Mráz přichází z Kremlu v praxi: ruští vědci odmítají „západní“ koncept oteplování Země

„Oteplování se blíží ke konci. A příčinou nejsou lidé, ale souhra Slunce a Země. V současné době se nacházíme v příznivém období. Nevyhnutelně ale přejdeme do nepříznivého studeného okolo let 2030 až 2035.“ To jsou slova Andreje Fedotova, šéfa Limnologického ústavu Ruské akademie věd.

Jeho prohlášení by na Západě vyvolalo mezi vědeckou komunitou pozdvižení a řadu nesouhlasných vyjádření, v Rusku je ale vnímáno jako seriózní hodnocení současné situace.

Fedotov má doktorát v oblasti geologických a mineralogických věd a věnuje se studiu Bajkalského jezera v různých klimatických epochách. Podle něj Zemi hrozí, že přijde nová doba ledová, kterou „okamžitě pocítíme“.

Globální konsensus: Může za to člověk

Globální vědecký konsensus naopak zastává stanovisko, že dochází ke globální změně klimatu, kterou způsobil člověk.

S nástupem průmyslové revoluce začalo docházet k masivnímu spalování fosilních zdrojů, které zvyšují koncentraci uhlíkových plynů v atmosféře, a tím se celá planeta postupně otepluje.

Tento koncept hájí také mezinárodně uznávaný orgán Organizace spojených národů Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Podle většiny odborníků se navíc Rusko otepluje 2,5krát rychleji než zbytek planety.

A tvrdí to také ruský úřad Roshydromet, který provádí monitoring životního prostředí v Rusku. Jeho šéf Igor Šumakov zdůraznil, že teplota roste nejrychleji v oblasti severní polární části země a oteplování se v posledních dekádách zrychluje.

Odvolával se také na měření Světové meteorologické organizace. Znamená to, že v Arktidě stále rychleji taje led a také dříve zamrzlý permafrost. Šumakov očekává, že se bude situace v ruské arktické oblasti v tomto směru dále zhoršovat.

Průměrná teplota Země se bude na 90 procent zvyšovat

Průměrná globální teplota se během let 2018 až 2022 zvýšila o 1,17 stupně Celsia oproti hodnotě mezi lety 1850 až 1950. Pravděpodobnost, že průměrná teplota bude v letech 2022 až 2026 vyšší než v předchozím období, je nyní větší než 90 procent.

Nezávislý deník The Moscow Times napsal, že v řadách členů Ruské akademie věd panuje zmatek. Někteří z nich totiž oteplování popírají a neuznávají ani celou vědu o klimatu. V květnu například rada pro eurasijskou ekonomickou integraci Ruské akademie věd (RAN) uvedla, že za oteplování Země může „odliv izotopu draslíku ze zemských hlubin“.

Stále častější přírodní katastrofy spojuje s „rostoucími emisemi přírodního vodíku, který vytváří ozónové díry“. Je to v rozporu s tvrzením IPCC, který za původce oteplování jednoznačně uvádí oxid uhličitý a metan.

Víc popíračů než na Západě

V ruských vědeckých institucích je mnohem více zástupců popíračů změny klimatu, než v jiných – většinou západních – zemích.

Často se jedná o zástupce dalších oborů z přírodních věd (nikoliv klimatology), strojírenství, paleoklimatologie. Případně pak jde o lidí, kteří jsou napojeni na těžební průmysl a produkci fosilních surovin.

„Ve více než polovině případů se moje zkušenost týkala skeptiků. A pokud mluvíte s geologem, je devadesátiprocentní pravděpodobnost, že se jedná o skeptika,“ řekl The Moscow Times anonymně jeden z ruských klimatických odborníků.

V některých případech odpůrci oteplování hájí své názory velmi agresivně. Popírači změny klimatu mají tendenci bagatelizovat vliv člověka na klimatickou krizi. Naopak vyzdvihují nadřazení přírodní síly, řekl expert na změnu klimatu a hostující přednášející na Vyšší ekonomické škole v Moskvě Michael Julkin.

Paradoxně ještě v dobách Sovětského svazu se vyzdvihovaly antropogenní vlivy na přírodu a společnost. Sovětský člověk uměl stavět přehrady, vypouštět rakety do vesmíru a přesměrovávat tok řek z jihu na sever. Tehdejší vědci podle Julkina trpěli nulovou sebereflexí, sovětský člověk dělal vše správně a ve prospěch sovětské společnosti.

Ruské globální ochlazování

K ruské veřejnosti nyní vědci vysílají signál, že změna klimatu a oteplování není jasně prokázanou skutečností. Ruská státní televize často vysílá pořady, které operují s teoriemi globálního ochlazení.

Naopak koncept globálního oteplování často označují jako jeden z největších podvodů současné zahraniční vědy. Obyčejní Rusové, pokud slyší různé názory na jednu věc, pak často sklouznou k tradiční pozici, že „všechno není tak přímočaré, takže tomu nevěřím“.

Na druhou stranu i v ruské vědecké obci jsou lidé, kteří západní vědecký konsensus ohledně globálního oteplování přijímají. Už během sovětské éry Michail Budyko na začátku 70. let varoval před tím, že průmyslová aktivita povede ke globální změně klimatu.

Z mezinárodního průzkumu veřejného mínění, které se uskutečnilo v roce 2022 ve 30 zemích světa včetně Ruska, vyplynulo, že Rusové patří mezi národy, které se oteplování obávají nejméně.

GRAF: Kde se bojí nejvíce globálního oteplování?
Procento respondentů, kteří globální oteplování vnímají jako vážnou hrozbu. (Vybrané země, průzkum se uskutečnil na přelomu února a března 2022. Česko nebylo do mezinárodního průzkumu zahrnuto.)

Zdroj: Ipsos

Západní propaganda?

Klimatická změna je v ruské politice často interpretována jako vymyšlená západní propaganda namířená proti Rusku. „Byl jsem proti naší účasti na Pařížské dohodě a dalším plánům založeným na mýtu o ‚skleníkovém efektu‘. Varoval jsem, že tento podnik je namířen proti Rusku,“ řekl nedávno poslanec Státní Dumy Sergej Mironov. Podle něj chce Západ na Rusko uvalit uhlíkovou daň, aby měl z jeho země další zisk.

Rovněž ruský prezident a diktátor Vladimir Putin vysílá na téma klimatické politiky země rozporuplné signály. Ještě v roce 2003 vtipkoval o oteplování, že Rusové nebudou muset nakupovat tolik kožichů. V roce 2019 zase zdůraznil, že nikdo příčiny změny klimatu nezná. V roce 2021 slíbil, že Rusko do roku 2060 dosáhne uhlíkové neutrality.

Julkin tvrdí, že nejednoznačná klimatická politika Ruska umožňuje úředníkům měnit své názory podle toho, jak se k tomu momentálně staví Kreml. Ruská vláda nemá vlastní klimatickou pozici a pouze reaguje na pokyny od prezidentského úřadu.

„Zdá se mi, že ve vládních strukturách převládl princip ‚cokoli chcete‘,“ řekl k absenci jakékoliv snahy formulovat dlouhodobou politiku nejen ke klimatu. I když Roshydromet před oteplováním Ruska naléhavě varuje, naopak ministerstvo energetiky i zástupci energetického sektoru (z velké části státního) snahy o dekarbonizaci prakticky ignorují.