Mohlo by vás také zajímat
Norsko schválilo těžbu nerostů z mořského dna. Firmy se těší na „nový byznys“
František Novák 26. ledna 2024Severská země jako první stát světa schválila těžbu nerostných surovin z mořského dna. Příslušné startupové firmy chystají těžbu v arktické…
Indonésie staví novou metropoli Nusantara. Kvůli oteplování počítá s přesunem dvou milionů lidí
František Novák 22. ledna 2024Kvůli změně klimatu a stoupající hladině moře staví Indonésie na ostrově Borneo nové hlavní město. Projekt má stát 35 miliard…
Dekarbonizace přes návrat k historii. Budou moře zase brázdit nákladní lodě s plachtami?
Libor Akrman 23. srpna 2023Na svoji první plavbu se nákladní loď Pyxis Ocean vydala vybavená speciálními pevnými plachtami WindWings, které vyvinula britská firma BAR…
Islandští „zombie lososi“ ohrožují volně žijící ryby. Stát řeší rizika umělého chovu
Umělé chovy ohrožují přirozené druhy lososů v moři okolo Islandu. Jedná se o takzvané „zombie lososy“, kteří jsou napadeni mořskými vešmi a bakteriemi a jsou rizikem pro volně žijící ryby. Do debaty o regulaci umělých chovů vstoupila i zpěvačka Björk. Dvě třetiny Islanďanů jsou proti umělým chovům ryb.
U pobřeží Islandu chovají v umělých chovech lososy dvě velké společnosti. Kritici ale tvrdí, že ryby uniklé z těchto farem představují zásadní nebezpečí pro volně žijící druhy.
Ryby z umělých chovů jsou často oteklé a napadené mořskými vešmi a bakteriemi a více mrtvé než živé. Aktivistka Veiga Grétarsdóttirová je nazývá „zombie lososy“. Rybáři jich loni na podzim dokázali jen za několik dní vylovit téměř milion.
Komerční chovy lososů |
S komerčním chovem lososů v klecích začalo v 60. letech Norsko a od té doby chov prošel řadou změn. Odvětví v posledních desetiletích rychle expandovalo a dnes přibližně 70 procent lososů, které se ve světě zkonzumují, pochází z komerčního chovu. |
Kromě toho, že se ukazuje, že takové ryby žijí v zajetí v otřesných podmínkách, to také znamená ohrožení volně žijících lososů. Mnoho Islanďanů se obává, že nemocné ryby z farem by mohly trvale poškodit ekosystém země tím, že způsobí nenapravitelné škody původní populaci volně žijících lososů. Už dvě třetiny Islanďanů protestují proti umělému chovu ryb u pobřeží.
Björk zpívá pro volně žijící lososy
V hlavním městě Reykjavíku se už konaly protesty proti rybím farmám. A slavná islandská zpěvačka Björk věnovala volně žijícímu lososovi píseň, respektive výdělky z ní na podporu jejich ochrany. Lukrativní rybí byznys ale místní vláda považuje za zásadní pro rozvoj a modernizaci ostrovní země.
Island přitom na mezinárodním poli rybolovu a produkce lososů patří k malým hráčům. Celosvětově se ročně vyprodukuje přes tři miliony tun ceněného rybího masa, Island produkuje 45 tisíc tun. Místní firmy ale chtějí do roku 2030 navýšit produkci až na dvojnásobek. Zároveň se netají ambicemi ovládnout balení uzeného lososa v diskontních supermarketech.
Plány na expanzi ale samozřejmě znamenají rozšiřování umělých chovů, které se nacházejí především ve fjordech na západě ostrova. Jedná se o nejřidčeji osídlené území Evropy. Z těchto míst ale kamiony s chlazeným lososím masem jezdí na jih Islandu, odkud se oblíbené rybí maso vyváží do zbytku světa.
Zástupci umělých chovů: Modernizujeme místní ekonomiku
„Modernizujeme islandskou ekonomiku,“ tvrdí Bjørn Hembre, generální ředitel společnosti Arnarlax, která je lídrem na islandském trhu s lososy. Hembre pochází z Norska, stejně jako investoři firmy a také druhý konkurent na islandském ostrově Arctic Fish. V provozu, který ryby z umělých chovů zpracovává, pracuje řada lidí z jiných koutů Evropy, například z Polska nebo Španělska.
Důvod pro rozšiřování chovů je jednoduchý: stoupající poptávka výrazně převyšující nabídku. Každým rokem poptávka po růžovém masu stoupá až dvakrát rychleji, než jsou výrobci schopní nabídnout. Přitom až 70 procent lososího masa na trhu pochází z umělých chovů.
