V polovině září není lehké nabídnout zásadní novinky ze zákulisí evropských institucí, neboť srpen je tradičně měsícem, kdy tyto se nacházejí v hlubokém prázdninovém spánku. V průběhu letošního odpočívání však mohli aktéři být rušeni ze spánku, protože letos zmíněné instituce neuléhaly zrovna s klidnou hlavou.
Odjezd na prázdniny byl doprovázen mnohačetnými půtkami a horkými hlavami, které rozhodně nepředstavovaly dobrý předpoklad pro klidný spánek.
Vše se odvíjí od průběhu jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier přesvědčil členské státy, že strategií EU bude pečlivě dodržovat následující posloupnost – nejprve dohoda o rozchodu, teprve poté dohoda o podobě budoucích vztahů.
Jinak řečeno, nebude-li v plném rozsahu vypořádán a ukončen nynější vztah, je předčasné se zabývat tím, jakou podobu bude mít vztah budoucí. Všech 27 států s tímto postojem vyjádřilo okamžitý a jednoznačný souhlas.
Jaké scénáře dostane brexit?
Tím zřejmě Barnier stanovil podmínku, s níž se Britové ne vždy ztotožňují.
Jednou ze snah britského postupu bylo vnášet charakter budoucí podoby vztahů do dohody o vypořádání, či si dokonce vytvářet sérii bilaterálních úmluv s jednotlivými členy EU, což se nyní zdá být nepravděpodobná a nerealizova(tel)ná cesta.
Britové by již nyní rádi hovořili o měkkém a tvrdém brexitu (což koneckonců byl jeden z nosných prvků nedávných předčasných voleb v zemi), avšak EU27 jde nyní hlavně o to, jak dovést hladce a řádně vztah stávající do cíle. Pak dojděme ke startovací čáře a řekněme si, jaký sport budeme dále provozovat.
VÍCE K TÉMATU BREXITU:
Žádné věštění z křišťálové koule, ale pět možných scénářů pro brexit
EU a brexit: nejdřív definitivní rozchod, pak mantinely nového vztahu
Brexit means Brexit. Největší evropský rozvod odstartoval
Bezmocný Londýn. Ekonomická síla britské metropole brexitem utrpí
Evropsko-britské nalévání (čistého) vína
Anebo jinak – bez jasného vyřešení minulosti a současnosti není smysluplné a udržitelné budoucnosti. Při tomto nalévání čistého vína je však vždy dodáno a připomenuto, kdo to vlastně celé vše spískal.
A když po onom probuzení v závěru srpna došlo k uskutečnění třetího kola jednání, Michel Barnier prohlásil, že cítí obavy.
„Čas běží rychle a s každým dnem se přibližuje datum britského odchodu, tedy 29. března 2019 o půlnoci,“ uvedl s trochou momentální beznaděje.
Fundamentální otázka s ohledem na tento den zní: Opustí během něj Británie Evropskou unii řádným způsobem, tedy na základě dosažení všeobecně vyhovující a akceptované dohody, nebo tak učiní bez dohody?
Druhá z možností může zásadně ovlivnit i podobu vztahů budoucích, a to nejen mezi EU27 a Británií, ale též uvnitř „sedmadvacítky“ samé.
Redefinice evropských vztahů nezbytná?
Za předpokladu nedohody a jakéhosi divokého způsobu britského opuštění unie se otevírá také velký prostor pro redefinici vztahů v rámci EU27.
Například s ohledem na možnou eskalaci výjimek, dodatečných jednostranných úprav ve prospěch jednotlivých členských států, případně otevírání prostoru pro alternativní scénáře integrace, jež však ve skutečnosti především znamenají projevy dezintegrace.
Jsme-li u scénářů, úplně klidné spaní nemohly navodit ani varianty zvažované v rámci pěti diskuzních dokumentů o budoucnosti EU, jež navázaly na text Bílé knihy zaměřené na totéž.
Zvláště pak některé z alternativ uvedené v posledním z nich, zaměřeném na rozpočet EU, kde jsou různé možnosti budoucího vývoje integrace EU natvrdo ilustrovány optikou reálných finančních toků, předjímají výskyt zásadních změn a neméně takových následků.
A když k tomu přidáme boje o to, jak má vypadat jednotný trh, rámované termíny jako sociální dumping, stejná odměna za stejnou práci na stejném místě nebo minimální rovný příjem a hledání zdroje, který jej bude financovat, nelze se divit, že důvodů pro klid zkrátka nebylo.
Aby toho nebylo málo, přičtěme k tomu odlišnost přístupů k řešení problému migrace či čerstvě předprázdninovou kauzu polskou, která do pohody evropských institucí přinesla mnoho dodatečných negativních emocí.
Kudy se vydá EU?
V dané chvíli se tak letní pauza na oddech ukázala být tím nejlepším, co mohl osud institucím EU nachystat, byť klidně spát by za takových okolností mohl snad jen plnohodnotný cynik.
Uvidíme, v jakém stavu se tedy instituce EU probudí. Pro zvládnutí toho, co je na podzim čeká, by potřebovaly oplývat chladnou hlavou, břitkým úsudkem, chytrou myšlenkou a vzájemnou snášenlivostí.
Čas ukáže, zda tyto vlastnosti nejsou pouhou mojí naivní představou. Je téměř jisté, že jejich plnohodnotné naplnění je fikce.
Hlavně chladnou hlavu!
Nicméně věcná témata, jež se zásadním způsobem dotknou podoby jednotného trhu, koordinace hospodářské politiky, vytvoření platformy nové fiskální politiky, řada sektorových agend včetně energetické či digitální a k nim série nových témat, bezesporu vyžadují řešení činěné s chladnou hlavou, břitkým úsudkem, chytrou myšlenkou a vzájemnou snášenlivostí.
Čím více ingrediencí z tohoto košíku, tím větší pravděpodobnost lepšího řešení.
Článek, jehož autorem je analytik ČS Petr Zahradník, původně vyšel na Investičním webu.