Peking stahuje dolů prosperitu Hongkongu, západní firmy odcházejí

Hongkong v roce 1997 převzala od britské správy pevninská Čína. Bohatý přístav se během britské koloniální éry stal finančním centrem, sídlem řady bank a dalších západních firem. V posledních letech ale jeho globální ekonomický význam upadá.

Peking se nejprve zaměřil na omezení protikomunistické a demokratické politické scény. V poslední době pak cílí na větší regulaci ekonomiky. I přes to, že formálně Čína slíbila až do roku 2047 ponechat ve městě liberální a kapitalistický ekonomický systém.

Vyšší tresty za velezradu a špionáž

Nově komunistické vedení Číny zpřísňuje bezpečnostní zákon, který vystrašil řadu zástupců mezinárodních společností. Panují obavy, že se ekonomická váha Hongkongu dále oslabí. Přitom město bylo zahraničními investory vždy považováno za ekonomickou bránu na čínský trh.

Nová legislativa rozšiřuje okruh trestných činů, které jsou považovány za pobuřování a státní tajemství. Zvyšují se i tresty.

Návrh nově definuje závažné trestné činy, jako je velezrada nebo špionáž. I proto u zahraničních obchodníků i diplomatů vyvolává obavy, napsaly Financial Times.

Od roku 2019 se počet globálních společností s regionálními centrálami v Hongkongu snížil o 8,4 procenta, vyplývá z místního oddělení sčítání lidu a statistik.

V případě amerických firem je ústup ještě vyšší, zhruba třetina firem z USA za posledních deset let z takzvané perly Asie odešla.

Firmy, které i přes stále větší dohled komunistického režimu z Pekingu zůstávají, pak snížily počty zaměstnanců od vypuknutí pandemie covidu-19 o třetinu.

Obavy západních manažerů o bezpečnost

Generální konzul USA v Hongkongu Gregory May v rozhovoru pro Bloomberg varoval, že řadu zahraničních investorů znepokojuje, jakým směrem se politická i ekonomická situace v autonomním městě ubírá.

Manažeři amerických firem často používají „jednorázové“ telefony, protože se obávají o bezpečnost svých dat. Dochází také postupně k cenzuře internetu, která panuje v pevninské Číně.

Americké ministerstvo zahraničí varovalo, že nová bezpečnostní legislativa povede k velmi široké a nepřesné definici státního tajemství, což pravděpodobně bude použito proti kritikům komunistického režimu.

Omezení svobody projevu poškodí také ekonomiku

„Pokud se snažíte omezit svobodu shromažďování a svobodu projevu, bude to mít vedlejší efekt na právní stát a také na ekonomickou svobodu,“ zdůraznil pro Deutsche Welle Matt Mitchell, vedoucí pracovník Centra pro ekonomickou svobodu v kanadském Frazer Institute.

Hongkong se přitom ještě donedávna v různých žebříčcích svobody podnikání řadil velmi vysoko, často na první místo.

Nyní jej v atraktivitě poráží městský stát Singapur, jenž je považován za Švýcarsko Asie. Podle Bloomberg Intelligence tam má své regionální ústředí zhruba 4200 nadnárodních společností, zatímco v Hongkongu je to 1336.

Čína se propadá indexem ekonomické svobody

V indexu ekonomické svobody, který byl v roce 1995 vytvořen americkým konzervativním think tankem Heritage Foundation a americkým deníkem Wall Street Journal, se Hongkong stal 25krát po sobě vítězem. Tedy až do roku 2019.

Pak byl vyřazen na základě přijetí zákona o národní bezpečnosti, který se má nyní, jak už bylo uvedeno výše, dále zpřísnit.

Čína v posledním vydání indexu ekonomické svobody z loňského října figuruje až na 151. místě mezi 176 hodnocenými státy. I Rusko se umístilo výš, na 131. místě. Pro srovnání, Česku patří 23. místo těsně před Spojenými státy a Izraelem.

GRAF: Index ekonomické svobody
Top 10, říjen 2023, celkové skóre.

Zdroj: Heritage Foundation

Stěhování do Singapuru

Odchod investorů a firem z Hongkongu je motivován i geopolitickým napětím mezi Čínou a Spojenými státy. Byznys se také obává o ekonomickou budoucnost Tchaj-wanu, na který Peking zesiluje tlak. I proto se celá řada společností stěhuje do klidnějšího a politicky stabilního Singapuru, jenž má rovněž dobré vztahy s Amerikou.

Ekonom na Yaleově univerzitě Stephen Roach, který byl šéfem banky Morgan Stanley pro Asii, uvedl, že americké firmy stále častěji v Asii preferují země, které udržují dobré vztahy s Bílým domem.

Burza v Hongkongu ukazuje obavy investorů

Že se atraktivita Hongkongu pro investory snižuje, nejlépe dokládá výkon místní burzy. Index HSI se obchoduje okolo úrovně 17 000 bodů. Za posledních dvanáct měsíců index propadl o 13 procent. Historické maximum v roce 2018 přitom činilo skoro dvojnásobek, 32 tisíc bodů.

GRAF: Vývoj burzy v Hongkongu
Hodnota indexu HSI za posledních pět let.

Zdroj: Google Finance

Index je nyní na podobné úrovni jako v roce 1997, kdy Britové předali správu města Číňanům. Přitom americké akciové indexy v posledních dnech lámou historické rekordy.

„Hongkong se mění z mezinárodního finančního centra na offshore centrum pro čínské podniky,“ popsal posun významu byznysového centra hlavní ekonom pro Asii v londýnské poradenské společnosti Capital Economics Mark Williams. Řada čínských firem se obává vstupu na londýnskou nebo newyorskou burzu, tak raději obchodují v Hongkongu.