Mohlo by vás také zajímat
České průmyslové oživení bez resurekce u sousedů bude “jen klopýtat”
Jan Bureš, Jan Čermák 30. září 2024Zatímco v německém průmyslu nálada v tamním průmyslu v září spadla do blízkosti ročních minim, tak v Česku naopak mírně…
Další otřesná čísla. Německo prohlubuje dál svůj ekonomický propad
Kryštof Míšek 25. září 2024Ekonomika našeho souseda si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a…
Evropský průmysl radostí neoplývá. Proč je to špatná zpráva pro Česko?
Jan Bureš 24. září 2024Zářijové údaje o podnikatelské aktivitě v eurozóně, která se prudce snížila, přinesla investorům zklamání. Slabé údaje z eurozóny podporují očekávání,…
- KOMENTÁŘ
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %). Stojí za tím především vyšší investice a spotřeba vládního sektoru, kterým pak sekundoval zahraniční obchod. Překvapivě jen ve velmi malé míře se podílela i spotřeba domácností.
V červnu se opět otevřela prodejna Tesco na Národní třídě po dvou letech, kdy proíhala rekonstrukce OC Máj. (Ilustrační foto) Zdroj: Libor Akrman / Peak.cz
Český statistický úřad potvrdil údaj k meziročnímu růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí, a to na úrovni 0,6 procenta. Zlepšil však údaj o růstu mezičtvrtletním, a to z dosavadního, předběžného odhadu 0,3 procenta na nynější 0,4 procenta.
Koruna vůči euru v reakci mírně oslabila. Část trhu zjevně sázela na možné výraznější zlepšení údajů k ekonomickému růstu, které by snížilo naléhavost další redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Takové zlepšení se však nedostavilo, tudíž právě koruna oslabila.
Přiškrcená spotřeba
Růst ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí táhly investice a spotřeba vlády, méně pak spotřeba domácností. Spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí narostla oproti tomu prvnímu znatelně méně, než jak narostla ve čtvrtletí prvním v porovnání s posledním kvartálem roku 2023.
Další brzdou je pak klopýtání průmyslové výroby. To zase souvisí se stagnací německé ekonomiky, ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu či nadále poměrně vysokými úrokovými sazbami.
Vraťme se ještě ke spotřebě – prvotní oživení spotřeby, jež se dostavilo po odeznění inflačního šoku uplynulých dvou let, vzalo poměrně rychle zasvé. S tím koresponduje nadále poměrně vysoká míra úspor tuzemských domácností.
V sezónním očištění dosáhla ve druhém kvartálu úrovně 18,7 procenta, zatímco dlouhodobý průměr jednotlivých čtvrtletí let 2010 až 2019 činí 11,4 procenta. Češi tak nadále v poměrně vysoké míře spoří, což představuje hlavní brzdu růstu české ekonomiky. Ta i proto letos vykáže relativně slabý růst kolem jednoho procenta.
Češi šetří v obavě z návratu inflace, kvůli nezvykle vysokým cenám řady produktů a služeb. Jde o důsledek mimořádné inflace uplynulých let, ale šetří také z důvodu posunu ve spotřebitelském návyku směrem k určité větší střídmosti, který započal již za pandemie covidu…