Indiáni v Americe bojují proti těžbě lithia. Ložisko je na místě jejich masakru z roku 1865

Zástupci indiánských kmenů, zejména Pajutů, protestují proti těžbě lithia v oblasti severní Nevady v lokalitě Thackerova průsmyku. Na tomto místě totiž došlo 12. září 1865 k masakru původních obyvatel Ameriky americkými vojáky. Bylo zde zabito 30 až 50 indiánů včetně žen a dětí.

I proto zástupci jejich potomků považují toto místo za posvátné, které by nemělo být určené k těžbě. Kromě znesvěcení indiánské kultury a historie argumentují i zničením přírody a zdrojů pitné vody.

Místo je však zároveň jedním z nejbohatších nalezišť lithia na světě. Lehký kov je nezbytnou součásti výroby akumulátorů pro elektromobily a úložiště energie z obnovitelných zdrojů – solárních a větrných. Celková investice projektu se uvádí ve výši 2,3 miliardy dolarů.

GRAF: Těžba lithia podle zemí v tunách v roce 2022

Pozn.: Údaj USA je za rok 2013, v současnosti americké soukromé společnosti neuvádějí, kolik lithia vytěží. Zdroj: U.S. Geological Survey

Bohaté ložisko lehkého kovu

Na ploše několika tisíc hektarů se má podle projektu společnosti Lithium Nevada (dceřiná společnost Lithium Americas Corp., ve které je hlavním akcionářem čínská Ganfeng Lithium, jež je globální jedničkou těžby lithia na světě) vyprodukovat až 66 tisíc tun uhličitanu lithného ročně. Toto množství by pokrylo čtvrtinu globální poptávky po tomto kovu v roce 2021.

Průzkum v oblasti začal probíhat už v roce 2007. Americké úřady schválily projekt těžby v roce 2021. Letos v lednu americká automobilka General Motors oznámila, že do projektu povrchového dolu továrny na zpracování rudy investuje 650 milionů dolarů. Chce si zajistit exkluzivní přístup k první fázi produkce lithia. Samotný začátek budování dolu začal letos v březnu poté, co americké soudy zamítly odvolání indiánů a ochránců přírody.

Nic se s námi nekonzultovalo

„S lidmi žijícími zde v rezervaci se nic nekonzultovalo, když byl projekt těžby schválen,“ postěžoval si pro deník The Guardian Dorece Sam, potomek Ox Sama, jenž jako jeden ze tří indiánů přežil masakr z roku 1865.

Původní obyvatelé Spojených států žalují také společnost Lithium Americas. Dorece Sam tvrdí, že je velmi bolestné sledovat, jak se toto původně indiánské území znesvěcuje průmyslovou činností.

VÍCE K TÉMATU:

Lithiová horečka je opět na scéně. Fiala podepsal dohodu v Sasku, otazníky zůstávají

Závod o nerosty se v Africe vyostřuje. Zatím vítězí Čína a Rusko, Západ tahá za kratší konec

Lithium: Bolívie má podobný problém jako Česko u Cínovce. Obří zásoby, ale minimální těžba

Indiáni z oblasti Reno-Sparks v Nevadě prosazují, aby byla celá oblast Thackerova průsmyku uznána jako lokalita historického významu. To by pak znemožnilo těžbu bílého zlata, jak se lithiu přezdívá. Investoři ale tvrdí, že se poptávka po tomto kovu bude výrazně zvyšovat, během následujících pěti let až třikrát.

Neekologická těžba

Odpůrci projektu často poukazují na zásadní dopady těžby a následného zpracování získané rudy na okolní životní prostředí. Výroba jedné tuny uhličitanu lithného v průměru způsobí až třikrát více emisí než produkce jedné tuny oceli a spotřebuje také obrovské množství vody.

V nevadském Thackerově průsmyku by mělo na těžbu připadnout až šest milionů kubíků vody při předpokládané produkci 66 tisíc tun uhličitanu lithného ročně. To je také další zásadní argument amerických indiánů, proč těžbu zastavit.

Indiánská komunita upírá své naděje k soudnímu sporu, jež požaduje uznání této lokality jako amerického kulturního místa. Další žaloba podaná místním rančerem, čtyřmi ekologickými skupinami a dvěma indiánskými kmeny soud nicméně i v rámci odvolání v červenci 2023 zamítnul.

Indiáni: Znepokojující aktivity těžařů

Historička indiánů pocházejících z oblasti Reno-Sparks Michon Ebenová si stěžuje, že americký Úřad pro správu půdy nereaguje na výtky původních obyvatel Spojených států. „Je to znepokojující, protože tradiční kulturní oblast už byla zničena. Společnost Lithium Americas provádí v oblasti znepokojující aktivity,“ kritizuje přístup amerických úřadů.

Zástupci indiánů tvrdí, že v letech 1864 až 1868 chtěla tehdejší americká federální vláda zmasakrovat domorodé Američany v celé oblasti Velké pánve. Jde o suchou a hornatou oblast ležící mezi Skalistými horami a pohořím Sierra Nevada. Ebenová dodala, že se tato problematická část historie na amerických školách prakticky neučí a je veřejností ignorována. Pronásledováni byli hlavně členové kmenů Pajutů a Šošonů.

Arlan Melendez, který reprezentuje domorodé komunity z regionu Reno-Sparks, zdůraznil, že se obrátil přímo na Bílý dům, aby zasáhl. Bez úspěchu. Podle něj se zničí nejen místo masakru, ale i voda a okolní příroda.

„Běloši dlouhodobě drancují půdu i přírodu“

Domorodí Američané si stěžují na to, že běloši od poslední čtvrtiny 19. století jen drancují indiánskou zemi, kterou ukradli. Navíc vláda i důlní firmy získaly od té doby obrovské zisky z těžby nerostů. „Co získali domorodí Američané, kteří vlastnili všechnu půdu? Kolik z milionů dolarů, které odešly z Nevady, dostaly indiánské kmeny? Dostaly nulu,“ zlobí se Melendez.

Po těžbě v krajině zůstaly jen „díry a kontaminovaná voda“, dodal s tím, že bohatí v Americe dále bohatnou a indiáni naopak stále více chudnou.

Protesty domorodých obyvatel proti těžbě lithia nejsou výjimkou ani v dalších zemích. Proti těžbě vystupuje původní obyvatelstvo také v Argentině, Chile nebo Bolívii.