Jak moc ten vlak ujíždí? Evropa hledá cestu, jak být konkurenceschopná vůči Americe a Číně

Ekonomika zemí Evropské unie má stále větší problémy s konkurenceschopností vůči Spojeným státům a Číně. Kromě toho, že jsou v Evropě mnohem vyšší ceny energií, se projevují také štědré dotace obou ekonomických velmocí. Tedy nejen čínského komunistického vedení státu, ale také americké dotace do zelených technologií.

Vedení EU nyní hledá cestu, jak se z konkurenční nevýhody vymanit a zajistit si v globální ekonomice opět prosperitu. „Evropská unie je odhodlána jednat rozhodně, aby zajistila svou dlouhodobou konkurenceschopnost, prosperitu a vedoucí postavení na celosvětové scéně a posílila svou strategickou suverenitu,“ uvedl Brusel po jednání unijních špiček o reformě jednotného unijního trhu.

Kde jsou slabiny?

Unie pověřila bývalého italského premiéra Enrica Lettu, aby vypracoval analýzu o zdraví evropské ekonomiky a identifikoval její největší slabiny. Téměř stopadesátistránkový dokument dochází k závěru, že je potřeba evropský trh a průmysl více integrovat, aby Evropa ve světové konkurenci uspěla.

Zejména se jedná o sektory energetiky, telekomunikací a financí. Letta tvrdí, že je potřeba skoncovat s fragmentací evropského trhu. Jako další recept navrhuje zvýšení soukromých investic Evropanů do evropských firem. „Není čas ztrácet čas. Propast mezi EU a USA z hlediska ekonomické výkonnosti je stále větší,“ varoval italský politik.

GRAF: Největší světové ekonomiky
HDP v mld. USD za rok 2022

Zdroj: Světová banka

Zatímco ekonomika zemí EU loni víceméně jen stagnovala, rostla o 0,4 procenta, USA přidaly na HDP 2,5 procenta a Čína 5,4 procenta. Letta navíc varoval, že Evropa ztrácí i v technologiích pro zelenou energetickou revoluci, v produkci fotovoltaických panelů, akumulátorů do elektromobilů a bateriových úložišť.

Americký HDP na hlavu rostl mezi roky 1993 až 2022 o 60 procent, v Evropě to bylo méně než 30 procent. Zásadní podle italského expremiéra je investovat do moderních technologií.

„Všichni chápeme, že čelíme obrovským a obtížným úkolům. Musíme se vypořádat s klimatickou výzvou, musíme řešit digitální revoluci našich společností. Musíme více investovat do obrany a bezpečnosti. A celá EU čelí demografické výzvě,“ shrnul hlavní problémy starého kontinentu předseda Evropské rady Charles Michel.

Země EU jsou nejednotné

Členské země Unie se ale samy neshodnou, jak koordinovat úsilí na oživení evropské ekonomiky a průmyslu. A také na tom, jak celý „plán obnovy“ financovat. Spory panují zejména ohledně konceptu společného dluhu, který prosazuje především Francie.

Naopak estonská premiérka Kaja Kallasová tvrdí, že by EU měla vydat společné evropské dluhopisy na financování svých potřeb na obranu. Fiskálně opatrné země, jako je Německo nebo Nizozemsko, koncept celoevropských bondů odmítají.

Guntram Wolff z bruselského think tanku Bruegel ocenil Lettovu zprávu. „Růst evropské produktivity zaostává za globálními protějšky. Letta se soustředí na prohloubení jednotného trhu, aby se to změnilo. Vlády musí překonat vlastní domácí zájmy a pokročit vpřed,“ řekl.

Jednotlivé státy ale nesouhlasí například s návrhem harmonizace sazeb daně z příjmu právnických osob, posílení úřadu EU pro finanční dohled a vypracování celounijních pravidel pro platební neschopnost podniků.

GRAF: Růst ekonomiky EU, USA a Číny
Meziroční tempo růstu HDP, v procentech od roku 2021. Modrá – Čína, šedá – USA, vínová – EU.

Zdroj: tradingeconomics.com

Že Evropa potřebuje radikální ekonomickou reformu, tvrdí rovněž bývalý italský premiér a dlouholetý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Volá po radikální změně a víceméně opakuje Lettovy argumenty.

Prohloubení integrace a zrušení obchodních bariér

Právě jednotný evropský trh je aktivum, které v minulých letech spolehlivě fungovalo jako ekonomický motor Unie. A proto by se měl prohlubovat. Uvolňování obchodních bariér funguje v tržní ekonomice nejlépe.

Draghi byl v době vedení ECB znám svou benevolentní monetární politikou v době, kdy bankrotu a vystoupení z eurozóny čelilo Řecko. Nyní tvrdí, že se členské země EU v posledních letech až příliš soustředily na konkurenci mezi sebou, zejména v odvětvích jako obrana nebo energetika, místo toho, aby zvolily společný přístup, ze kterého bude mít prospěch celá Unie.

Evropa pak nevěnovala pozornost vnější konkurenceschopnosti, zejména ve vztahu k Číně nebo Americe, a spoléhala na rovné podmínky v globálním obchodě. Obě země ale přistoupily k radikálním dotacím pro své firmy a tím zásadně znevýhodnily evropské výrobce.

GRAF: Deset největších technologických firem světa
Podle tržní kapitalizace v mld. USD (k 28. 4. 2024).

Zdroj: companiesmarketcap.com

Čína navíc ovládla i dodavatelské řetězce pro produkci zelených technologií. „Čína se snaží zachytit a internalizovat všechny části dodavatelského řetězce v zelených a pokročilých technologiích a zajišťuje přístup k požadovaným zdrojům. Tato expanze dodávek vede k výrazné nadměrné kapacitě v mnoha odvětvích a hrozí, že podkope naše průmyslová odvětví,“ varoval Draghi.

Spojené státy zase používají velkorysou dotační politiku pro přilákání zahraničních firem na území USA, aby nemusely nové technologie pro modernizaci a dekarbonizaci ekonomiky dovážet.

„Chybí nám strategie, jak udržet krok v rostoucím bezhlavém závodě o vedoucí postavení v nových technologiích. Dnes investujeme do digitálních a pokročilých technologií výrazně méně než USA a Čína, včetně obrany,“ dodal.

Jeho slova dokládá skutečnost, že mezi padesátkou největších technologických firem jsou pouze tři, které mají sídlo na území EU.