Rok od bankrotu OKD. Účet za něj přesáhne půl miliardy korun

Za insolvenčního správce a posudky 60 milionů korun, dalších více než 350 milionů za odstupné v souvislosti s uzavřením Dolu Paskov. To jsou jen některé výdaje spojené s insolvenčním řízením hlubinné těžební společnosti OKD, které trvá již déle než rok.

Po ukončení likvidace se očekávají další náklady přesahující sto milionů korun.

Server Hlídací pes.org na základě Zprávy o reorganizačním plánu OKD vyčíslil výdaje spojené s vedením samotného bankrotu. A podotýká, že kromě zmíněných částek od loňského jara vznikly zadlužené firmě vlastní ztráty, které jen loni dosáhly téměř sedmi miliard korun.

Výdaje ještě porostou

Odměny a náhrady nákladů insolvenčního správce Lee Loudy byly vyčísleny k 30. červnu 2017 na 56,8 milionu korun. Částka zahrnuje také náklady na právní a poradenské služby.

Další necelé dva miliony pak byly vydány za znalecké posudky oceňující majetkovou podstatu OKD.

Tento čtvrtek, 24. srpna, by měl věřitelský výbor schvalovat novou podobu reorganizačního plánu. Ani tím ale výdaje spojené s úpadkem nekončí.

Jak vyplývá z dokumentu OKD, po dobu jednoho roku od rozhodnutí o reorganizaci se předpokládají náklady za činnost insolvenčního správce do výše 4,9 milionu. Případné odměny v dalších letech se budou odvíjet od obratu firmy.

Dalších necelých 1,5 milionu korun by mělo připadnout věřitelskému výboru, který má čtyři členy a je veden Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Současně byly schváleny budoucí náklady na ekonomické poradce výboru, který by měl inkasovat maximálně 300 tisíc korun za měsíc. S dalšími výdaji ve výši 111 milionů korun společnost počítá v souvislosti s vedením soudních sporů.

VÍCE K TÉMATU KRACHU OKD:

Konec fárání v Paskově. Předznamenává osud dolu i budoucnost OKD?

Viktor „čistič“ aneb kdo je firma Prisko zachraňující OKD

Přehledně a jasně: Důl Paskov v číslech

Premiér k soudu

Případ jediného producenta černého uhlí v Česku, který se ocitl v miliardových ztrátách a nakonec skončil v úpadku, je spojen také s řadou žalob.

Insolvenční správce Lee Louda neuznal většinu pohledávek a naopak podal dvanáct odpůrčích žalob, mezi nimi i na společnosti dříve ovládané Zdeňkem Bakalou – NWR a CERCL Mining B. V.

Současný menšinový vlastník OKD Arca Capital slovenského finančníka Pavola Krúpy podal na tehdejší manažery v souvislosti s vyplácením dividend z let  2006–2012 (ve výši přes 65 miliard korun v době, kdy se společnost už řítila do krize) žádost o obstavení majetku tehdejšího vlastníka Zdeňka Bakaly.

Spory se točí i kolem transakcí s téměř 44 tisíci bytů OKD, které Bakala tehdy získal společně s důlním závodem.

Letos na jaře se v médiích objevily informace, že se policie v souvislosti s krachem OKD chystá sdělit nová obvinění.

Jednu větev případu – o způsobu ocenění akcií OKD, které v roce 2004 stát prodal, již začal soud rozplétat. Na počátku září by měl coby svědek vystoupit před soudem také premiér Bohuslav Sobotka, jenž v době rozhodování o prodeji zastával funkci ministra financí.

Nižší nabídka vítězí

Insolvenční návrh na sebe podala sama OKD v loňském roce, kdy uvedla, že má dluhy přes 17 miliard korun. K soudu se přihlásilo přes 550 věřitelů s pohledávkami za více než 20 miliard korun, insolvenční správce ovšem většinu z nich neuznal.

OKD také v průběhu insolvenčního procesu dostala tři nabídky na odkup akcií. První s cenou 50 milionů korun odmítla firma s tím, že zájemce nesplnil formální náležitosti. Zároveň ale doly odmítly také nabídku násobně vyšší – za 540 milionů korun americké společnosti Alcentra Limited – a daly přednost třetí nabídce, státní společnosti Prisko s cenou 80 milionů korun.

OKD odmítnutí nejvyšší nabídky zdůvodnila kromě formálních nedostatků také například tím, že Alcentra Limited nedoložila, kdo je jejím koncovým vlastníkem, a také kvůli údajným vazbám jejích poradců na firmy bývalého vlastníka dolů Zdeňka Bakalu.

To ovšem zástupci Alcentry odmítají a zvažují, že v případu podají mezinárodní arbitráž.

Uvidíme tedy, jak vysoký účet za bankrot OKD nakonec bude.

Článek, jehož autorkou je Eliška Hradilková Bártová, původně vyšel na webu HlídacíPes.org.