Rozvolnění německých rozpočtových pravidel může být pro největší evropskou ekonomiku výrazným růstovým impulsem.
Pokud projdou navrhované změny parlamentem (rozvolnění dluhové brzdy umožňující “neomezené” financování obrany, speciální fond pro infrastrukturní investice v objemu 500 miliard eur, volnější rozpočtová pravidla pro spolkové země), může to přinést pozitivní růstový impuls i pro Česko. Jak velký?
Jak dlouho potrvá stagnace?
Je velmi složité říci, jak rychle ve skutečnosti budou narůstat německé obranné a infrastrukturní investice. V roce 2025 se pravděpodobně nic zásadního nestane, a proto naše sázka na pokračující stagnaci německé ekonomiky (+0,1%) zatím dál platí.
Pak se ovšem může stát, že nová německá koalice s nově dostupnými zdroji v ruce může chtít utrácet co “nejvíce” prakticky okamžitě. V takovém případě je možné, že výdaje na obranu již v roce 2026 dosáhnou tří procent HDP (odhad pro rok 2025 je 1,8 % HDP).
A rychle mohou teoreticky následovat i infrastrukturní výdaje. Pokud by se měly rozložit do 10 let, znamenalo by to dohromady s vyššími výdaji spolkových zemí dodatečných +1,5 procenta HDP ročně.
Celkový roční fiskální impuls od roku 2026 by tak mohl dosáhnout tří až tří a půl procenta HDP.
Otázka velikosti multiplikátoru
Je otázkou, jak by se to vše odrazilo v německé a potažmo v české ekonomice. Potíže jsou zejména s výdaji na zbrojení, kde Německo do této chvíle skoro 80 procent svých výdajů směřovalo na dovoz.
Fiskální multiplikátory se proto zpravidla odhadují maximálně na úrovni 0,5. Naopak pozitivně (lehce přes 1) se odhadují multiplikátory u infrastrukturních výdajů. Sektory jako stavebnictví zaměstnávají ve velkém německé zaměstnance a nejsou tak závislé na dovozu.
Pokud bychom předpokládali souhrnný multiplikátor dodatečných výdajů kompromisně okolo 0,75, mohou dodatečné výdaje německou ekonomiku v souhrnu povzbudit o 2,3-2,5 procenta HDP. S tím, že většinu pozitivního efektu by Německo pocítilo v roce 2026 a 2027.
Čeští zbrojaři spíš k Němcům nezamíří
Přímý pozitivní dopad tohoto fiskálního impulsu na českou ekonomiku bude podle nás spíše mírný. Podle našich odhadů by mohl dosáhnout hodnoty do 0,5 procenta HDP.
Je to dáno tím, že obranné výdaje Německa budou jen z menší části uspokojeny z českých dovozů. A infrastrukturní investice půjdou do značné míry za německou ekonomikou samotnou.
Skvělou zprávou by však pro Česko bylo, pokud by dodatečné výdaje restartovaly růst německé produktivity a zvýšily německý “potenciál”. Pak by z toho těžila celá škála českých oborů zajišťujících německou poptávku (automotive, strojírenství, a další). A to dalece za horizontem let 2026 a 2027…