Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Fialův slib „německých mezd“ by mohl vést k bankrotu Česka
Lukáš Kovanda 18. listopadu 2024Premiér Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že Češi do několika let budou mít mzdy srovnatelné s těmi…
- ANALÝZA
Vylepší si stát své příjmy privatizací některých podniků?
Balíkovna či letecké opravárny Czech Airlines Technics by mohly přinést peníze na příjmové straně státního rozpočtu. Ten, resp. ministerstvo financí čelí v posledních týdnech kritice za jeho sestavení.
Není to dlouho, co vláda schválila novou podobu státního rozpočtu pro rok 2025. Schodek se prohloubí o 30 miliard korun na konečných 282 miliard korun. Důvodem nárůstu jsou nedávné povodně. Navýšená částka by měla jít na odstraňování povodňových škod, které postihly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Vzhledem ke schodkové fiskální politice se opakovaně objevuje otázka, kde na to stát vezme. Zatím si stát víceméně vždy vypomohl navýšením svého zadlužení. Občas si vypomohl i jinými nástroji jako třeba windfall tax – tedy daň z nadměrného zisku. Ta zdanila kvůli růstu cen energií neočekávané zisky hlavně polostátní skupiny ČEZ a pár set milionů ukousla také bankovnímu sektoru.
Ekonomové již dříve na tehdy ještě „nezaplavený“ návrh rozpočtu reagovali se zdviženým obočím. Podle nich je deficit přes 200 miliard v roce, kdy se očekává téměř tříprocentní ekonomický růst, těžko akceptovatelný. A kvůli povodním bude schodek skoro 300miliardový.
„Navzdory politickým proklamacím neúměrně nízký výběr daní neznamená, že necháme lidem v peněženkách více peněz. Naopak, tyto peníze si jejich jménem půjčujeme na finančním trhu a dříve nebo později je z jejich peněženek budeme muset opět vytáhnout i s úroky. To je ostatně vidět již nyní na nákladech dluhové služby, které dosahují 100 miliard korun, zatímco před pandemií šlo o 40 miliard,“ upozornil například hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Vylepšit příjem privatizací?
Navíc Česko bude potřebovat peníze na největší investiční zakázku v podobě nových jaderných bloků. Ministr financí Zbyněk Stanjura po vyhlášení vítěze tendru řekl, že v příštích pěti letech stát dá na přípravu projektu 80 miliard korun z rozpočtu.
Nicméně na příští rok nic takového v rozpočtu ještě není. To znamená další výdaje navíc. Nabízí se proto otázka, zda by nestálo za to zprivatizovat některé státní podniky, ať už zcela či jen částečně.
Stanjura pro ČRo uvedl, že vláda sice s nějakými prodeji majetku, který je ve správě ministerstva financí, počítá. Nicméně sám připustil, že odhaduje příjem v řádu nižších miliard korun, přičemž zmínil uvažovaný prodej podílu v Kongresovém centru či firmě Korado.
Stát má v současnosti 24 státních podniků, kam patří třeba Česká pošta, České dráhy, Lesy ČR nebo LOM Praha. Kromě toho také má podíl ve 20 akciových společnostech, přičemž ve 13 z nich stoprocentně.
V posledních měsících se nejčastěji skloňuje privatizace Balíkovny, která byla vyčleněna z České pošty jako samostatná akciová společnost. Hovoří se o tom, že by její prodej mohl vynést kolem čtyř miliard korun. „Balíkový byznys není od toho, aby ho řešil stát, nebo státní instituce. Aby to mělo pro investora význam, tak se bavíme o majoritním podílu, klidně bych řekl až stoprocentním,“ uvedl koncem července šéf České pošty Miroslav Štěpán pro Seznam Zprávy. Podle jeho slov by mohla být transakce dokončena do 12 měsíců.
Přiláká investory letecký servis?
