Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Saúdové staví nový div světa, architektonický symbol nové éry
Libor Akrman 11. listopadu 2024Saúdská Arábie rozjíždí v Rijádu projekt New Murabba, který slibuje stát se jedním z největších stavebních počinů na světě. Jeho…
- Analýza
Konec pochybností. Kartel OPEC sníží těžbu ropy
Ropě se od začátku svého poklesu v polovině roku 2014 dostává takřka neustálá pozornost. Letošní rok je pro ropný byznys o to intenzivnější z důvodů jednání o omezení denního objemu těžby. Po osmi letech se ropný kartel OPEC dohodl na snížení těžby. Členové OPEC se na konci září v Alžírsku konečně domluvili na ukotvení denního objemu těžby ropy. […]
Ropě se od začátku svého poklesu v polovině roku 2014 dostává takřka neustálá pozornost. Letošní rok je pro ropný byznys o to intenzivnější z důvodů jednání o omezení denního objemu těžby. Po osmi letech se ropný kartel OPEC dohodl na snížení těžby.
Členové OPEC se na konci září v Alžírsku konečně domluvili na ukotvení denního objemu těžby ropy. Oficiální dohoda se všemi pravidly a výjimkami však měla být uzavřena na listopadovém zasedání. To dávalo ještě značný prostor pro pochyby, jestli to je skutečně myšleno vážně a OPEC se tímto krokem pouze nesnaží uměle zvýšit cenu ropy.
K překvapení větší části odborné veřejnosti byla poslední listopadový den na zasedání OPEC ve Vídni dohoda o snížení denního objemu těžby skutečně uzavřena. Dle dohody by měl OPEC těžit denně okolo 32,5 – 33 milionů barelů. Aktuální objem těžby zemí OPEC se blížil 34 milionům barelů denně.
Celkový denní objem těžby zemí kartelu by se tak měl snížit o přibližně 1,2 milionů barelů, což je o poznání vyšší objem než původních 750 tisíc barelů, na kterém se země dohodly na konci září v Alžíru.
Dohoda členů OPEC má platnost od ledna 2017
Cílený denní objem těžby však oproti dohodě z Alžíru zůstává stejný na 32,5 milionech barelů denně. Vysvětlení je proto jednoduché. Objem těžby od září opět výrazně vzrostl, za což „mohou“ především Írán, Irák a Libye.
Výjimka pro Írán
Írán byl jediný stát, kterému se podařilo vyjednat si výjimku. Ten po ukončení ekonomických sankcí ze strany USA a EU svou těžbu nadále navyšuje a má od kartelu povoleno ji navýšit až na 3,9 miliónů barelů denně.
To je přibližně úroveň, na které byl íránský ropný průmysl v letech 2011 a 2012 před uvalením sankcí, kdy jeho denní těžba byla mírně pod čtyřmi miliony barelů.
Dohoda členů OPEC má platnost od ledna 2017 a důležité bude, o kolik jednotlivé státy budou muset snížit svou produkci. Dá se však obecně říci, že většina zemí se snažila před ukotvením těžby co nejvíce navýšit svůj objem produkce.
Saúdský kompromis
Je však jasné, že největší ústupek musela udělat Saúdská Arábie, jejíž většinou nekompromisní přístup utrpěl. Saúdové nakonec museli ustoupit svému rivalovi Íránu, se kterým byli v neshodě ohledně objemu těžby téměř po celý rok.
Kromě vzájemných rozepří mezi Saúdskou Arábii a Íránem byla před vídeňským zasedáním celá řada dalších náznaků, že by dohoda nemusela být uzavřena. Velký otazník totiž vzbuzovaly země stojící mimo OPEC.
Vladimír Putin se vyjádřil, že je Rusko připraveno se k dohodě připojit a snažil se k tomu nabádat také další ostatní země mimo ropný kartel. Jenže samo Rusko v aktualizacích návrhu rozpočtu na další roky počítá s navyšováním těžby, která je již nyní na historických postsovětských maximech. Rusko těžilo v listopadu 11,21 milionů barelů denně.
I norský ministr ropného a energetického průmyslu připustil, že součástí norské strategie není snižování těžby. Naopak v létě vláda udělila koncese na nové průzkumné vrty za polárním kruhem, díky kterým čelí značné kritice a žalobám.
Výjimky se množí
A po vzoru Íránu se také začaly množit žádosti o výjimky. V případě Nigérie a Libye byly důvodem násilnosti a narušení ropné infrastruktury. U těchto zemí se proto očekává nárůst dodávek na mezinárodní trhy.
Výjimky se dožadoval také Irák, který ji zdůvodnil tím, že je země nepřetržitě od 80. let ve válce a bez této skutečnosti by jeho produkce dosahovala téměř dvojnásobku.
Dá se tedy tvrdit, že díky pádu cen ropy po amerických prezidentských volbách (8. listopadu), musely země spolknout svou hrdost a ustoupit i za cenu snížení svého tržního podílu.
