Bitcoin přinese podobný přechod jako z feudalismu do demokracie, věští expert

První digitální měna Bitcoin vznikla v roce 2009, od té doby zaznamenala obrovský boom. Zatímco ještě před pár lety o ní měla povědomí jen úzká skupina nadšenců, nyní je tato kryptoměna běžně dostupná v automatech obchodních center a dá se s ní i platit ve vybraných obchodech.

Postupně vznikla řada dalších virtuálních měn, Bitcoin si však stále drží své královské postavení a ostatní coiny klesají a padají společně s tím, jak se vyvíjí právě jeho cena.

Pro odborníka na Bitcoin Tomáše Maradu ale není jeho cena to klíčové, zajímá ho především transformační potenciál, který vznik virtuálních platidel přinesl. Podle Marady umožní kryptoměny spolupráci mezi lidmi nezávislou na jakémkoliv mechanismu státu.

„Veřejný prostor se této situaci bude muset přizpůsobit a budeme nuceni vynalézt jinou technologii vzájemného spolužití než je nacionální demokracie,“ prognózuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org. „Zažijeme podobný přechod jako z feudalismu do demokracie nebo něco obdobného.“

Vy osobně jste investoval do Bitcoinu nikoliv kvůli spekulaci na jeho cenu, ale protože věříte v jeho transformační potenciál. V čem ale může způsobit tak radikální změnu celé společnosti?

Nechci vyznívat anarchisticky. Ale nastane tu vlna inovací, jak obsluhovat veřejný prostor bez toho, aniž by tu obsluhu diktovalo něco svrchu a mohlo zneužívat té možnosti. Lze očekávat, že to ale nebudou samotné kryptoměny, kdo bude vyvíjet tlak na změnu celého systému, ta by stejně přišla bez ohledu na vznik Bitcoinu.

Stát, jak funguje dnes, se bude muset stejně transformovat z důvodu technologického posunu, kryptoměny jsou jen jedna součást, která k tomu přispěje. Ten exponenciální vývoj technologií totiž bude tak rychlý, že v následujících několika málo dekádách zažijeme větší posun než za celou průmyslovou revoluci a nemyslím, že stát v současné podobě bude schopen inovovat dostatečně rychle, aby s tím trendem udržel krok.

Bitcoin je tedy jakási předzvěst změny, která je nevyhnutelná?

Ano, ono tu konverguje několik různých technologických inovací, které se začínají propojovat, a stát je velmi neflexibilní a poměrně stará technologie vzájemné koordinace. Kryptoměny umožní spolupráci nezávislou na mechanismech státu. Veřejný prostor se této situaci bude muset přizpůsobit a budeme nuceni vynalézt jinou technologii vzájemného spolužití než je nacionální demokracie. Zažijeme podobný přechod jako z feudalismu do demokracie nebo něco takového.

Vlastní pravidla

Jak může vypadat využití Bitcoinu nebo jeho technologie v budoucnu, tedy kromě jeho využití k placení?

Například se dohodneme, že já vám dodám nějakou službu a vy mi zaplatíte v Bitcoinech. Když mi zaplatíte v korunách, tak se musíme spolehnout na procesy, které nám poskytuje stát. V případě nedodržení dohody musíme jít k soudu, soud je nepredikovatelný, trvá velmi dlouho, než se vám podaří peníze vymoci, a může vám to způsobit až bankrot.
Když použijeme Bitcoin nebo blockchainovou technologii nebo smart kontrakty, což je nevyhnutelná blízká budoucnost, tak můžeme uzavřít smart kontrakt, do kterého přibereme někoho, komu věříme.
Když dojde ke sporu, tak se obrátíme na toho člověka a ten dá jednomu z nás za pravdu. V tu chvíli dojde k převedení Bitcoinů a vy je máte hned u sebe a nemusíte se s nikým soudit, nespoléhat na státní mašinerii.

VÍCE K TÉMATU:

Proč bitcoin nemá budoucnost? V několika jasných argumentech

Osm let bitcoinu aneb proč kryptoměny nabývají na významu?

