Před pár týdny začala fungovat největší plovoucí solární elektrárna na světě. Stojí v čínské prefektuře Chuaj-an, na východě země, kde je podle odhadu z roku 2008 skoro pětina uhelných zásob Číny.
Podle serveru Quartz.com však nejde o ojedinělý projekt, bývalé doly totiž začínají díky fotovoltaice znovu ožívat. Nicméně jde o trend, který je podle Světového ekonomického fóra starý zhruba deset let.
Čínský státní projekt
Projekt solární elektrárny v Chuaj-anu o výkonu 150 MW se skládá z panelů plovoucích na jezeře, které vzniklo na místě zatopeného uhelného dolu. Do státního projektu šly investice za zhruba miliardu jüanů (asi 3,3 miliardy Kč).
Státní firma China Three Gorges Corporation (CTGC) s výstavbou elektrárny začala letos v červenci. Očekává, že v plném provozu bude elektrárna fungovat už příští rok v květnu. Na plný výkon bude schopna zásobovat asi 94 tisíc domácností, což bude nejvíce ze všech existujících podobných solárních elektráren.
Dosavadním rekordmanem je elektrárna stojící ve stejném městě, která nyní elektřinou zásobuje 15 tisíc domácností a je taktéž vybudována na místě bývalého uhelného dolu.
Solární projekty se rozbíhají
Projekty v Chuaj-anu přicházejí v době, kdy hlavní světoví hráči v oblasti solární energie rozšiřují svoje aktivity ve fotovoltaice.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Co se Česku vyplatí víc? Nové jaderné bloky, nebo obnovitelné zdroje?
Afrika je unplugged. Nadějí budoucnosti jsou malé zdroje
Podobně jako Číňané přetváří doly na solární zdroje také Německo, země s třetí největší instalovanou fotovoltaickou kapacitou. Aktuálně pracuje na proměně půlstoletí provozovaného uhelného dolu Prosper Haniel na severozápadě země v elektrárnu využívající obnovitelné zdroje.
Ta bude zásobovat elektrickou energií na 400 tisíc domácností ze solárních panelů a větrných turbín. Uhelný důl ležící na severozápadě země bude uzavřen během příštího roku.
Slunce: novodobé důlní těžby
Ve Spojených státech, které jsou v objemu fotovoltaické kapacity hned za Německem, plánuje společnost Berkeley Energy Group přebudovat povrchový důl v Appalačských horách na solární elektrárnu, jež by mohla už v roce 2018 vyrábět něco mezi 50 až 100 MW elektřiny.
Britská Harworth Group zase loni v prosinci oznámila záměr přetvořit poslední hloubkový důl ve Spojeném království, kde těžba skončila v roce 2015. Nově vznikající solární elektrárna má mít kapacitu 5 MW.
Nový život dolů?
Budování solárních elektráren na místech bývalých uhelných dolů má několik výhod. Jednou z nich je smysluplné využití vytěžených a zároveň zdevastovaných pozemků.
Důlní jezera mají totiž mimo jiné vysoké koncentrace sulfátů, což okolní půdu činí nevhodnou pro zemědělství.
Plovoucí solární farma navíc funguje díky vodě efektivněji než ostatní fotovoltaické elektrárny, neboť panely jsou chlazeny vodou, jak nedávno upozornil článek na portále Světového ekonomického fóra.
A solární panely na druhou stranu zabraňují vypařování vody a udržují tak hladinu jezera. Navíc, jak řada kritiků vyčítá solárním parkům, jezerní fotovoltaické zdroje nezabírají zemědělskou půdu.