Nová zlatá horečka na obzoru? Přírodní zásoby takzvaného zlatého vodíku jsou po celém světě

Američtí geologové tvrdí, že nastává éra nové „zlaté horečky“. Nejedná se ale o zlato jako v 19. století, ale o přírodní vodík. Dříve opomíjená energetická surovina by se totiž mohla začít těžit místo fosilních zdrojů. Alespoň o tom jsou přesvědčeni autoři nové dosud nepublikované studie z americké vládní agentury United States Geological Survey.

Na celém světě se podle geologů nachází až pět bilionů tun přírodního vodíku. Ten by mohl lidstvu vydržet pro energetické potřeby na několik století, napsal deník Financial Times.

Zásoby na stovky až tisíce let

Ze studie, jejíž výsledky představil geolog Geoffrey Ellis na zasedání American Association for the Advancement of Science, vyplývá, že zásoby přírodního vodíku jsou na Zemi mnohem hojnější, než se dosud předpokládalo.

„Většina vodíku je pravděpodobně nedostupná, ale i využití pouze několika procent by stále pokrylo veškerou předpokládanou poptávku – 500 milionů tun ročně – po stovky let,“ prohlásil Ellis.

Dodal, že naleziště vodíku potřebují jiné geologické podmínky než zdroje ropy a zemního plynu. „Nehledali jsme zdroje vodíku na správných místech a se správnými nástroji,“ zdůraznil s tím, že se v posledních letech nacházejí stále nové zdroje přírodního vodíku.

Vodík by mohl vyvolat novou éru

Nedávno byl oznámen objev vodíku v zatopeném dole v Albánii. Další zdroj se nachází v Mali, kde jej místní komunita těží už od roku 2012.

Ellis tvrdí, že naleziště vodíku mohou odstartovat revoluci podobnou té, když v Titusville v americké Pensylvánii objevili v roce 1859 ropu.

Vědci dříve zastávali stanovisko, že se u zemského povrchu vyskytuje jen minimum přírodního vodíku. Nyní ale část geologů zdůrazňuje, že vodík pod povrchem Země vzniká ve velkém množství. Zejména tam, kde se nachází naleziště minerálů bohatých na železo a reagují s vodou, vysvětlila Alexis Templetonová z univerzity v Boulderu v Coloradu.

Většina vodíku se vyrábí z metanu

Poptávku po vodíku, jež slouží zejména jako surovina v chemickém průmyslu pro výrobu čpavku a hnojiv, v současnosti uspokojuje produkce ze zemního plynu (nebo uhlí). Vodíku vyrobenému z fosilních zdrojů se říká šedý vodík, případně modrý vodík, pokud dochází k zachycování emisí oxidu uhličitého.

Menší část vodíku se vyrábí elektrolýzou vody za použití obnovitelných zdrojů. Takový vodík se označuje jako zelený a má v následujících dekádách z trhu vytlačit zemní plyn a pohonné hmoty vyrobené z ropy.

Geofyzička Mengli Čangová ze School of Mines v Coloradu ale tvrdí, že čerpání přírodního vodíku z podzemí, kterému se říká zlatý vodík, by bylo mnohem levnější a čistší možností produkce vodíku jako „paliva budoucnosti“.

„Blíží se zlatá horečka pro zlatý vodík,“ zdůraznila podle britského deníku na konferenci americké asociace pro pokroky ve vědě.

Soukromý sektor větří byznysovou příležitost

Možnost těžit přírodní vodík přitahuje stále větší pozornost soukromého sektoru. Například americký startup Koloma získal od fondů rizikového kapitálu už 246 milionů dolarů (5,8 miliardy korun). Jedním z investorů je i Bill Gates prostřednictvím společnosti Breakthrough Energy Ventures, jež podporuje inovace v energetickém sektoru s cílem snižovat emise skleníkových plynů v atmosféře. Na těžbu přírodního vodíku vsadil i Amazon nebo aerolinky United Airlines, které také vložily peníze do tohoto startupu.

Další americká firma Natural Hydrogen Energy provedla ve státě Nebraska průzkumný vrt a testuje možnosti komerční produkce přírodního vodíku. „Bude ale trvat několik let, než se rozběhne komerční výroba,“ přiznal generální ředitel Viacheslav Zgonnik.

„Geologický vodík představuje mimořádnou příležitost k získání čistého vodíku způsobem, který je nejen nízkouhlíkový, ale má také nízkou stopu na Zemi,“ zdůraznil obchodní ředitel společnosti Koloma Paul Harraka.

Pro těžbu není potřeba ani hodně vody, ani moc elektrické energie. Společnost se sídlem v Denveru získala rovněž výzkumný grant od amerického ministerstva energetiky, aby zdokonalila metody těžby pod zemí.

Šedý vodík je výrazně levnější než zelený

Cena za kilogram by se u zlatého vodíku mohla pohybovat okolo tří dolarů. Pokud ji srovnáme s dalšími variantami produkce vodíku, výroba zeleného vodíku je stále mnohem dražší než u plynu vyráběného ze zemního plynu. Podle poradenské společnosti Boston Consultung Group se cena zeleného vodíku do roku 2030 nedostane v Evropě na úroveň tří dolarů za kilogram, jak se původně předpokládalo, ale bude to spíše pět až osm dolarů.

GRAF: Zelený vodík versus šedý vodík
Ve vybraných zemích, cena v USD za kg.

Zdroj: BloombergNEF

Aby byl zelený vodík konkurenceschopný ve srovnání s jinými fosilními palivy, musela by se cena pohybovat okolo dvou dolarů za kilogram. Cena šedého vodíku vyráběného ze zemního plynu, který se nyní vyrábí v průmyslovém měřítku, se pohybuje mezi jedním až třemi dolary. V cenovém souboji tak zlatý vodík rozhodně má poměrně solidní šance.