Záhadné sebevraždy švýcarských manažerů. Je tlak na ně příliš vysoký?

Dobrovolný odchod manažera pojišťovny Zurich Insurance Group Pierra Wauthiera je i po několika letech zahalen tajemstvím. O to více, že letos v květnu si na život sáhl i další exmanažer této firmy Martin Senn.

Život manažerů rozhodně není jednoduchý a stává se, že někdy skončí i fatálně. Jak v listopadu poukázala německá televize ARD v dokumentu o smutném konci finančního šéfa pojišťovny Zurich Insurance Group.

A i když se Pierre Wauthier ve svém domě oběsil již v srpnu 2013, stále k sobě tento případ láká pozornost německých médií. Navíc i proto, že letos v květnu vlastní rukou skončil se životem další bývalý člen vedení Zurich-Gruppe Martin Senn. Ale pojďme postupně.

Když před třemi lety spáchal sebevraždu Pierre Wauthier, nechal po  sobě dva dopisy na rozloučenou. Jeden z nich začínal slovy: „Josef Ackermann je nejhorší šéf firmy, jakého jsem kdy potkal.“

Pokud vám toto jméno zní povědomě, pak není divu. Ackermann byl šéfem velké německé banky Deutsche Bank v letech 2002 až 2012. Nyní je předsedou dozorčí rady Bank of Cyprus.

V době sebevraždy Wauthiera ale vedl právě švýcarskou pojišťovnu. Po třech dnech od sebevraždy odstoupil z funkce, i když současně popřel jakoukoliv spojitost s touto tragickou událostí.

Důkazy nejsou

Pozdější vyšetřování švýcarských úřadů pro dohled nad finančním trhem nenalezlo žádný důkaz, že by Ackermann mohl stát za sebevraždou vášnivého běžce a triatlonisty.

I přesto, že finanční ředitel obvinil svého nadřízeného z „nesnesitelného tlaku“ na svou osobu.

Vdova Fabienne Wauthierová dodnes věří, že švýcarský bankéř způsobil rodinnou tragédii. Míní, že vyšetřování nebylo nestranné.

“Nemůžeme akceptovat závěry vyšetřování, že neexistuje žádná spoluodpovědnost za Pierrovu sebevraždu,“ prohlásila dokonce na setkání akcionářů pojišťovny v dubnu 2014.

Citát:  akceptovat závěry vyšetřování, že neexistuje žádná spoluodpovědnost za sebevraždu

Dokument ARD

Dopisy na rozloučenou zoufalého manažera se sice dostaly do médií, ale ta z nich otiskla pouze výňatky. Příběh manažerské tragédie si však i nadále žije svým životem, naposledy právě v dokumentu německé televize ARD, který odvysílala v listopadu.

„Byl pro mne vždy oporou, vždy jsem chtěl být jako on,“ vzpomíná na svého otce syn Alexander. Dcera Laura pak v dokumentu připouští, že také část viny na tragickém skonu nesl i sám otec, který tlak funkce neustál. „Byl na něj vyvíjen enormní tlak. Jeho spoluodpovědnost je právě v tom smyslu, že si to nechal líbit.“

Ackermann měl pojišťovnu řídit jako normální banku, což bylo špatně, stěžovala si také rodina manažera.

Sám exšéf Deutsche Bank odmítl v dokumentu ARD vystoupit. Nicméně své odstoupení bezprostředně po sebevraždě odůvodnil tím, že chtěl zabránit poškození dobrého jména instituce.

Bezohledné jednání

V dopisech také Wauthier obvinil Ackermanna z toho, že se ke svým podřízeným manažerům choval bezohledně a nekorektně. Podle Wauthiera bývalý šéf Deutsche Bank tvrdil o svých kolezích, že tak špatný management ve své kariéře ještě neviděl. Takové jednání bylo podle Wauthiera kontraproduktivní a navíc šlo i proti zájmům akcionářů.

Přesto i další bývalý manažer pojišťovny Mhayse Samalya o Ackermannovi prohlásil, že své kolegy zastrašoval. Na poradách podle něj mluvil pouze on, aniž by dal prostor druhé straně a zároveň ji dával velmi agresivní otázky.

Sám Ackermann ale takové jednání odmítl. Písemně se vyjádřil v tom smyslu, že jeho vztah s Wauthierem byl kolegiální a profesionální.

Neprůhledné praktiky

Nepřiměřený tlak na manažery finančních institucí se zdá běžný. Proč tedy Wauthier z pojišťovny neodešel, ptá se německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Bylo mu 53 let a měl výbornou pověst, místo by u konkurence určitě získal.

Podle svých kolegů byl považován za tichého perfekcionalistu. „Možná chtěl ukázat, že nezůstane bez následků to, když se s lidmi jedná špatně,“ myslí si Samalya.

Manželka manažera míní, že nemohl jen tak opustit svět, podle ní musel vědět o některých neprůhledných praktikách firmy, a Ackermann by ho nenechal odejít. Proto zvolil sebevraždu.

Jeho syn ale tento způsob „řešení“ problémů neschvaluje. „Ničemu to nepomohlo. Je to jen horší pro všechny, kteří po něm zůstali.“

Opětovnému zájmu médií o případ Wauthiera pak přidala další sebevražda exmanažera Zurich-Gruppe Martina Senna. Ten spáchal sebevraždu na konci letošního května – šest měsíců poté, co odstoupil z funkce generálního ředitele pojišťovny.

Příliš mnoho sebevražd

Server Business Insider (BI) poukázal v této souvislosti na fakt, jak ve Švýcarsku řeší top manažeři finančních institucí velký pracovní stres a že počet sebevražd je nezvykle vysoký. Senn se zastřelil na chatě v Alpách.

„Jediná věc, kterou můžete udělat, je to, že budete více dávat pozor na chování svých manažerů,“ komentoval souhru sebevražd v pojišťovně Martin Naville, výkonný ředitel švýcarsko-americké obchodní komory.

Server BI doplnil, že manažerů, kteří si sáhli na život, je více. „Sebevraždy švýcarských manažerů jsou v kontrastu s obrázkem Švýcarska jako bohaté a stabilní země,“ napsal BI.

Přitom je podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) počet sebevražd v „zemi bank“ pod světovým průměrem.

„Každý případ je jiný. Lidé jsou velmi komplikované bytosti,“ dodal Martin Naville.