Automobilový průmysl je největším tuzemským průmyslovým oborem vytvářejícím přímo přes šest procent HDP nebo také 23 procent přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu.
Česko je proto zemí nejvíce závislou na výrobě dopravních prostředků v celé EU navzdory tomu, že o poznání menší Slovensko produkuje (montuje) více osobních automobilů na hlavu.
Pokud k tomu připočteme celé řetězce dodavatelů působící v jiných průmyslových oborech, je evidentní (a čísla z posledních let to jen potvrzují), že úspěch české ekonomiky je úzce spojen právě s vývojem automobilového průmyslu.
Neústupná EU: snižte emise
S trendy poptávky v zemích EU, neboť tam směřuje naprostá většina místní produkce, a dalšími výzvami, mezi které patří v posledních letech zejména nástup elektromobilů nebo nové regulace směřující k dalšímu snižování emisí.
VÍCE O AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU:
Tesla pod drobnohledem: časovaná bomba pro investory, nebo budoucí lídr autoprůmyslu?
Jsou akcie bank a automobilek příležitostí pro hodnotové investory?
Česko na křižovatce. Pomůže digitalizace skoncovat s jeho pověstí levné montovny?
Už průzkumy mezi spotřebiteli na největších evropských trzích naznačovaly, že poptávka spotřebitelů po osobních automobilech zůstane i v letošním roce silná a nejnovější statistiky registrací za červenec a srpen to opět potvrdily.
Za prvních sedm měsíců roku se registrovalo v zemích EU o 3,8 procenta osobních aut více než ve stejném období loňského roku.
Pak ovšem přišel srpen s nárůstem o 31,2 procent a obrázek evropského automobilového trhu se ještě vylepšil (+6,2 %). Ale skutečně?
Regulace tahounem
Srpnový, téměř třetinový přírůstek, však nelze připsat zdaleka poptávce, ale přípravě na novou regulaci platnou od září.
Začaly totiž platit nové požadavky EU na měření emisí, které s čísly o prodejích a vlastně i výroby ještě zamíchají, protože (některé) automobilky zatím nestíhají měřit podle nového mustru.
Takže na místo obav o poptávku začínají mít výrobci starost o dostatek parkovacích míst, kam mohou nezkontrolovaná auta odstavit.
Vzhledem k tomu, že může jít o desítky tisíc vozů, nepůjde rozhodně o triviální problém, který by se dal přehlédnout i ve velkých číslech z ekonomiky jako je ta naše. A nejenom v zásobách…
Regulace škodí především peněženkám spotřebitelů. Automobilky z ní samozřejmě mají radost protože můžou prodávat víc předražených krámů které lidi koupí.
Pokud ještě dojde k odpornosti jako je například šrotovné neuvěřitelně podporující plýtvání.
Nové auto by muselo být na silnici cca 10, a najet přes půl milionu kilometrů aby úspora na emisích ospravedlnila samotnou jeho výrobu – to jest vytěžení, transport a zpracování všech materiálů na jeho výrobu použitých… a ekologických nákladech na recyklaci starého vozu které jsou často vyšší než těžba nových ani nemluvě.
do aut pak ještě přibývají předražené kraviny (výrobní náklady filtru pevných částic jsou asi 3000 korun ale protože ho „musíte mít“ ze zákona prodávají ho automobilky i za 30000)
u zákonem nařízené výbavy by měla existovat taky zákonem nařízená maximální marže kterou na ní může automobilka mít.
I pokud má stále někdo 30 let staré auto z globálního hlediska je s ním stále lepší jezdit dalších 10 let než ho vyměnit. Nové auto lze ekologicky ospravedlnit jen pokud jezdit dalších 10 let bez podstatné investice typu výměny filtru pevných částic…
co by ovšem zejména jako regulace pomohlo kdyby se tlačilo obecně na snižování hmotnosti vozů…
karoserie z plastů, i kostry a nápravy vozidel by šli výrazně odlehčit kdyby se dělali pomocí 3D tisku jako „honeycomb“ místo současných litých monolitů…
Tlak na snížení hmotnosti by uvolnil i tlak na růst výkonu…
A benefit třeba plastové karoserie je že jí snadno na 3D tiskárně může člověk po zmuchlání nahradit sám zcela bez nutnosti znovu něco platit automobilce.