Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?

Německá ekonomika, která je podle nominálního HDP stále největší v Evropě a čtvrtá na světě, se dostala v posledních dvou letech do bezprecedentní situace. Hospodářství neroste, stále více firem bankrotuje. A celou situaci zhoršil i rozpad německé vládní koalice, která se nedokázala shodnout na další fiskální a hospodářské politice.

Ekonomický konzultant Andreas Rüter hovoří o bezprecedentní situaci, kterou za poslední tři dekády v Německu nezažil. Přitom významných událostí se odehrálo dost: bublina dot.com, teroristické útoky na New York 11. září 2001, globální finanční krize 2008, krize evropské měny, covid-19.

Čím si ale nyní prochází německý firemní sektor, je podle odborníka na restrukturalizaci firem ze společnosti AlixPartners zcela jiného řádu než v posledních dekádách.

Pilíře německé ekonomiky v ohrožení

Nejvíce jsou ohroženy dosavadní pilíře německé ekonomické síly: automobilový průmysl, chemický sektor a strojírenství. Z těchto sektorů registruje Rüter nejvíce požadavků firem na restrukturalizaci.

Ekonomové připomínají, že Německo prakticky od roku 2021 nezaznamenalo žádný smysluplný čtvrtletní růst reálného HDP.

GRAF: Vývoj HDP v Německu
Za posledních 5 let, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Průmyslová výroba bez stavebnictví dosáhla vrcholu v roce 2017, od té doby klesla o 16 procent. Klesají rovněž investice firem a výrazně se propadly zahraniční investice. Ekonomové stále nevidí světlo na konci tunelu, které by pro německou ekonomiku znamenalo obrat znepokojivého trendu.

Špatný stav ekonomiky dokládá, že kdysi mocné výrobní koncerny – Volkswagen, Thyssenkrupp, Continental – varují před propouštěním a omezováním výroby. Více než dvě stě let stará loděnice Meyer Werft jen o vlásek unikla bankrotu pouze díky vládní podpoře ve výši 400 milionů eur.

Nejhorší propad od konce války

Hlavní ekonom pro Německo z Deutsche Bank Robin Winkler dokonce tvrdí, že současný propad průmyslové výroby je nejhorší v poválečné historii Německa. Obavy z nenávratných škod pro tamní průmyslový motor vyjádřil už v září šéf Federace německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm: „Náš obchodní model je ve vážném ohrožení. Nikoliv někdy v budoucnu, ale tady a teď.“

Pesimisticky odhaduje, že pětina průmyslové výroby do roku 2030 v zemi zanikne, pokud nedojde k zásadním změnám v německé hospodářské a energetické politice. „Deindustrializace Německa je skutečné riziko,“ varoval Russwurm.

Podle BDI je zapotřebí veřejných i soukromých investic do modernizace průmyslu ve výši 1,4 bilionu eur (35,4 bilionu korun). Jedině tak může zůstat největší evropská ekonomika v globální soutěži konkurenceschopná.

Drahé energie a byrokracie

Němečtí manažeři si v posledních letech stěžují hlavně na vysoké ceny energií a příliš vysoké daňové zatížení. K tomu se přidávají vysoké náklady na pracovní sílu a nadměrná byrokracie. Osmdesátimilionová země se mohla v minulých dekádách chlubit moderní dopravní infrastrukturou, což už také neplatí. Německým firmám chybí i množství kvalifikovaných sil.

Ne každý ale propadá panice a chmurným vizím. Šéf německé centrální banky Joachim Nagel připomenul alespoň silný trh práce, kdy je počet nezaměstnaných nejnižší za posledních 10 let. A upozorňuje také na dobrou finanční situaci řady firem. „Německo jako obchodní místo je lepší než jeho současná pověst,“ míní Nagel.

Jiní ekonomové ale varují před tím, že se z Německa stane chronicky nemocný muž Evropy a ekonomika bude v příštích letech růst jen o desetinky procent. Dalším znepokojivým faktem je, že Německo strhává do ekonomické mizérie i ostatní země EU, včetně Česka. Dvě třetiny německého dovozu totiž pocházejí z ostatních unijních zemí a Německo tvoří 25 procent HDP celé sedmadvacítky.

