Mohlo by vás také zajímat
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
České zdravotnictví není připraveno na další krize ani na stárnutí populace, ukazuje analýza
Pavlína Zítková 13. září 2024Český zdravotnický systém je na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a…
Byznys s krevními testy roste i poté, co odezněla potřeba covidových testů
Libor Akrman 10. října 2023Globálně se na trhu s krevními testy protočí 60 miliard dolarů, odhady do budoucna navíc věští další prudký růst. Své…
- KOMENTÁŘ
Preventivní prohlídka za 500, operace za desítky tisíc. Kolik stojí péče o pacienta ročně?
Všechny zdravotní pojišťovny pro letošní rok počítají s tím, že za léčení svých klientů zaplatí více než vloni. Jak si tedy vedly jednotlivé pojišťovny v uplynulém roce? A jak je na tom české zdravotnictví ve srovnání se světem?
Asi málokdo si při návštěvě lékaře uvědomí, že každé vyšetření, lékařský zákrok, ale i odběr krve něco stojí. Navíc to nejsou mnohdy úplně malé částky.
Zdravotní pojišťovny uhradí za zdravotní služby svých pojištěnců ročně okolo 244 miliard korun. Celková částka, která proteče zdravotním pojištěním, je ještě o něco vyšší – 276,6 miliardy korun, jak nedávno uvedla Platforma zdravotních pojištěnců v rámci prezentace svého Indexu zdraví zdravotních pojišťoven.
Průměrný pojištěnec pojišťovnu vyjde na 23 340 Kč ročně. Někteří pacienti ovšem stojí pojišťovnu i několik milionů korun ročně.
Nicméně „obyčejná“ péče vyjde řádově výrazně levněji. Preventivní prohlídka dospělého člověka u praktického lékaře vyjde zdravotní pojišťovnu na přibližně 500 korun.
Naopak operace kýly vyjde pojišťovnu zhruba na 17 tisíc a za porod císařským řezem by člověk musel z vlastní kapsy uhradit zhruba 25 tisíc korun.
Nejvyšší čas na změnu?
V České republice má každý občan na výběr ze sedmi zdravotních pojišťoven. A mimochodem, pokud jste nespokojeni s tou svojí, máte nejvyšší čas na změnu, která je možná dvakrát za rok. Nyní můžete pojišťovnu změnit nejpozději do 30. září.
GRAF: Pořadí pojišťoven dle počtu pojištěnců
Zdroj: pojišťovny
Jak už bylo uvedeno výše, výdaje zdravotních pojišťoven za rok se blíží 300 miliardám korun.
Největší pojišťovna, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), vydala na zdravotní péči v roce 2016 celkem 151 miliard korun, v roce 2015 to bylo o zhruba dvě miliardy korun méně.
GRAF: Výdaje zdravotních pojišťoven
Jde o údaje za rok 2015, v mld. Kč.
Pozn.: Za rok 2016 nebyly ještě všechny údaje o výdajích jednotlivých pojišťoven známy, proto jsme použili data za rok 2015.
Zdroj: pojišťovny
V roce 2016 měla tato pojišťovna nejvíce pojištěnců, celkem 5 920 196. Průměrně tak VZP na pacienta vydala 25 509 Kč.
Druhá největší pojišťovna dle počtu pojištěnců, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, vydala v roce 2015 na zdravotní péči 27 miliard korun.
Při průměrném počtu 1,2 milionu pojištěnců činil průměrný výdaj na pacienta 21 670 Kč.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vydala na zdravotnictví okolo 25 miliard korun, což při 1,2 milionu pojištěnců činí průměrný výdaj okolo 21 045 Kč na pacienta.
GRAF: Průměrný výdaj na pojištěnce
Jde o průměrný výdaj podle jednotlivých pojišťoven za rok 2015, v tis. Kč.
Zdroj: pojišťovny
Zajímavý údaj je ten, kolik „zaplatí“ za jednotlivé pojištěnce stát. Jde o důchodce, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, děti do 26 let a některé další speciální případy.
Z dat sedmi pojišťoven vyplývá, že dohromady stát hradí pojistné za necelých šest milionů lidí.
Jen v rámci VZP je zhruba 3,5 milionu pojištěnců z celkového počtu 5,9 milionu, za které platí pojistné stát. To je více než 58 procent z celkového počtu pojištěnců.
GRAF: Vývoj zdravotních výdajů a výdajů zdravotních pojišťoven v ČR
Jde o výdaje za zdravotní péči v letech 2010 až 2014, v mld. Kč.
