Na domácím poli hraje koruně do karet změna očekávání ohledně snižování tuzemských sazeb. Svou roli hraje i nová jestřábí prognóza, s níž vyrukovala Česká národní banka (ČNB). Ta počítá na konci roku s podstatně vyšší repo sazbou na úrovni 4,4 procenta (oproti třem procentům v zimní prognóze).
V podobných intencích zaceňuje další kroky centrální banky i korunová křivka. Co je důležité, mezi centrálními bankéři panuje po dlouhé době souznění jak s vlastní prognózou, tak s tržním očekáváním.
GRAF: Vývoj kurzu koruny s výhledem ČSOB
Od roku 2020 do konce roku 2025.
Zdroj: ekonomický výzkum ČSOB
S opatrnějším snižováním sazeb ČNB počítáme i v našem aktualizovaném výhledu. Centrální banka bude dále snižovat úrokové sazby tempem 25 bps. Na konci roku to tedy implikuje základní sazbu na úrovni rovných čtyř procent a terminální úroveň na úrovni 3,5 procenta v prvním čtvrtletí 2025.
Překvapivě vysoká inflace za duben (z březnových dvou procent na dubnových 2,9 procenta, pozn. red.) šla sice do značné míry za volatilními potravinami (jádrová inflace mírně poklesla), z psychologického pohledu nicméně může jít o další argument ve prospěch opatrnějšího postupu.
Koruna imunní vůči zahraničí?
Vyšší očekávané sazby v Česku jsou hlavním důvodem, proč koruna zůstává imunní vůči razantnímu přehodnocení očekávané trajektorie sazeb v USA a eurozóně.
V tomto roce počítají trhy již pouze s 50bps snížením sazeb v USA (start v září), respektive 75bps v eurozóně (červen). Nicméně rizika jsou vychýlená ve prospěch vyšších úrokových sazeb po delší dobu.
My nadále počítáme s pozvolným posilováním koruny – na konci letošního roku očekáváme kurz poblíž 24,70 koruny za euro, v tom příštím pak k úrovni 24,10. V tomto roce by měla koruna držet dobyté pozice spíše než mohutně rozšiřovat své zisky. A to i kvůli našemu očekávání o něco agresivnější ČNB.
V delším horizontu ale sázíme na lepší domácí fundamenty. Příkladem budiž návrat běžného účtu platební bilance, důležitého fundamentálního determinantu koruny, zpět do přebytkové pozice (na bázi 12M klouzavého průměru).
GRAF: Vývoj platební bilance
Od roku 2006 do dubna 2024, v % HDP na bázi 12měsíčního klouzavého průměru.
Zdroj: ekonomický výzkum ČSOB, ČNB
Silnější měna zatlačí sazby níže
Pokud by měla koruna dále posilovat, ČNB může přistoupit ke svižnějšímu poklesu sazeb. Alespoň tak hovoří citlivostní scénář centrální banky – při tříprocentním posílení koruny by měla ČNB zareagovat snížením sazeb lehce pod čtyři procenta na konci roku.
V současnosti je koruna na úrovni 24,80 koruny za euro o zhruba dvě procenta silnější, než implikuje prognóza.
Z pohledu bankovní rady odhadujeme práh bolesti v rozmezí 24,00–24,50 koruny za euro. To by mohlo centrální banku přimět snižovat sazby o něco razantněji.