Kurzy sázkových kanceláří již preferují Trumpa. Tuší, kudy běží zajíc?

V hlavách spekulantů sázejících na americké prezidentské volby se něco stalo. Přibližně do minulého víkendu kurzovní sázky preferovaly jako vítěze prezidentského klání Kamalu Harris. Od pondělí to však již neplatí a v řadě sázkovek již má vcelku jasně navrch Donald Trump.

Co se tedy změnilo a vědí sázkaři na rozdíl od předvolebních průzkumů, kudy běží zajíc?

Faktory pro Trumpu

Pravdou je, že faktorů, které mohly způsobit protočení preferencí sázejících v Trumpův prospěch, bylo minulý týden hned několik.

Vše začalo raketovým útokem Íránu na Izrael, který hrozí tvrdou odvetou. Demokratům to v kampani nehraje do karet hned ze dvou důvodů: jednak vyskočily ceny ropy a potažmo benzínu, což americký spotřebitel nemá rád.

Za druhé, americká podpora Izraele může způsobit rozladění jedné z důležitých skupin pro-demokratických voličů. Tou je výrazná muslimská menšina v Michiganu, jenž je klíčovým (stále) nerozhodnutým státem v prezidentském kolbišti.

Dalším trestným bodem mohla být pro K. Harris vcelku jasná prohra demokratického kandidáta na úřad viceprezidenta Tima Walze v televizní debatě s republikánem Jamesem Davidem Vancem.

A konečně naopak plusovým bodem pro D. Trumpa mohlo být aktivní zapojení technologického mága Elona Muska do republikánské kampaně, který se osobně zúčastnil předvolebního shromáždění v Pensylvánii.

Dopad na finanční trhy

Mohly se výše uvedené faktory na projevit na finančních trzích? Možná.

Podíváme-li se na ceny zainteresovaných tržních proměnných, jako jsou dolar či americké vládní dluhopisy, shodou okolností se překrývají s protočením sázkových kurzů na příštího nájemníka Bílého domu.

Posílení dolaru a růst úrokových sazeb se přitom odehrává v linii makroekonomických implikací. Ty jsme se snažili vysvětlit i v posledním pořadu Fresh, který byl věnován americkým volbám (viz video – pusťte si to od cca 4 minuty).

Za měsíc víme

Na závěr jedno varování – odhadnout (byť i přibližný) dopad politických faktorů na tržní proměnné, jako je např. (euro)dolar či výnosy dluhopisů, je občas snadné, avšak někdy téměř nemožné.

A to může být i tento případ. Tržní pohyby výše uvedených proměnných se (bohužel) odehrávaly na pozadí důležitých makroekonomických čísel (inflace v EMU, payrolls v USA). A ty přicházely ve stejnou chvíli a dost zásadně měnily pohled na politiku ECB a Fedu.

Budeme-li tedy chtít hledat silnou politickou stopu na finančních trzích, tak si je třeba ještě počkat. Minimálně do voleb – zbývají čtyři týdny…