Mohlo by vás také zajímat
Koruna si ke konci roku připisuje zisky. Vydrží dobrá nálada v roce 2025?
Jan Čermák 17. prosince 2024Česká měna v závěru roku atakuje hranici 25 korun za euro. Bezprostředně po amerických prezidentských volbách na tom přitom byla…
Může Česko dohnat vbrzku německé platy? Říše snů, sci-fi či zázrak, shodují se ekonomové
Libor Akrman 25. listopadu 2024Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době (příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Zeptali…
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
- KOMENTÁŘ
Skeptická ČNB: Růstový potenciál české ekonomiky klesá
ČNB snížila rovnovážný růst produktivity ze 3 procent na 2,5 procenta. V podobném rozsahu pak revidovala i dlouhodobě udržitelný růst nominálních mezd na 4,5 procenta. Jaký obrázek o české ekonomice tím ČNB načrtla, rozebírá analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Inflace v České republice v posledních dvou letech patřila k nejvyšším v EU, v letošním roce se však již řadíme ke státům s nejnižší inflací. (Ilustrační foto) Zdroj: Shutterstock
Dosavadní růstový model české ekonomiky se vyčerpává. S takovým závěrem přišel odborný aparát České národní banky (ČNB). Ten v nové makroekonomické prognóze snížil dlouhodobý rovnovážný růst tuzemské ekonomiky o 0,5 procentního bodu na 2,5 procenta.
Ke snižování tempa potenciálního růstu přitom dle centrální banky docházelo postupně již od roku 2016, kdy byl identifikován významný strukturální zlom.
Průmyslová stagnace
Ze sektorového pohledu po roce 2016 fakticky stagnuje průmyslová výroba, páteřní odvětví tuzemské ekonomiky. To lze ilustrovat na zastavení růstu tržního podílu českých vývozců do Německa, stejně jako na zpomalování růstu přidané hodnoty průmyslu. To mělo za následek zpomalení tempa dohánění vyspělých ekonomik, především v porovnání s Polskem.
Snížení tempa potenciálního růstu jde ruku v ruce s pomalejším tempem růstu produktivity. Dle centrální banky lze hledat příčiny utlumeného růstu produktivity mezi tzv. měkkými ukazateli – jde o kvalitu institucí, intenzitu výzkumu a vývoje nebo nedostatečný rozvoj infrastruktury.
Z tohoto důvodu ČNB snížila rovnovážný růst produktivity ze 3 procent na 2,5 procenta. V podobném rozsahu pak revidovala i dlouhodobě udržitelný růst nominálních mezd na 4,5 procenta.
Dopad na korunu
Z pohledu finančních trhů je důležité, že se tyto změny promítají také do předpokladu o nižším tempu posilování české koruny. Její reálný kurz sice v posledním desetiletí zhodnocoval přibližně o 1,5 procenta, do budoucna však centrální banka předpokládá tempo reálného (a nominálního) posilování o jedno procento ročně, aktuálním kurzem přibližně o 25 haléřů.
Pomalejší konvergence tuzemské ekonomiky je nepříjemnou zprávou, která fakticky znamená pomalejší růst životní úrovně.
Na druhou stranu jde vlastně o přiznání již několik let pozorovaného – česká ekonomika bojuje s celou řadou strukturálních problémů, které se vládám nedaří uspokojivě řešit.
Bez efektivnějšího vzdělávacího systému, pružnějšího trhu práce, kvalitní veřejné správy nebo rozvinuté dopravní infrastruktury přitom nemusí jít o poslední přepisování růstového potenciálu směrem dolů…