Konec montovny. Česko může čelit globální konkurenci skrze dětské jesle

V globální konkurenci Češky často drtí Čechy. Na poslední zimní olympiádě vyhrály 85 procent všech medailí, což nebyla výjimka, protože jim patří 76 procent všech individuálních medailí od vzniku české reprezentace.

Sportovní úspěchy ukazují na podceňovanou konkurenční výhodu Česka – dokážeme talentem holek mrhat méně než většina ostatních zemí. To ale neplatí na domácím trhu práce, kde ženy často svoji šanci nedostávají.

Trh práce je přehřátý a nové zaměstnance není kde brát. Zaměstnanost je vysoká, takže to vypadá, že jediným řešením je dovoz pracovníků ze zahraničí.

Existuje ale i jiné řešení, které ustavičně omílají všechny analýzy, jež se snaží rozlousknout, proč česká ekonomika nedohání západní životní úroveň rychleji, když k tomu má téměř ideální podmínky. A závěr? Stačí jen přestat trestat ženy za to, že jsou ženy a občas si dovolí být i matkami.

Statistiky mluví jasně

Armádu technokratů v Mezinárodním měnovém fondu rozhodně nelze podezírat z nadšené podpory genderových studií. Zarputile se věnují makroekonomickým otázkám jako je růst HDP, nezaměstnanost, platební bilance či stabilita bank.

Přesto se ve všech jejich reportech z posledních let opakuje teze, že klíčovou strukturální reformou –  tedy tím, co má zvýšit produktivitu české ekonomiky – není jen zlepšení infrastruktury či zefektivnění státní správy, ale i odblokování přístupu žen s malými dětmi na trh práce.

GRAF: Rozdíly mezi muži a ženami v ČR a EU
(záporná čísla ukazují nevýhodu pro ženy)

Zdroj: OECD Economic Survey: Czech Republic, 2016

Pro posun od montoven k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou je potřeba vyšší a kvalitnější nabídka na trhu práce. Avšak vzdělaní zahraniční pracovníci půjdou spíše než do Česka dále na Západ. Musíme proto najít potřebné dovednosti doma.

Ovšem jediní vzdělaní pracovníci, kteří ještě nepracují jsou ženy. Procento zaměstnaných žen je v Česku skoro o pětinu nižší než je průměr Evropské unie (viz Graf výše, sloupec 1) a zároveň jsou ženy –  zvláště ty mladších ročníků – vzdělanější než muži (viz Graf výše, sloupce 5 a 6).

V Česku pracuje jen 44 procent matek s dětmi do 6 let, avšak 82 procent žen bez nezletilých dětí, což je jeden z největších rozdílů v EU (Graf výše, sloupec 2).

Výsledná dlouhodobá absence na trhu práce se pak promítá do nižších mezd (Graf výše, sloupec 3 a 4), čímž vzniká začarovaný kruh, kdy nižší mzdy a nedostupné či nákladné jesle a školky nutí ženy zůstat doma ještě déle.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejen nízká nezaměstnanost, teď už jsme na evropské špici i s HDP. Co bude dál?

Kam až porostou mzdy? Podle statistik berou Češi nejvíce v historii

Dlouhodobý dopad je demotivující, takže řada z nich rezignuje na zajímavou kariéru, která by mohla ekonomiku posunout k vyšší produktivitě.

Dejme ženám šanci

Srovnání se zahraničím ukazuje, že ženy nemrhají svým talentem dobrovolně ale z donucení. Míst v jeslích je málo, takže zatímco ve vyspělých zemích je zhruba třetina dvouletých dětí v jeslích, u nás to byla ještě před pěti lety jen 4 procenta.

To samé platí pro školky, kde je až 50 tisíc žádostí ročně zamítnuto. Kdyby si matky přály zůstat doma, o místa ve školce by nejspíše nežádaly.

Veřejné výdaje na mateřské a rodičovské „dovolené“ byly podle OECD více než dvojnásobkem výdajů na zajištění předškolní péče. To je ve srovnání s ostatními zeměmi EU výrazný nepoměr a zároveň to vyjadřuje priority české veřejné politiky: matky mají být doma, ať se jim to líbí nebo ne.

Aktuální debata o povinnosti školek přijímat dvouleté děti ukazuje, že se jedná o kontroverzní téma pro část rodičů. Nicméně dominantním tématem je spíše obava, že veřejné rozpočty nedostatečně zainvestují navýšení kapacit, než že by to dětem ublížilo.

GRAF: Podíl částečných úvazků

Zdroj: Eurostat, LSF

Vyvažování rodinných a pracovních aktivit by bylo o hodně jednodušší, kdyby firmy a především státní správa nabízela flexibilnější úvazky.

V Česku jich je méně než 10 procent, což je výrazně méně než v zemích, kde se rodičům daří vychovávat děti i pracovat (Graf 2). Dostupné částečné úvazky by zároveň snížily i tlak na investice do vyšší kapacity jeslí, školek i školních družin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Česká ekonomika je na vrcholu. Nečeká nás pád z výšin?

Autonomní auta či vysavače jsou jen předvojem k autonomním továrnám

Jak nevěřícně koukala Ester Ledecká na první místo v olympijském superobřím slalomu, tak by i její krajanky mohly sledovat své úspěchy v práci i podnikání, kdyby nemusely trávit doma s dětmi více času, než si přejí.

Zároveň je kumulace jejich vzdělání a práce bez neférových znevýhodnění nejdostupnějším způsobem, jak v Česku získat kvalifikovanou pracovní sílu. A jen ta může Česko republiku posunout od stále riskantnější závislosti na montovnách v jednom odvětví.

Vyšší konkurence na trhu práce by sice přinesla pár hlasů extrémistům, neboť ne všichni muži budou schopni konkurovat obecně vzdělanějším ženám, nicméně to je zanedbatelná cena za férovější, konkurenceschopnější i kreativnější trh práce.

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!