Hodně drahá mise. Jak chce Musk kolonizovat Mars?

Kolonizace Marsu zatím představuje pro lidstvo velký oříšek. I „pouhé“ přistání na Měsíci musela americká NASA odložit o jeden rok, protože modul pro astronauty ztrácel palivo. Na Měsíci by Američané měli s lidskou posádkou přistát opět v roce 2026. Naposledy se po povrchu Měsíce procházel člověk v roce 1972.

Není bez zajímavosti, že i v případě mise Artemis spoléhá NASA na soukromou společnost SpaceX Elona Muska. Ta má kromě přípravy lunárního přistávacího modulu vynést astronauty do vesmíru prostřednictvím nosné rakety Super Heavy, jež je spojena s kosmickou lodí Starship.

I když oba testy této rakety skončily explozí, Muskova vesmírná firma tvrdí, že je to pozitivní výsledek. Získala při těchto pokusech nové poznatky, jak se dobrat ke konečnému úspěchu. Další test největší nosné rakety v historii lidstva s integrovanou kosmickou lodí má proběhnout už letos v únoru.

Pokud se ale vrátíme k založení společnosti SpaceX do roku 2002, Muskovým hlavním cílem bylo kolonizovat Mars. Ale ani po 22 letech není jasné, kolik tento cíl bude stát a kdy se nakonec uskuteční.

Cesta na Mars trvá devět měsíců

Jedná se vskutku o velmi ambiciózní cíl, protože rudá planeta je od Země vzdálena v rozmezí 56 až 400 milionů kilometrů, podle toho, jak daleko od Slunce se obě planety nacházejí. Podle NASA by „jednosměrná“ cesta měla trvat devět měsíců.

Cesta tam i zpět pak 21 měsíců, protože se musí tři měsíce čekat na Marsu, než nastane vhodná doba na návrat na Zemi. I proto Musk varuje, že mise na rudou planetu bude jen pro silné povahy, které musí počítat s tím, že se už nemusí vrátit.

Pokud srovnáme vesmírné lety na Měsíc, jedná se z pohledu vzdálenosti od Země o úplně jinou disciplínu. Cesta na přirozenou družici Země trvá jen tři dny, protože je vzdálena od Země 384 tisíc kilometrů.

Za kolik?

Rozdíl je i v nákladech. Cena programu Artemis má do roku 2025 spolykat 93 miliard dolarů, což znamená více než dva biliony korun. Mise k Marsu bude samozřejmě o nějaký řád dražší.

Miliardář Musk ale o kolonizaci Marsu několikrát hovořil jako o hotové věci.

„Pokud se na Zemi stane něco hrozného, ať už způsobeného lidmi, nebo přírodní katastrofou, chceme mít ‚pojištění‘ pro další život,“ prohlásil například loni v srpnu. Známý je také jeho výrok o tom, že chce zemřít na rudé planetě.

Kolik to bude celé stát?

Přitom ani nejbohatší člověk planety se zatím neodvážil říct, na kolik celá mise k Marsu s lidskou posádkou přijde. Jako jisté měřítko nákladů může posloužit velkolepý americký program Apollo, probíhající v letech 1961 až 1972. Během něj se realizovalo šest přistání na Měsíci s celkem dvanácti astronauty.

V dnešních cenách suma přesáhla 280 miliard dolarů. Americký rozpočet tehdy musel dávat na vesmírný program až čtyři procenta z amerického státního rozpočtu. V posledních letech na něj přitom jde méně než polovina procenta.

VÍCE K TÉMATU:

Rusko je ze hry. V závodech o dobytí Měsíce sází Amerika na soukromé firmy, Čína spoléhá na stranu a pokrok hlásí i Indie

Konec ruského Bajkonuru? Kazachstán už nechce sloužit Putinově říši

NASA již staví obydlí pro pobyt na Marsu, využila 3D tisk

Financování mise na Mars mají pomoci další Muskovy iniciativy. Například z projektu vesmírného internetu Starlink. Nejbohatší muž světa by rovněž mohl něco přidat ze svého osobního jmění, které časopis Forbes vyčíslil na 230 miliard dolarů. Očekává se také, že by cestu na Mars mohly částečně financovat banky a fondy rizikového kapitálu.

Další otázka spočívá v tom, zda lze v následujících dekádách vydělávat peníze přímo na kolonizaci rudé planety. Michael Mayer z programu NASA pro výzkum Marsu míní, že prvních sto let kolonizace čtvrté planety od Slunce bude ekonomicky nerentabilních.

Terraforming aneb jak změnit atmosféru na Marsu

Miliardář Musk alespoň v teoretické rovině spřádá plány, jak z Marsu vytvořit atraktivní destinaci pro dlouhodobou přítomnost člověka. Jde o koncepci takzvaného terraformingu, při kterém kolonizátoři začnou do atmosféry rudé planety pumpovat skleníkové plyny. Tím by se atmosféra Marsu měla stát hustší, což by vytvořilo pohostinnější podmínky pro život. Jednou z úvah bylo i to, že by člověk na planetu svrhl několik jaderných bomb.

Meyer ale ke konceptu terraformingu střízlivě uvádí, že se jedná zejména o formu intelektuálního cvičení. Podle něj bude velmi obtížné vytvořit na Marsu podmínky podobné Zemi zejména kvůli nedostatku vody, která se na planetě vyskytuje ve velmi malém množství. Navíc podobné plány by si vyžádaly obrovské finanční částky.

Na nehostinné planetě pravděpodobně nejsou ani nerosty, které by se vyplatilo transportovat zpět na Zemi. Vybudování jakékoliv infrastruktury bude cenné jen pro potenciální osadníky. Odborník z NASA ale nezavrhuje myšlenku vesmírné turistiky, která by jednou mohla fungovat jako obchodní model pro soukromé společnosti.