I když jsou ryby očkované, často podléhají nemocem, protože žijí v extrémně přeplněných sítích. Loni v říjnu musel být milion ryb zabit, protože je napadly mořské vši. A počty uhynulých lososů na farmách stoupají. Podle zprávy stanice BBC s odkazem na vědeckou studii Geralda Singha z University of Victoria v Kanadě jejich počet za posledních deset let jde do stovek milionů.
Stamiliony uhynulých lososů
Problém je, že velká část ryb z těchto umělých velkochovů unikne do volného moře a dostane se mezi volnou populaci. V ní pak různě nemocní „umělí jedinci“ mohou napáchat velké škody.
Například loni v září v rybářském městečku na severozápadě islandského ostrova Ísafjörðuru napočítali odborníci více lososů chovaných pro hospodářské účely než ryb, které zde žijí volně.
Provozovatelé rybích farem ale odmítají uznat, že jejich chovy mohou ničit původní populace ryb, i když za úniky uměle odchovaných lososů dostávají pokuty. Kirsty Jenkinsová z organizace OneKind ale dodává, že ryby trápí i stres ze života v přeplněných klecích. „Toto odvětví se ukázalo jako neschopné či neochotné se reformovat. Je tedy nutné se ptát, zda má chov lososů nějaké místo v soucitném a udržitelném potravinovém systému,“ dodává Jenkinsová.
Jak uvedla BBC, vědci se podívali na údaje za posledních deset let ze zemí, které produkují 92 procent lososů chovaných na farmách. Zjistili, že v tomto období předčasně uhynulo celkem 865 milionů komerčně chovaných lososů. Případů hromadného úhynu postupně přibývalo v Norsku, Kanadě a Británii.
Nejenže postupně narůstá frekvence úhynů, podle autorů se zvyšuje i počet uhynulých ryb. Autoři zprávy odhadují, že maximální ztráta pro každý případ hromadného úhynu může potenciálně dosáhnout 5,14 milionu ryb v Norsku, 5,05 milionu v Kanadě a více než jednoho milionu ryb v Británii.
GRAF: Umělé chovy ryb produkují více potravy než klasický rybolov
Srovnání vývoje produkce ryb z volného lovu a umělých chovů od roku 1950 do roku 2020, v mil. tun ryb živé váhy.
Zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)
Fotky „zombie lososů“ pobouřily veřejnost
Na neuspokojivé podmínky pro chov ryb v akvakulturách upozorňuje islandská aktivistka Veiga Grétarsdóttirová. Na Islandu je známá tím, že v roce 2019 obeplula celý ostrov na kajaku, celkově šlo o 2099 kilometrů. Během tohoto extrémního sportovního výkonu viděla mnoho lososích farem a fotografovala ryby, často nemocné a spíše mrtvé než živé.
Její snímky pak vyvolaly veřejnou debatu a tlak, aby se v branži umělého chovu ryb něco změnilo. S medializací jí pomohl bývalý novinář Jón Kaldal, který nyní pracuje pro Islandský fond na ochranu přírody.
Novější postupy při komerčním chovu podle Geralda Singha tlačí lososí farmy do riskantnějších podmínek a umožňují zvyšovat produkci. Ruku v ruce s tím ale narůstá i riziko hromadných úhynů ryb.
Deset let, než bude pozdě
Islandské vody přitom poskytují domov celé řadě odlišných populací lososů, které mezi sebou vykazují značné rozdíly. Divoce žijící ryby jsou ale mnohem zranitelnější vůči nemocem.
Kaldal považuje ryby z farem za bezmocná stvoření, která musí trávit život plaváním v omezeném prostoru, než dostatečně vyrostou, aby byli zabiti na maso.
Problém pro divoce žijící druhy ale spočívá hlavně v tom, že po spáření divokých a uměle vychovaných ryb dochází ke ztrátě schopnosti mladých lososů najít v dospělosti své místo tření proti proudu řek. To samozřejmě vede ke snižování jejich populací. Na záchranu divokých lososů na Islandu je podle Kaldala čas pouze deset let, pak už bude pozdě.
Aktivisté za zákaz komerčního chovu lososů říkají, že nová studie, na niž upozornila BBC, je alarmující. Ta podle nich zdůrazňuje, že rozhodnutí učiněná člověkem v kombinaci s oteplováním oceánů mají vliv na nepříznivé životní podmínky, ve kterých ryby musejí žít.