Zdroj: ČSÚ, Zdravotnické účty ČR
Za EU zaostáváme
Přestože Česko patří mezi země s nejvyšším podílem financí na zdravotnictví z veřejných zdrojů, podíl výdajů na HDP nedosahuje průměru EU.
Veřejné zdravotní pojištění a pojištění od státu u nás tvoří více než čtyři pětiny výdajů na péči, podobně jako v Dánsku, Švédsku, Norsku či Německu. Soukromé výdaje nad veřejnými převládají pouze na Kypru.
Podíl českých domácností na financování péče je podobný jako podíl německých či nizozemských domácností. Nejmenší spoluúčast mají Francouzi, a to sedm procent. Naopak nejvíce připlatí domácnosti v Bulharsku, které financují zdravotnictví ze 46 procent, v Lotyšsku pak z 39 procent a v Řecku z 35 procent.
GRAF: Vývoj výdajů na zdravotní péči vůči HDP ve vybraných státech
Jde o podíl výdajů na zdravotní péči vůči HDP od roku 2000 do roku 2016, v procentech k HDP.
Zdroj: Eurostat
Podíl výdajů na zdravotní péči vůči HDP v České republice nedosahuje průměru Evropské unie na úrovni 9,9 procenta. Mírně pouze převyšujeme partnery ze zemí Visegrádu – Polsko, Slovensko a Maďarsko.
Vyspělé státy západní Evropy jako Německo, Francie nebo Švédsko vydávají na zdravotní péči okolo 11 procent, naproti tomu pobaltské země okolo pěti procent.
Na zdravotní péči stále přidáváme
Navzdory tomu, že podíl výdajů na HDP klesá, celková suma se zvyšuje. V roce 2010 se na zdravotní péči vydalo okolo 340 miliard, v roce 2015 to bylo již 355 miliard korun.
Největší suma putovala v Česku v roce 2015 do ambulantní péče, a to 82,5 miliardy korun. Následovala péče lůžková s 51,3 miliardy.
Na dlouhodobou zdravotní péči pak připadlo 42,4 miliardy Kč, na rehabilitace 14,4 miliardy, na prevenci devět miliard. Na dlouhodobou sociální péči se využilo 18,6 miliardy korun.
Nejvíc „spolknou“ srdcaři a onkologičtí pacienti
Zdravotní pojišťovny v ČR vyplatily nejvíc peněz na léčbu nemocí srdce a cév. V roce 2015 to bylo 21,7 miliardy korun. Na léčení nádorů pojišťovny daly 23,7 miliardy korun. Svalové a kosterní choroby si pak vyžádaly 16,4 miliardy Kč.
V roce 2015 pojišťovny na léčbu nemocí srdce a cév u muže vydaly v průměru 2 972 korun, u ženy 2 224 korun. Léčení potíží pohybového ústrojí vyšlo za jednu ženu na 1 919 korun a u muže na 1 224 korun.
Největší nárůst výdajů byl u pacientů nad 70 let. Mezi lety 2010 až 2015 se zvedl o 21 procent. Důvodem je demografie – podobně jako je tomu v dalších státech v Evropě, i česká populace stárne.
Domácnosti utratily nejvíc za volně prodejné léky a léčiva, a to 27 procent z vydaných 45 miliard. Celkem 21 procent pak putovalo do léků na předpis, 20 procent do stomatologické péče a 11 procent do péče ambulantní. Za terapeutické pomůcky domácnosti vydaly 12 procent sumy, za rehabilitace sedm procent a za lůžkovou péči dvě procenta.
Nejzdravější? Ještě ne
A jak souvisí výdaje na zdravotnictví s celkovým zdravím obyvatelstva? Dle statistik patří k nezdravějším na světě lidé na Islandu, v Singapuru a ve Švédsku.
Letos v dubnu pak studie Global Health Index, kterou vypracovala společnost Bloomberg na základě dat WHO, OSN a Světové banky, ukázala, že nejzdravější zemí je Itálie. Navzdory stagnující ekonomice či vysoké míře nezaměstnanosti.
V tomto žebříčku za Itálií skončily Island, Švýcarsko, Singapur a Austrálie.
Česká republika se v žebříčku umístila na 30. místě, když je dokonce o čtyři místa před USA a o devět před Polskem.
Každopádně české zdravotnictví je na dobré úrovni. Tak doufejme, že nám i přes stárnutí populace vydrží.