Boj o lithium v Bolívii Evropa prohrává, náskok má Čína i Rusko

Ruská skupina Uranium One Group, kterou vlastní státní koncern Rosatom, se nově stává jedním z favoritů na těžbu lithia v Bolívii. Tato jihoamerická země přitom disponuje největšími zásobami lithia na světě, uvedla americká vládní agentura U. S. Geological Survey.

Lehký kov považovaný za „bílé zlato“ moderní doby je nezbytný pro výrobu lithium-iontových akumulátorů, které se používají do elektromobilů nebo do bateriových úložišť pro skladování obnovitelné energie v domech nebo průmyslových areálech.

GRAF: Kdo má největší zásoby lithia na světě?
V milionech tun, odhad k lednu 2023.

Zdroj: U. S. Geological Survey

Vedení chudého vnitrozemského státu za éry levicového prezidenta Eva Moralese nechtělo udělovat licence pro těžbu západním firmám, o které se ucházely například německé firmy. Už před čtyřmi lety, když byl zvolen nový prezident Luis Acre, začali němečtí podnikatelé věřit, že se nálada v zemi pro zahraniční investice začíná měnit.

Jejich naděje se bohužel nevyplnily. I po letech mají firmy z Ruska nebo Číny větší šance, že lukrativní byznys ovládnou. Bolívie se přitom stále potýká s vleklou hospodářskou krizí a zahraniční investice nutně potřebuje. Bez nich není schopna těžbu nerostných surovin sama začít.

VÍCE K TÉMATU:

Indiáni v Americe bojují proti těžbě lithia. Ložisko je na místě jejich masakru z roku 1865

Lithiová horečka je opět na scéně. Fiala podepsal dohodu v Sasku, otazníky zůstávají

Lithium: Bolívie má podobný problém jako Česko u Cínovce. Obří zásoby, ale minimální těžba

Ruská Uranium One Group nicméně nyní uzavřela smlouvu se závazkem investice 450 milionů dolarů. Ty mají ufinancovat pilotní projekt těžby a produkce lithia. Má se jednat o projekt v oblasti největšího solného jezera na světě – Salar de Uyuni – s roční produkční kapacitou 14 000 tun uhličitanu lithného.

Důraz je kladen na to, aby těžba i výroba byly co nejvíce šetrné k unikátní bolivijské přírodě, uvedla prezidentka bolivijské státní lithiové společnosti YLB Karla Calderonová. Ruský projekt má sloužit k prokázání technické i ekonomické udržitelnosti těžby žádaného kovu.

Jedná se už o druhou smlouvu, kterou dceřiná společnost ruské státní společnosti Rosatom uzavřela. Loni v červnu se obě strany dohodly na výstavbě továrny na výrobu uhličitanu lithného v oblasti sopečného jezera Pastos Grandes.

Velmi ostrá konkurence

„Konkurence v oblasti těžby lithia je velmi ostrá,“ vysvětlil odborník na vztahy mezi Latinskou Amerikou a Ruskem Vladimir Rouvinski z Icesi University v Kolumbii. Doplnil, že vláda v Bolívii dává přednost firmám z Ruska a Číny. Oba autoritářské režimy považuje za své strategické spojence.

„V konečném důsledku jsou ale tato spojenectví krátkodobá, protože logika ekonomiky je taková, že hospodářské zájmy mají přednost před dočasnou přitažlivostí,“ varoval Rouvinski před tím, že není vůbec jisté, jak bolivijsko-ruský projekt spolupráce nakonec dopadne.

V zemi se prosazují také čínské společnosti. Skupina Contemporary Amperex Technology (CATL), největší výrobce akumulátorů pro elektromobily, chce také investovat do těžby a zpracování lithia až 1,4 miliardy dolarů.

Se státní bolivijskou firmou YLR podepsala smlouvu, která čínským investorům umožňuje postavit pilotní továrnu na extrakci lithia v oblasti Uyuni. Fungovat by měla začít na konci roku 2025.

Hlavně nic neuspěchat

Prezident Acre v rétorické rovině nevylučuje ani spolupráci s dalšími zeměmi skupiny BRICS, případně i zeměmi z Evropské unie. Nicméně i on hovoří opatrně a nechce těžbu lithia v zemi, která je minimálně dotčena průmyslovou výrobou, uspěchat.

Ukazuje se to i na plánovaném projektu s německými investory. Ti už před pěti lety oznámili, že se blíží dohodě o těžbě lithia. Celý německý automobilový průmysl do této spolupráce vkládal velké naděje. Nakonec ale nedošlo k realizaci kvůli politické nestabilitě v Bolívii. Projekt se stal tématem předvolebního boje a zůstal u ledu.

Acre přitom po zvolení sliboval, že se z jeho chudé země stane do roku 2030 světové centrum těžby lithia. Němečtí investoři se nyní snaží domluvit na těžbě lithia v sousedních zemích – v Chile a Argentině. Berlín nedávno uzavřel dohodu o volném obchodu se Santiagem de Chile, což by mělo projekty těžby bílého zlata usnadnit.