Přístavní město Mariupol se stalo jedním z tragických symbolů nesmyslnosti války na Ukrajině. Během ruské invaze bylo druhé největší město na Donbase prakticky srovnáno se zemí.
Uvádí se, že tu zemřelo až sto tisíc civilistů, kteří nestačili před válkou utéci. Tisíce lidí zemřely hlady, oběti hlásily i místní nemocnice, obětí ruských bomb se stali rovněž civilisté včetně dětí, kteří se schovávali v místním divadle.
Další desítky tisíc lidí musely odejít. Nyní rekonstrukce Mariupolu sehrává další tragickou úlohu, když v ruské režii hraje hlavní roli v kremelské propagandě. A nečekaně se do vedlejších rolí dostaly také německé stavební firmy, které se podílejí na jeho obnově. Zejména výrobce omítek, rodinná firma Knauf, zjistili reportéři německé televize ARD.
Mariupol, město zkázy |
Mariupol, v letech 1948–1989 Ždanov, je přístavní a průmyslové město na severním pobřeží Azovského moře, asi 120 km jižně od Doněcku a 50 km západně od hranic s Ruskem. V roce 2017 zde žilo přibližně 420 tisíc obyvatel. Během ruské invaze na Ukrajinu bylo město těžce bombardováno a zdevastováno – byla zničena nebo poškozena naprostá většina obytných budov, škol, univerzit nebo nemocnic. Ve městě během invaze podle odhadů zahynulo až sto tisíc lidí. V roce 2022 získalo čestný titul Město –hrdina Ukrajiny. Zdroj: Wikipedia |
Město ruské propagandy
Když nad přístavem po měsících bojů zavlála ruská vlajka, začal Kreml oficiálně propagandisticky vyprávět příběh o obnově města, které se má stát novou ruskou metropolí.
Z rozvalin a trosek má vzniknout „ruské město s ruskými obyvateli“, které bude vděčit za novou výstavbu Vladimiru Putinovi.
Pro ruského diktátora je symbol obnovy natolik důležitý, že sem neváhal v loňském roce dokonce osobně zavítat. „Postavíme byty, školy, nemocnice, divadla a muzea,“ slíbil poté, co ruská armáda město do základů zničila.
Německé značky jsou vidět všude
Podle ARD se zásadní součástí výstavby nového přístavu u Azovského moře staly i německé firmy. „Všude jsou patrné důkazy, že německé firmy hrají důležitou roli při rekonstrukci Mariupolu,“ poznamenala německá televize.
Na stavebních strojích, na oknech, na stavebních materiálech, všude lze identifikovat německé značky. Nejčastěji je vidět nápis rodinné firmy z Bavorska Knauf, která je světovým lídrem výroby omítek a dalších stavebních materiálů, jako je sádrokarton. Firma aktivně působí také na ruském trhu, kde zaměstnává asi čtyři tisíce lidí.
Kdo je Knauf? |
Gebr. Knauf KG se sídlem v Iphofenu v Dolních Frankách je holdingovou společností pro společnosti německé skupiny Knauf, která provozuje přibližně 220 továren a 75 továren na zpracování vápence a dalších surovin ve více než 86 zemích světa. Rodinná firma je výrobcem a distributorem systémů pro sádrokarton, podlahy, omítky a fasády pod značkou Knauf. V roce 2022 zaměstnávala 40 tisíc zaměstnanců a vykázala obrat 15,4 miliardy eur. |
Šéf firmy Nikolaus Knauf se navíc netají blízkým vztahem k současné Ruské federaci, přes dvě dekády pracoval jako ruský honorární konzul v Norimberku a rád se fotí v přítomnosti Putina.
Funkci si udržel i po okupaci Krymu a v roce 2018 prohlásil, že západní ekonomické sankce namířené proti Rusku jsou strašné.
Oficiálně pak výrobce stavebních materiálů na svých stránkách odsoudil ruskou útočnou válku na Ukrajině s tím, že dodržuje veškeré sankce, které na Putinovo Rusko uvalila Evropská unie. Ruské fabriky údajně vyrábějí materiály jen pro ruský trh.
„Představa, že mám v Rusku dceřinou společnost, která podniká pouze v ruské oblasti, pouze na ruských územích, a je to takříkajíc irelevantní subjekt pro protiruské sankce, je naprostý mýtus a nemůže to být dále od reality,“ namítá německý odborník na ekonomické sankce Viktor Winkler.
Evropské firmy musí prokázat, že nepracují pro ruskou armádu
Podle něj musí evropské firmy, které podnikají ve stavebnictví, jednoznačně prokázat, že z jejich zboží nebo služeb nemá prospěch ruská armáda. Přitom se dá prokázat, že Knauf pro ruskou armádu realizuje také stavební zakázky.
Aktivity bavorské firmy odsoudil poslanec CDU a předseda zahraničního výboru Roderich Kiesewetter. „U Knaufu je to velmi zřejmé, protože ve skutečnosti upevňují ruskou moc na okupovaných územích, včetně Mariupolu.“
Další podobnou firmou je pak WKB Systems GmbH ze Severního Porýní-Vestfálska, která staví továrny na výrobu pórobetonu neboli tvárnic. V tomto případě je hlavním akcionářem firmy ruský oligarcha Viktor Konstantinovič Budarin. Ten dlouhodobě využívá firmu jako dodavatele stavebních materiálů pro Putinovo Rusko.
Je paradoxní, že se stále nedostal na sankční seznam EU. Podle Winklera je právě obor stavebnictví jedním z řady sektorů, na které Západ protiruské sankce příliš neuplatňuje.