pomoci se jedná také o humanitární a finanční pomoc.

„Prioritou číslo jedna je, aby Ukrajina byla soběstačná, protože i když válka dnes skončí, Ukrajina bude pro Evropu štítem proti budoucím pokusům Ruska,“ je přesvědčen Verchniatskyj z COSA Intelligence Solutions.

Dodal, že se Evropě i Spojeným státům vyplatí nadále pomáhat Ukrajině, aby se mohla ideálně i v dalších letech bránit Rusku sama. „Rusové prostě zůstanou Rusy navždy,“ dodal skepticky k tomu, že by Kreml v dlouhodobém horizontu rezignoval na agresivní politiku vůči ukrajinskému území.