V opačném případě by se ceny mohly nebezpečně přiblížit psychologické hranici 40 dolarů za barel, což by znamenalo prohloubení vážnějších či méně vážných ekonomických problémů pro jednotlivé země.
Vývoj ceny ropy Brent (v USD)
Na celkovém objemu těžby se země OPEC podílejí přibližně jednou třetinou. V pondělí 9. prosince by se mělo uskutečnit jednání s nečlenskými zeměmi. Ty údajně souhlasily se snížením produkce o 600 tisíc barelů denně.
Podle vyjádření ruského ministra energetiky Alexandera Novaka je Rusko – největší světový producent ropy – připraveno postupně snížit těžbu o 300 tisíc barelů denně.
Břidlice vyčkávají na růst cen
Pád cen ropy se projevil i těžby tzv. břidlicové ropy, především z amerických ložisek. Objem produkce z nákladnějších břidlicových ložisek poklesl meziročně o více než 600 tisíc barelů denně a nadále klesá. To je znát i na poklesu denního objemu produkce v USA, která je na úrovni zhruba 9,5 milionu barelů denně.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila odhady produkce ropy za letošní rok v USA. Ta se pohybuje na nejnižší úrovni od září 2014 a meziročně by měla klesnout o 8,5 %.
Instituce také odhaduje, že celková produkce ropy zemí mimo OPEC bude letos nejnižší od roku 1992. Producenti břidlicových ložisek tvrdili, že atraktivní pro ně začíná být cena od 60 dolarů za barel.
Producenti břidlicových ložisek tvrdili, že atraktivní pro ně začíná být cena od 60 dolarů za barel.
Objevili se však také i hlasy, které upozorňovaly, že produkce se začne vracet na stejnou úroveň při ceně nad 40 dolary. To se však ukázalo jako pouhé „výkřiky do tmy“. Je však zřejmě pouze otázka času, kdy začne objem těžby v USA opět narůstat. Cena nad 50 dolarů by už mohla být pro některé producenty mírně atraktivní.
Pokud se díky dohodě z Vídně ukáže, že opatření skutečně fungují a trh se narovnává, tak by se mohli vrátit zpět producenti břidlicových nalezišť, což by mohlo opět výrazněji navýšit nabídku nad poptávku a cenu opět srazit. U těchto producentů však budou hrát hlavní roli náklady na těžbu, které jsou rozdílné.
Výpadky oslabily nabídku
V první polovině letošního roku také došlo k mírnému poklesu nabídky i z dalších důvodů. Nižší úroveň zavinily výpadky produkce v Nigérii, která je po Angole druhým největším producentem ropy v Africe.
Radikální uskupení Niger Delta Avengers tam útočilo na ropnou infrastrukturu. Radikálové postupně vyhazovali do vzduchu těžařská zařízení. Jejich tvrzení, že mohou zcela odříznout Nigérii od těžby se však nepotvrdilo.
Výraznější výpadky v produkci hlásila také Kanada.
Země těžící ropu se budou muset smířit s faktem, že ceny ropy zpět na úroveň okolo 100 dolarů jen tak nezamíří.
Fixlování s daty o těžbě?
Země těžící ropu se s největší pravděpodobností budou muset smířit s faktem, že ceny ropy zpět na úroveň okolo 100 dolarů jen tak nezamíří.
Dalším aspektem hrajícím proti ceně ropy, jsou rostoucí pochyby ohledně statistických dat, která sestavuje sekretariát OPEC ve Vídni.
Írán nepřímo obvinil vedení OPECu, že jsou tato data zkreslená. Dle Iranian Oil Company je denní objem těžby této země 3,8 milionů barelů denně. Avšak podle oficiálních dat OPEC je tato hodnota o více než čtvrt milionů barelů denně nižší.
Pochyby nad daty připustila také Venezuela a Irák. Nezanedbatelné odchylky se dokonce nacházejí i přímo v oficiálních datech OPEC. Otázkou je, jestli dohoda řeší pouze těžbu ropy, nebo se zabývá také problematikou obchodu s ropou.
Řada zemí těžící ropu během letošního roku kromě zvýšení objemů těžby také navyšovala své již vytěžené zásoby, takže je možné na trhy dodávat stejné množství ropy i přes snížený objem těžby.
Otazníkem pro budoucí vývoj ropného trhu bude nový americký prezident Donald Trump
Dalším otazníkem pro budoucí vývoj ropného trhu bude také nový americký prezident Donald Trump. V rámci svého předvolebního programu sliboval zákaz dovozu ropy do Spojených států. Před tímto krokem varovala Saúdská Arábie s tím, že by mohlo dojí k výraznému ohrožení zahraničního obchodu obou zemí.
Nicméně střednědobý výhled agentury IEA předvídá, že k vyrovnání nabídky a poptávky u ropy by mělo dojít během roku 2017. Dokument zároveň varuje, že vznikají rizika pro případ následného vysokého růstu poptávky z důvodů snižování investic.