Dostatek bezemisní elektřiny a soběstačnost v její výrobě – iluze, nebo realita?

V době neutuchajícího boje za snižování emisí oxidu uhličitého (CO₂) zejména při výrobě elektřiny může dojít k epochálním změnám.

Evropa se rozhodla razantně snížit svůj zhruba 8procentní podíl na celosvětových emisích CO₂. Bohužel za cenu totální závislosti na dodávkách fotovoltaických elektráren z Číny. A také významné závislosti zejména na materiálech pro větrné elektrárny taktéž odtamtud.

Tím zajistí evropskému průmyslu tak vysoké ceny elektřiny, že ten to nevydrží – buď zkrachuje, nebo se odstěhuje z Evropy.

Ani to, že jakékoliv snížení emisí v Evropě hravě Čína nahradí za pár týdnů zvýšením svých emisí z nově budovaných uhelných elektráren, neodrazuje Evropu od setrvání na předem prohrané válce proti oteplování. V tomto svatém boji nyní trochu zaniká něco, co lze nazvat renesancí jaderné energetiky.

Jaderná renesance

Už šestnáct evropských států (včetně Itálie jako pozorovatele) se připojilo k francouzské iniciativě vytvořit „jadernou alianci“. Ta bude spolupracovat a koordinovat národní programy rozvoje jaderné energetiky.

Takže se něco hýbe a nakonec i v Evropě dojde k tomu, že hodně „jaderné elektřiny“ bude zajišťovat to, co je v Česku imperativem – bezpečnost dodávek a soběstačnost ve výrobě.

A to právě bylo hlavním tématem již 15. výroční mezinárodní konference o jaderné energetice NERS 2023 s názvem “Renesance jaderné energetiky v Česku i v Evropě – jediná cesta k energetické bezpečnosti a soběstačnosti“, která proběhla v půli října v Praze. (magazín Peak.cz je mediálním partnerem této akce, pozn. red.)

Mezi hlavní partnery této konference patřila pochopitelně společnost ČEZ jako investor nových jaderných bloků v Česku, a taká dva ze tří světových technologických gigantů, kteří předložili své nabídky v rámci jaderného tendru – Electricité de France (EdF) a Korean Hydro & Nuclear Power (KHNP).

Právě díky nim se konference mohlo zúčastnit několik desítek studentů českých vysokých škol. Tedy těch, na jejichž bedrech bude stát očekávaný rozvoj naší jaderné energetiky. Na to, že příprava nových „jaderníků“ patří mezi priority, poukazovali i reprezentanti těchto firem ve svých prezentacích. A nechybělo to pochopitelně i ve vystoupení rektora Českého vysokého učení technického (ČVUT) Vojtěcha Petráčka.

VÍCE K TÉMATU: Další jaderné zdroje chceme, ale budou lidi?

Výchova nových špičkově vzdělaných expertů a další významné faktory, které přinášejí významný efekt nejen v regionech pro realizaci jaderných projektů, ale i zlepšují infrastrukturu. A přispívají zejména k výkonnosti a růstu kvality našeho průmyslu, což akcentovala v podstatě většina příspěvků na konferenci.

Snad máme našlápnuto

Jako celoživotní jaderník musím pochopitelně na současnost i potenciál jaderné energetiky nahlížet s optimismem. Nicméně je skutečností, že i na úrovni myšlení a činů Evropské komise týkajících se přijatelnosti i nutnosti rozvoje jaderné energetiky svítá.

Nezbývá než dělat vše proto, aby se renesance jaderné energetiky opravdu stala renesancí a ne jen chabým pokusem. Pak se i soběstačnost a bezpečnost dodávky elektřiny stane skutečností.

Česko má dobře našlápnuto – jsme v rozhodující fázi tendru na výstavu nových jaderných zdrojů. Výsledek (nejen) našeho rozhodnutí a dalšího postupu navíc pečlivě sleduje celá Evropa. Jde o velký závazek a věřím, že to zvládneme, a že Česko bude patřit k těm zemím, kterým jaderná energetika pomůže k dalšímu ekonomickému i společenskému růstu.