Dárek pod stromeček od centrálních bankéřů nepřišel

Otazníky, zda Česká národní banka zvýší sazby ještě letos, jsou pryč. Úrokové sazby zůstaly, kde jsou.  Hlavní dvoutýdenní reposazba zůstává na úrovni 0,50 procenta, lombardní sazba na úrovni 1,00 procento a diskontní sazba na úrovni 0,05 procenta.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Za posledních pět let, v procentech.

Zdroj: ČNB, Tradingeconomics.com

Bankovní rada ČNB v tuto chvíli zjevně není ve všem úplně za jedno. Všeobecná shoda panuje na tom, že ekonomika si zaslouží vyšší sazby.

Rozdíly jsou ohledně toho, jak akutní situace je a jak rychle by tedy sazby měly jít vzhůru. Poslední listopadová prognóza ČNB byla spíše zdrženlivější a počítá s růstem sazeb až v příštím roce. Což nakonec bankovní rada nyní, těsně před svátky potvrdila.

Proč by měly růst rychleji?

Část centrálních bankéřů včetně viceguvernéra Mojmíra Hampla a Vojtěcha Bendy si však myslí, že sazby by měly jít vzhůru rychleji. Proč?

První obavou “jestřábů” nebo možná lépe řečeno “aktivistů” (těch, kteří mají radši rychlejší změny měnové politiky) je trh práce.

Je jasné, že se přehřívá a bude dál zdrojem inflačních tlaků. I proto si centrální banka nechala zpracovat citlivostní scénář, ve kterém počítá s rychlejším růstem mezd v celém příštím roce (zhruba o 1,5 procentního bodu oproti základnímu scénáři).

Mzdy versus koruna

V takovém případě by odhadem (podle implikované trajektorie sazeb PRIBOR) bylo zapotřebí zvýšit sazby ne jednou až dvakrát, ale přibližně pětkrát.

Jednoduše řečeno, rozhodně by nebylo na co vyčkávat. Problém pro aktivisty ovšem je, že poslední výsledek mezd spíše zaostal za očekáváním ČNB.

Jejich argumenty se ovšem mohou stočit jinam – konkrétně ke slabší koruně. Poslední prognóza ČNB totiž počítala dál s posilováním české měny. A od posledního zasedání koruna lehce zeslábla.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru
Za poslední měsíc (předchozí měnové zasedání bankovní rady proběhlo 2. listopadu).

Zdroj:

Otázkou je, zda je to dostatečný argument. Koruna je relativně volatilní a pro centrální bankéře nemusí být její pohyb z měsíce na měsíc zásadním důvodem pro změnu názoru.

Širší pohled

Aktivisticko-jestřábí křídlo v ČNB se ovšem může pokusit argumentovat ještě jinak – pohledem na ekonomiku v širších souvislostech, ne pouze v úzké orientaci na inflaci.

Přehřívající se pracovní trh a levné peníze ženou vpřed ceny nemovitostí – ty rostou nejrychleji z celé EU. V takové chvíli se může hodit zvyšovat sazby o něco rychleji, než diktuje úzce zaměřená inflační prognóza.

Nakonec tedy nyní převážily konzervativnější hlasy včetně guvernéra Jiřího Rusnoka. ČNB tak ponechává sazby beze změny, ale tím pádem z toho plyne, že další krok v únoru je prakticky “hotovou věcí”.