Bitcoin, EET či prodeje roku? Nejdůležitější události roku 2017 očima Peak.cz

Ale musíte se spoléhat na to, že to ten třetí člověk rozhodne správně…

To je jen triviální příklad. Spíš si myslím, že to bude probíhat v rámci nějakých komunitních aktivit, je to něco jako rozhodčí soud v byznysovém právu, akorát je to ještě mnohem efektivnější. Peníze strhne a převede ve chvíli, kdy dojde k rozhodnutí. Je to s menšími náklady a s menším rizikem.
Důvod, proč jsem tak nadšený z té technologie, je, že jakákoliv komunita si může vymyslet vlastní pravidla, jak mezi sebou chce směňovat svou přidanou hodnotu. A ta komunita nemusí spoléhat na to, že to bude vymáhat někdo jiný, poslouží jim k tomu tato technologie.

Hovoříme tady často o blockchainu, jak byste laikovi vysvětlil, co to vlastně je?

To je těžké. Je to taková sdílená účetní kniha transakcí, kterou vidí všichni, a pokud v ní něco chci změnit, tak se celé síti musím prokázat svým privátním klíčem. Nejde to podvést. Není na světě nic spolehlivějšího než blockchain, což je dáno jeho decentralizací – není centrální autorita, která by do toho mohla vnést nepredikovatelnost. V budoucnu se v něm bude evidovat všechno, co pro nás má ekonomickou hodnotu, i kdyby Bitcoin jako takový skončil.

Tomáš Marada, odborník na bitcoin při přednášce. Zdroj: twitter

Jiná mentalita

Věříte tomu, že Bitcoin přežije, nezhroutí se, nespadne jeho cena k nule…?

Mě cena moc nezajímá, mě zajímá vývoj té technologie, a ten je na ceně relativně nezávislý.

Logicky by ale měl být závislý na ceně, kterou má – když bude jeho cena nízká, přestanou mu lidé věřit, nebudou do něj dávat peníze a ten tlak na vývoj bude pak mnohem menší…

Důležité je si uvědomit, že lidé, kteří vyvíjí infrastrukturální prvky Bitcoinu, tam nejsou kvůli penězům, ale kvůli změně světa. To je open source mentalita, která uvažuje úlně jinak. Tyto start-upy jsou velmi dobře financovány a každé zhodnocení přinese zdroje pro další zlepšení té technologie.

Ale když tam to zhodnocení nebude, jeho cena klesne, lidé do něj nebudou investovat, tak zdroje na rozvoj také přece nebudou…

Lidi, co v tom vidí technologii, která transformuje svět, výkyvy v ceně nezajímají. I kdyby to spadlo třeba na 100 dolarů, tak budou pokračovat dál.

Otázka ale je, zda si to budou moci dovolit. Kde na to vezmou peníze?

Je pravda, že v nejhorším případě si umím představit, že by třeba začali dělat částečně věci pro někoho jiného, aby mohli financovat nebo věnovat svůj čas vývoji toho systému. Blockchainoví developeři, programátoři, analytici si mohou dnes říci o jakékoliv peníze. Takže nemám obavy, že by se to kvůli tomu zastavilo.

Energetická závislost

Má Bitcoin z vašeho pohledu vůbec nějaká negativa?

Nejdiskutovanější je jeho energetická spotřeba, Bitcoin je asi ze 70 procent závislý na elektrické energii. Nicméně já ji nevnímám jako negativum, je to zkrátka energie potřebná pro jeho zabezpečení.
Sice nenajdeme moc produktů, které jsou tak závislé jenom na energii, zároveň je ale zcela nezávislý na lokaci. Jestliže někde těžíte Bitcoin, tak se ze dne na den můžete sebrat a celé to přesunout na jiný kontinent a začít těžit tam. Je to jenom o dopravě tam. A tento ekosystém vytvořil závod ve vytváření nejlevnějších zdrojů energie, takže se těží tam, kde jsou velké energetické přebytky, které nejdou jinak využít či zobchodovat.
Třeba v oblasti Sibiře, v oblasti Tibetu, kde je spousta naddimenzovaných hydroelektráren, které není možné rozvést jinam. Ta nejlevnější energie jsou obnovitelné zdroje a Bitcoin umožňuje energetické arbitráže, využít tyto přebytky, a vytvářet dál tlak na to, aby ty obnovitelné zdroje inovovaly a byly ještě levnější.
A samozřejmě se bude vyvíjet i ta samotná energetická náročnost. To je jeden aspekt. A druhá věc je, co za to dostáváme. My za to nyní dostáváme velmi neefektivní transakční systém, který ale udržuje hodnotu. To je sice dost málo, ale velmi rychle budeme na tuto decentralizovanou autoritu navěšovat víc a víc rozhodovacích procesů, nejenom samotných transakcí.

