Ode zdi ke zdi? Z Německa se stává velmoc pro terminály LNG. Sáhne si na ně i Česko

Německo velmi razantně vykročilo za cílem úplného odstřihnutí své ekonomiky včetně průmyslové výroby od levného ruského plynu, který proudil do země hlavně plynovodem Nord Stream 1. Tuto plynovou tepnu ale sabotáž ústící v exploze na potrubí na konci září 2022 definitivně vyřadila z provozu (viz box).

Nicméně už po únorovém přepadení Ukrajiny Ruskem se EU zavázala, že se do roku 2027 úplně vzdá ruského zemního plynu. Německý kancléř Olaf Scholz pak oznámil, že jeho země nebude využívat ani už dokončený Nord Stream 2. I proto začala německá vláda s horečnou snahou zprovoznit terminály pro zpracování LNG.

Plovoucí i pozemní terminály

Německo nyní kromě plovoucích terminálů, jejichž zprovoznění je mnohem rychlejší, buduje i pozemní zařízení. Celkově má do roku 2027 vzniknout devět terminálů. Tři plovoucí terminály už jsou v provozu.

Celkově by mohly zpracovat ročně až 69 miliard metrů krychlových zemního plynu (pro srovnání Nord Stream 1 měl maximální roční kapacitu 55 miliard kubíků plynu, pozn. red.), uvádí ekologická organizace Urgewald, jež kritizuje využívání fosilních zdrojů.

Podle ní je globálně v ropném a plynárenském sektoru aktivních 1623 různých společností a většina z nich plánuje expanzi těžby, dopravy i prodeje fosilních zdrojů.

Vyvstává tak otázka, zda Německo nebuduje až příliš chaoticky a lavinovitě nové kapacity pro zpracování LNG. Ještě letos v březnu totiž německá vláda operovala s možnou kapacitou 54 miliard metrů krychlových.

Jak napsal ekonomický deník Handelsblatt, více kapacit pro zkapalněný plyn, který převážejí speciální tankery, budují jen „těžké fosilní váhy“ v Asii – Čína, Indie a Vietnam.

Z extrému do extrému

Ekologové a zelení politici kritizují to, že se Německo ze silné závislosti na ruském plynu dostává do opačného extrému s LNG. Navíc i zkapalněný zemní plyn samozřejmě vyváží také Rusko.

Budování nových kapacit pro zpracování LNG mimo jiné znamená, že si německá ekonomika opět buduje silnou závislost na tomto fosilním zdroji na několik dekád dopředu.

VÍCE K TÉMATU:

Panuje na trhu s ropou a plynem klid před bouří?

Ochránci klimatu bědují: Evropa „pálí“ miliardy eur za LNG terminály a zvyšuje uhlíkovou stopu

Paradox českých zásob s plynem: místo úbytku zásoby rostou. Další vývoj cen je ale nejistý

Organizace Urgewald kritizuje zejména to, že se roční investice do těžby ropy a plynu od roku 2021 zvýšily o třetinu. Zároveň tvrdí, že takto nebude možné dosáhnout cíle omezit oteplování na maximálních 1,5 stupně Celsia oproti nástupu průmyslové éry.

Na překotné budování terminálů pro plyn neupozorňuje jen politik Zelených a bývalý ministr životního prostředí Jürgen Trittin, ale také poslanec za CDU Philipp Amthor. Severoněmecký poslanec tvrdí, že terminál v Lubminu letos využilo jen osm tankerů, přitom se uvažovalo, že jich bude v tomto roce 41.

Kontroverze proto působí zprovoznění terminálu LNG na ostrově Rujána v příštím roce. Kromě ekologů si na jeho provoz stěžují i zástupci turistického ruchu.

Hrozí nedostatek plynu?

Existuje ale několik scénářů, které ospravedlňují dostatek kapacit pro dovoz LNG. Tím může být velmi chladná zima, jež zásadně zvýší poptávku po této komoditě, i když jsou nyní evropské zásobníky pro zemní plyn na maximech. Ale také ty mají technické omezení pro uvolňování plynu do plynárenské soustavy.

Think-tank Institute for Energy Economics and Financial Analysis (IEEFA) uvedl, že v Evropě nyní fungují terminály LNG s dovozní kapacitou 333 miliard metrů krychlových ročně a jejich kapacita by měla Evropanům stačit. Černým scénářem jsou ale další útoky na stávající plynovody.

Kromě loňských explozí u potrubí Nord Streamu se hovoří o záměrném poškození baltského plynovodu Balticconnector mezi Estonskem a Finskem.

Plynová infrastruktura je stále zranitelná. Právě z Norska se do EU dováží asi čtvrtina plynu.

Německé kapacity pro Česko

Z pohledu Česka je pak důležitým argumentem i to, že přes německé terminály LNG putuje plyn i do středoevropských zemí.

GRAF: Kolik terminálů pro LNG má Německo a kolik jich staví?

Zdroj:Německé ministerstvo průmyslu

Kromě Česka se jedná také o Rakousko nebo Slovensko, které byly závislé na tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. I proto by česká vláda měla podporovat budování dostatečných kapacit v německých přístavech.

Ostatně v těchto dnech Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném pevninském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu.

Po Nizozemí napojení na Němce

V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby. Naváže tak na již využívanou část kapacity terminálu na LNG v Nizozemsku. Zde má Česko do roku 2027 k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.

Terminál ve Stade v budoucnu umožní dovážet a zplyňovat zkapalněný zemní plyn. Později lze podle ČEZ terminál přeměnit na dovoz a zpracování klimaticky neutrálního amoniaku, ze kterého se může vyrábět zelený vodík. Kapacitu v terminálu si ČEZ pronajímá zatím na 15 let s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku.

Německý terminál bude na rozdíl od toho v Nizozemsku, který je plovoucí, na pevnině. Měl by tak mít mít výhodu ve větší kapacitě a možnosti rychlejší vykládky a zplyňování. „Pevninské terminály postupně nahradí ty dočasné plovoucí. Od počátku jsme proto usilovali o získání dlouhodobé kapacity i v některém z připravovaných pevninských terminálů,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Staví celá Evropa

Na druhou stranu Německo není jedinou zemí, která staví nové terminály pro LNG. Rozšiřování kapacit plánuje i Itálie, Řecko nebo Nizozemsko.

Podle IEEFA se má celková kapacita LNG terminálů v Evropě do roku 2030 zvýšit o další pětinu až na 406 miliard kubíků plynu ročně. Provozovatelé terminálů, velké energetické společnosti, ale odmítají kritiku ekologů s tím, že lze tato zařízení přeměnit na zpracování zeleného vodíku.