Mohlo by vás také zajímat
Fialův slib „německých mezd“ by mohl vést k bankrotu Česka
Lukáš Kovanda 18. listopadu 2024Premiér Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že Češi do několika let budou mít mzdy srovnatelné s těmi…
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
- KOMENTÁŘ
Může fotbalové Euro pomoci německé ekonomice?
Stabilní, bohatá a relativně drahá ekonomika je dnešní Německo, které se ale potýká s dílčím hospodářským útlumem. Ekonom Jan Bureš se zamýšlí nad tím, jak německou ekonomiku ovlivní současné pořadatelství evropského šampionátu ve fotbale.
V půli června 2024 odstartovalo mistrovství Evropy ve fotbale, které pořádá Německo. Zdroj: UEFA
Německá ekonomika dostává v posledních měsících často nálepku “nemocného muže” Evropy. I když toto přirovnání není vždy férové.
Nebere totiž v potaz vyšší cykličnost německého hospodářství a zejména o poznání utaženější rozpočtovou politiku. Podle odhadů MMF v roce 2023 hospodařilo Německo s deficitem 2,3 procenta HDP, zatímco eurozóna s deficitem okolo 3,5 procenta HDP. Spojené státy pak dokonce s deficitem přes 8 procent HDP.
I tak má Německo, při pohledu na pomalé tempo růstu produktivity v klíčových exportních odvětvích a slabé útraty spotřebitelů, problém. Zvládne na tom něco změnit startující mistrovství Evropy ve fotbale? Pravděpodobně ne.
Investice nebyly potřeba
Minulé zkušenosti naznačují, že investiční boom spojený s pořádáním velkých sportovních akcí musí být dostatečně velký, dobře načasovaný a správně zaměřený.
V případě Německa bohužel neplatí ani jedna z podmínek. Němci investovali v přípravě na mistrovství Evropy relativně málo (podle Deutsche Bank 250 milionů eur – tedy zhruba 0,01 procenta HDP), a to do obnovy stávajících stadionů.
Pro porovnání Polsko před pořádáním mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 zvládlo proinvestovat jen do veřejné infrastruktury kolem 10 miliard euro (dopady na turistický ruch jsou zpravidla u čistě evropských akcí relativně marginální).
Navíc Polsko se připravovalo na ME ve velmi “vhodnou” chvíli (správné načasování). Zbytek Evropy se totiž potýkal s finanční krizí a silné domácí investice pomohly Polákům vykompenzovat slabou zahraniční poptávku danou úspornými rozpočtovými opatřeními napříč celou Evropou. Dnešní “inflační prostředí” je při srovnání s tehdejší “deflační krizí” značně rozdílné.
A za třetí, pořadatelství sportovních akcí má výraznější pozitivní přesahy do zbytku ekonomiky, pokud jsou investice podobně jako v Polsku orientovány na základní infrastrukturu (dálnice, železnice). To je zpravidla možné v méně rozvinutých a “levných” ekonomikách, které jsou uprostřed procesu konvergence (“dohánění” úrovně produktivity) a právě výraznější “základní investice” pak dokáží tempo “dohánění” urychlit.
Optimismus jen při výhře?
Německo je ve zcela jiné pozici. Je to stabilní, bohatá a relativně drahá ekonomika. Základní investice by k růstu produktivity nepomohly, a to i kdyby se Německo rozhodlo na Euro 2024 připravit ve “velkém stylu”.
Cesta k německému růstu musí vést jinudy – skrze inovace v klíčových odvětvích s vysokou přidanou hodnotou (high tech, mid tech). To se v posledních letech nedaří.
Německo navíc kvůli dražším energiím a globálním obchodním střetům vyklízí pole v některých tradičních odvětvích (automotive). A na tom ani pořadatelství mistrovství Evropy nic nezmůže. Snad jen v případě “domácího vítězství” může nalít do krve trochu potřebného optimismu.