„Je to naposledy, co někde uvidíte takový ekonomický vývoj,“ tvrdí hlavní investiční poradce guyanského prezidenta Peter Ramsaroop k hospodářskému růstu malé jihoamerické země v posledních letech.
Místní ekonomika totiž v roce 2022 rostla o neuvěřitelných 64 procent, loni to bylo „jen“ o 42 procent. Navíc miliardy dolarů z těžby ropy chce malá jihoamerická země investovat do dalšího rozvoje hospodářství a láká zahraniční investory.
Za osm let už utratily ropné firmy ExxonMobil s partnery Hess Corporation a China National Offshore Oil Company v pobřežních vodách za průzkum a těžbu ropy přes 50 miliard dolarů.
Guyanské ropné pole Stabroek už nyní produkuje 600 tisíc barelů ropy denně. A do konce roku 2027 se má těžba zvýšit na dvojnásobek.
Do roku 2030 těžit ropu jako Kuvajt
Do konce dekády by Guyana mohla produkovat až dva miliony barelů ropy denně – stejně jako Kuvajt. To by ji řadilo v objemu ropné těžby na jihoamerickém kontinentu hned za Brazílii. „Se současnou trajektorií se Guyana během této dekády stane druhým největším producentem ropy v Jižní Americe,“ pochvaloval si prezident Exxonu v Guyaně Alistair Routledge.
Poradce Ramsaroop láká další těžaře tvrzením, že současný boom těžby černého zlata v zemi, kde žije pouze 740 tisíc obyvatel, už nikde jinde na světě nezažijí. Zároveň vedení bývalé anglické kolonie odmítá kritiku, že těží ve velkém fosilní zdroje a ještě chce rozšířit těžbu. Kritici Guyaně vyčítají, že jde proti proudu v době, kdy západní země usilují o snížení závislosti na „špinavých“ energetických komoditách.
Západ měl celé dekády na to, aby zbohatl
„Rozvinutý svět měl celá desetiletí na to, aby zbohatl. A my mámě zůstat chudí? Náš prezident říká rozhodné ne,“ argumentuje investiční poradce prezidenta Mohameda Irfaana Aliho. Ten stojí v čele země od voleb v roce 2020. Právě jemu je připisována zásluha na zásadním přispění k rozvoji těžby ropy a otevření země západním investicím.
Guyana chce modernizovat celou ekonomiku a hodlá poskytnout lepší životní podmínky svým obyvatelům. Například naráz staví desítku moderních nemocnic „amerického stylu“ a podporuje vysokoškolská stipendia pro mladé lidi.
V hlavním městě Georgetown se pak staví řada nových hotelů. Právě zde na pobřeží Atlantiku vyroste luxusní resort za 350 milionů dolarů, který financují investoři z Kataru. „Může to vypadat chaoticky a některým ekonomům to může připadat jako přehřátí, ale děje se to,“ řekl ke skokovému ekonomickému růstu ministr veřejných prací Deodat Indar.
Ministr: Venezuela nás chce destabilizovat
Vyjádřil se také k územním nárokům sousední Venezuely, jež si nárokuje sporný region Essequibo. Prezident Nicolás Maduro dokonce vypsal ve své zemi referendum, aby Venezuelci hlasovali o tom, zda toto území připojit k Venezuele.
Indar tvrdí, že Maduro chce jejich zemi destabilizovat a odvrátit pozornost od ekonomických problémů vlastní země. Venezuela má přitom podle odhadů největší zásoby ropy na světě, okolo 300 miliard barelů ropy.
Geopolitická výhoda Guyany spočívá hlavně v tom, že je členem britského společenství národů Commonwealth, dodal ministr. I proto se zde západní investoři nebojí investovat, na rozdíl od řady jiných jihoamerických zemí.
Kromě amerických těžařů ExxonMobil a Chevron, dokončuje nové kontrakty na průzkum a těžbu ropy konsorcium firem Petronas, TotalEnergies a Qatar Petroleum.
Routledge z Exxonu upřesnil, že americká firma chce v ropném poli u pobřeží instalovat na 250 vrtů a zvyšovat těžbu ropy. Dosud tu bylo potvrzeno množství 11 miliard barelů ropy. Postavit se má také elektrárna na zemní plyn, který se společně s ropou z podmořských ložisek těží. Podle místní vlády to pomůže zajistit obyvatelům levnější elektřinu.
Nejen ropa
Ramsaroop zdůraznil, že země uvítá zahraniční investory také v zemědělském sektoru. Mezi jeho silné komodity patří především produkce ananasů, kokosových ořechů, kukuřice, kávy nebo sóji. Rovněž rybolov a lov krevet má potenciál přitáhnout zahraniční finance.
Zájemcům slíbil, že založení nové firmy nezabere více než týden. „Guyana je tu pro vás,“ vzkazuje všem, kteří uvažují o investici v malé jihoamerické zemi.