Chemický průmysl bez ruského plynu

Německý chemický průmysl je zvláště těžce zasažen vysokými cenami energií, zejména zemního plynu, který se prodává zhruba za trojnásobek než před válkou na Ukrajině. Dodávky levného potrubního plynu z Ruska jsou minulostí.

I proto chemická výroba v Německu klesla o 18 procentních bodů oproti roku 2018.

Produkci většiny chemikálií převzala Čína. Země středu byla pro německé exportéry dlouhou dobu odbytištěm, nyní se z největší asijské ekonomiky stal hlavní konkurent. A neplatí to jen pro Německo, ale pro celou EU

Chybná sázka na elektromobilitu

Nejviditelnější to je v automobilovém sektoru. Sázka Bruselu na elektromobilitu a dekarbonizaci osobní dopravy způsobila, že evropské automobilky přestaly investovat do vývoje nových spalovacích motorů. „Musely“ se zaměřit se na produkci aut s dobíjecími kabely. Čínští výrobci ale dokážou srovnatelná auta vyrábět a prodávat o třetinu levněji.

Německé automobilky mají šanci udržet si své pozice spíše na evropském trhu, než na čínském, varují experti z automobilové branže. Berlín navíc nesouhlasí ani se zavedením dovozních cel na čínské elektromobily, protože to může dále německé výrobce poškodit.

Svaz německého autoprůmyslu (VDA) uvedl, že v roce 2016 se v zemi vyrobilo 5,7 milionu vozů, v roce 2023 to bylo pouze 4,1 milionu. A v sektoru zaniklo už 64 tisíc pracovních míst.

Komplikace pro subdodavatele

Německé značky nyní poškozuje mnohem nižší poptávka po drahých elektromobilech, než by si manažeři přáli. Přechod od spalovacích motorů k elektromotorům navíc znamená zásadní problémy pro subdodavatele v autobranži, počet dílů je v dobíjecích autech značně nižší.

„Tradiční silné stránky Německa ve výrobě převodovek a spalovacích motorů jsou nahrazovány jinými technologiemi,“ zdůraznil ředitel Holger Klein, druhého největšího dodavatele pro automobilový průmysl ZF Friedrichshafen.

Firma se letos připravuje na 40procentní propad provozního zisku. Do roku 2028 bude muset zrušit až 14 tisíc míst v Německu, tedy čtvrtinu domácí pracovní síly.

Slabá a zmatečná vláda Scholze

Svůj podíl na německém úpadku má také vláda Olafa Scholze, kterou kromě sociálních demokratů tvoří němečtí Zelení a ještě donedávna liberální FDP. Ty ale Scholz z vlády vyhodil kvůli neshodám o rozpočtovou a hospodářskou politiku. Bývalý ministr financí a předseda FDP Christian Lindner totiž požadoval zrušení všemožných dotací pro zelené technologie a naopak chtěl snížit daně německým firmám, aby se jim lépe dýchalo.

Výsledkem politických rozepří na vládní úrovni jsou předčasné volby, které se mají konat v únoru 2025. Favoritem je sice tradiční konzervativní koalice CDU/CSU, bude mít ale hodně práce, aby současný negativní trend v ekonomice i ve společnosti zvrátila.

Předseda CDU Friedrich Merz sice z ekonomické recese obviňuje Scholzovu vládu, příčiny současných strukturálních problémů německé ekonomiky lze hledat ve vládách dlouholeté kancléřky CDU Angely Merkelové. Nejčastěji se připomíná její až dogmatické trvání na ukončení výroby elektřiny z jádra, ke kterému došlo v dubnu 2023.

Merz nyní slibuje, že sníží firmám a podnikatelům daně, na polovinu mají klesnout poplatky za energie pro průmyslové odběratele, má se zásadně snížit byrokracie. Zůstává otázkou, zda pro tisíce německých firem už nebude pozdě.