Mohlo by vás také zajímat
Fed oddálil snížení sazeb, zaměří se na snížení napětí na peněžním trhu
Jan Čermák 20. března 2025Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Předseda Fedu Jerome Powell…
Láteření nad Trumpovými cly a vymýšlení odvet? EU by spíše prospěl stop Green Dealu
Lukáš Kovanda 14. března 2025EU se ocitá v pozici celku, který svolněji než jiní obchodní střet stupňuje. "Brusel by udělal lépe, kdyby se rovnou…
Inflaci jsme zkrotili, cla ale mohou zamíchat kartami
Jakub Rochlitz 12. března 2025Od loňského roku se růst cen v Česku stabilizoval. ČNB se do boje s inflací pustila razantně a nakonec ji…
- KOMENTÁŘ
Proč trhy přestávají věřit poklesu sazeb v USA?
Obavy z přetrvávající inflace v USA netrápí jen americkou centrální banku, ale přenáší se i na finanční trhy. Stále více navíc budou hrát roli i blížící se prezidentské volby. Tržní očekávání na první snížení amerických sazeb, které by Fed mohl udělat, se tak posouvají až k podzimu.
Nejsledovanější místo finančních trhů - Wall Street. Zdroj: iStock
První pokles amerických sazeb jako by se odkládal na “neurčito”. Ještě v lednu 2024 trhy věřily, že úrokové sazby do konce roku klesnou pod čtyři procenta. Dnes jsou si čím dál méně jisté jakýmkoliv pohybem sazeb směrem dolů – trhy se stěží odváží vsadit na jeden nebo dva poklesy sazeb.
Na vině je především relativně odolný trh práce a s tím související vysoké momentum jádrové inflace. Ta překvapila v březnu opět vyšší hodnotou (meziměsíčně 0,4 procenta).
Kdyby momentum z posledních měsíců vydrželo, je pravděpodobné, že se jádrová inflace usadí v USA spíše v blízkosti 4,0 než 2,0 procent. I proto bude Fed letos se snižováním úrokových sazeb opravdu opatrný – a změna očekávání se pozitivně podepisuje na dolaru a naopak negativně na všech středoevropských měnách včetně koruny.
Velkou otázkou zůstává, zda na americké křivce ještě v tuto chvíli existuje prostor pro další “přecenění očekávání”?
Jednoduše řečeno, mohou trhy úplně odbourat sázky na pokles amerických sazeb v tomto roce. Popřípadě začít koketovat s možností jejich růstu.
Obavy z šoku
Pokud by na něco takového došlo, byl by to pro trhy asi “psychologický šok”, který by mohl ještě riziková aktiva včetně koruny “vytrestat”.
GRAF: Vývoj 2letých úrokových sazeb
Za posledních 12 měsíců, swapové sazby v procentech.
Zdroj: Patria s použitím Macrobond
V základním scénáři s ničím takovým sice nepočítáme, ale v záloze na nás číhají dvě potenciální rizika.
Na prvním místě jde o americké prezidentské volby (v minulosti jsme již zmiňovali). Vítězství Donalda Trumpa by pravděpodobně přineslo výrazné navýšení cel. A z toho by následně vyplynul tlak na jádrovou inflaci a vyšší úrokové sazby.
A za druhé, Spojené státy mají zatím tak odolný trh práce (a setrvačnou jádrovou inflaci) i díky mimořádnému rozpočtovému impulsu (letos stále deficit okolo 7 procent HDP).
Při pohledu na volební sliby Joe Bidena a Donalda Trumpa to přitom zatím vypadá spíše na další kola daňových škrtů. A při výrazně uvolněné fiskální politice by si Fed těžko mohl dovolit rychle sundávat nohu z brzdového pedálu…