Jak to máme konkrétně chápat?

Když se podíváme na lidské tělo, tak mozek spotřebovává pětinu veškeré energie a taky se na něj nezlobím, jak je energeticky náročný. Nebo, když bych vám v 90. letech při vzniku internetu řekl, že za dvacet let bude internet spotřebovávat 10 procent světové energie, tak se asi zhrozíte, ale dnes vám to asi tak vadit nebude, protože vidíte ten přínos.
Obdobně uvidíme u Bitcoinu ten enormní přínos, jak zefektivní lidskou spolupráci a vytvoří systémy, které nejsou závislé na státu. Stát je jakási koordinační technologie, která je z velké části už zastaralá ve srovnání s Bitcoinem. Ten je zatím naopak velmi surová a nevyvinutá technologie, ale věřím tomu, že v několika dekádách stát předběhne. Nemyslím si, že se státy najednou zhroutí, nebo že to bude dramatický přesun, bude to postupné.

Neutrální technologie

Které ze současných kryptoměn mají kromě Bitcoinu podle vás ještě potenciál, respektive smysl do budoucna?

Já altcoinům moc nevěřím, takže to nesleduji dopodrobna. Ale když se podíváte na žebříček top 10 současných kryptoměn, tak tuším, že tři z nich v předchozím roce ještě ani neexistovaly. Myslím si, že jsme v altcoinové bublině, a ta splaskne. Bitcoin to může schytat taky, nebo ne, ale určitě přežije.
Predikovat se neodvážím, ale potenciál má Monero pro svou anonymitu, je tu jasná ekonomická poptávka po této službě. Nabízí něco, co Bitcoin neumí. U Etherea jsou to smart kontrakty, které vznikají i jinde, ale Ethereum má časový náskok.
Litecoin je brán jako stříbro, má s Bitcoinem obdobnou technologii a levné poplatky. Nicméně u Bitcoinu jsou drahé transakční poplatky jen dočasná záležitost, podobně jako byly soláry ze začátku strašně drahé. Poplatky půjdou dolů, až ten ekosystém vyspěje a najde způsob, jak zprostředkovávat mikrotransakce.

Monero má hlavní potenciál především kvůli umožňování anonymních transakcí. Je podle vás nutná regulace této anonymity, aby se tak například zabránilo jeho zneužívání k trestné činnosti?

Je pravda, že kryptoměny jsou používány i k trestné činnosti. Ale stejně tak je k trestné činnosti využívána i současná hotovost, a určitě ve větším procentu. Ta technologie sama o sobě je neutrální a může mít jak pozitivní, tak negativní využití. Já ale věřím, že to pozitivní převáží nad tím negativním. Jen to negativní se stejně jako u jiných nových technologií ukazuje první a dřív. Ale například u Bitcoinu je díky existenci blockchainu naopak velmi snadné dohledat každou transakci, a nelze ji nijak zpětně změnit nebo smazat.

Levnější bitcoin by byl lepší

Spousta lidí naskočila do kryptoměn s vidinou rychlých a snadných zisků. Škodí to celému tomu systému?

Radši bych byl, kdyby se Bitcoin pohyboval ještě několik let pod tisíci dolary, tím pádem by měl klid od laické a regulatorní veřejnosti, která pak často dělá činy, kterým úplně nerozumí. Lidé nakupují Bitcoin a vůbec netuší, co to je za technologii, do jakého rizika jdou a jak s ním nakládat. Když přijde pokles, tak neví, proč by ho měli držet dál, proč by měli věřit, že se z toho dostane zpátky, a to vyvolává vlny do společnosti a kazí to Bitcoinu reputaci. Ale na samotný projekt to nemá moc vliv.

Článek, jehož autorem je Eliška Hradilková Bártová, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.