Dalším možným předmětem prodeje by mohl být letecký sektor, kde je ve hře vstup investorů do státní letecké opravárny Czech Airlines Technics (CSAT), která patří Letišti Praha. Ta spolu s odbavovací společností Czech Airlines Handling sloužily jako servisní organizace pro České aerolinie. Ty však letos v říjnu skončí v “propadlišti dějin“, když 26. října proběhne poslední let pod značkou OK a nahradí je Smartwings.
Zájemci o CSAT měli podat nabídky do půli července a nyní v průběhu října by měl být znám jejich vítěz. Vážným zájemcem je kanadsko-brazilská společnost Drayton Aerospace, která provozuje opravny dopravních letadel zejména v Brazílii, Spojených arabských emirátech, Singapuru a Asii. A z Prahy by si v případě získání podílu v CSAT ráda vytvořila svou základnu pro budoucí expanzi v Evropě.
Podle HN však je favoritem tendru zbrojařský magnát Michal Strnad a jeho skupina Czechoslovak Group. Pod tu spadají také mošnovské opravny letadel Job Air Technics a získáním CSAT by rozšířila své opravárenské možnosti. Třetím významným uchazečem pak mají být Smartwings, pro něž by investice do opravárenské společnosti rovněž dávala smysl.
Ani jeden z českých uchazečů podání závazné nabídky nepotvrdil, na rozdíl od Kanaďanů, kteří dokonce veřejně prohlásili, že chtějí zvýšit příjmy CSAT o 40 procent. Letecké opravny by bezesporu potřebovaly nový impuls, v posledních letech podnik hromadil značné ztráty a v plusu skončil jen za rok 2023.
Prodeje nemovitostí
Kromě státních podniků a státních akciovek pak stát vlastní několik desítek různých ubytovacích zařízení, jejichž prodejem by si také mohl „přivydělat“. Asi nejviditelnější je karlovarský hotel Thermal, který ale zatím prodávat neuvažuje.
Každopádně i u nemovitostí stát přehodnocuje vlastnictví a v režii Úřadu pro zastupování
státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se pokouší také redukovat počet nemovitostí.
„Cílem inventury je především zefektivnit nakládání s nepotřebným státním majetkem. Smyslem akce je samozřejmě i snížení výdajů státního rozpočtu na správu zbytného majetku a sekundárně zvýšení příjmů státního rozpočtu z prodeje vybraného nepotřebného státního majetku,“ citoval Stanjuru týdeník Ekonom.
Drobné oproti obřímu eráru
Každopádně jak už bylo řečeno, privatizace státního majetku je jednorázovou záležitostí, která může pomoci vylepšit státní kasu. Nicméně jak se shodují odborníci, manažersky na tom vždy budou soukromí vlastníci lépe než ti státní.
„Stát je notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny,“ prohlásil dříve hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V podobném duchu se nechal slyšet i bývalý šéf ČEZu Martin Roman v rozhovoru pro Blesk ohledně budoucnosti právě ČEZu, u něhož se uvažuje o restrukturalizaci a objevují se i nápady na částečnou privatizaci. „Obecně jsem zastáncem toho, že vše, co je soukromé, funguje lépe. Je strašně málo příkladů, které ukazují opak. Energetika je však specifický obor a vliv státu tam roli má. Myslím si ale, že by stát mohl klidně odprodat ještě víc svých akcií a nechat si jenom 51 procent (nyní má 70 procent – pozn. red.).“
A nutno podotknout, že stát se v posledních letech spíše činil při nakupování. Do rukou eráru tak přibyly plynovody firmy Net4Gas a také síť čerpacích stanic RobinOil, která rozšířila čerpací stanice státního Čepra. Zejména u Net4Gas se vláda při nákupu opřela o zajištění energetické bezpečnosti a snahy mít strategickou firmu ve svých rukou.
Uvidíme, jak se tedy státní majetek promění. Navíc již za rok jsou parlamentní volby a je dost možné, že pokud by došlo k výměně státní garnitury, tak se promění i přístup státu k tomuto majetku.